Návrat divokých koní do ČR

Zanedbané pozemky plné černých skládek, které se původně nacházely v bývalém vojenském prostoru u středočeských Milovic, prošly od roku 2015 výraznou proměnou. Díky založení rezervace divokých koní a dalších velkých kopytníků, jsou dnes na místě kvetoucí druhově bohaté pastviny.

Hřebec ze stáda divokých koní z rezervace u středočeských Milovic, který od roku 2019 žil v lokalitě Kozmické ptačí louky na Opavsku, ve středu odjel do přírodního parku Solling-Vogler v Německu. Tři roky tam má plnit roli takzvaného harémového hřebce, který má na starosti ochranu stáda a plození potomstva. ČTK o tom dnes informovala ochranářská společnost Česká krajina. která se podílí na návratu divokých zvířat do přírody.

Divokých koní, kteří v Národním parku Podyjí pomáhají se spásáním trávy, ubylo, šest hříbat putovalo do středočeských Milovic. V Podyjí tak zůstalo ve dvou stádech 17 koní. Správa národního parku to uvedla na svém webu. Někteří koně se kvůli nefunkčnímu ohradníku přitom vydali na "výlet" i jinam.

Za šest let vzniklo v Česku celkem devět rezervací velkých kopytníků. Když v lednu roku 2015 vyběhlo stádo divokých koní do první rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice ve Středočeském kraji, zahájilo jednu z největších změn v rámci tuzemské ochrany přírody za poslední desítky let.

Divocí koně v přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích kvůli podmínkám ministerstva obrany být nemohou. Bývalé armádní cvičiště musí být kompletně přístupné veřejnosti, ohrady pro koně by část oblasti zavřely. Přání ochranářů chovat tam koně z Exmooru se proto nesplní. ČTK to řekl primátor Martin Charvát (ANO).

Velký úspěch si připsal tříčlenný tým vědců z Jihočeské univerzity a České zemědělské univerzity. Prestižní časopis Animal Cognition jim vydal článek přinášející překvapivé výsledky ve výzkumu chování koní, konkrétně v otcovském chování hřebců.

Dvě klisny divokých koní z rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích včera odjely do německého zooparku v Sababurgu. Ten již řadu let provozuje nejznámější německý chov divokých koní z Exmooru. Zvířata tam mají velký, prostorný výběh, který využívají společně se zubry. Milovické klisny se k nim připojily v sobotu odpoledne.

O huculských koních se dlouho věřilo, že jsou to nejpřímější potomci evropských divokých koní. Sice tomu tak není, ale přesto jsou pro Česko huculové významní. V 70. letech minulého století, kdy na světě žilo jen asi 300 huculských koní, se čeští nadšenci zasloužili o jejich záchranu. Dnes jsou huculové považování za české hmotné kulturní dědictví a řadí se do genových zdrojů České republiky.

Tisíce Čechů zachraňují i v dobách pandemie koronaviru ohrožená zvířata v rezervaci divokých koní ve středočeských Milovicích. Přestože se řada lidí musí obejít s omezenými příjmy a mají obavy o sebe i o své nejbližší, přispívají na záchranu rezervace. Ochranáři potřebují získat částku 1,5 milionu korun na ohrazení zbývající části pastvin. Na jejich dokončení závisí desítky vzácných zvířat.

Změny klimatu v České republice stále více ovlivňují vývoj krajiny. Pět extrémně suchých let v řadě, které se začaly projevovat od roku 2015, se podepsalo na stavu volné přírody i zemědělských pastvin.

Mělké vody u břehů rybníků a jezer patří v přírodě k místům s největší biologickou rozmanitostí. V krajině, kde nevhodně hospodaří člověk, však tato místa obvykle zarůstají hustými porosty orobince a rákosu, které většinu života v pobřežních zónách udusí. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Stáda divokých koní pocházejících z anglického Exmooru se v Česku rozrůstají. Po sčítání letošních přírůstků vědci napočítali v pěti rezervacích celkem 111 divokých koní. Největší stáda se nacházejí ve středočeských Milovicích, kde je nyní na dvou pastvinách dohromady 71 koní, a v Národním parku Podyjí na Jižní Moravě, kde je na dvou pastvinách celkem 20 koní.

Díky velkým kopytníkům se milovické pastviny dočkaly dalšího návratu. Po letech se tam objevily barevné koberce jarních bylin. Skoro tři desítky let od odchodu armády přitom bylo jaro na milovických pláních docela jednotvárné, zelené jarní trávníky zpestřovaly jen kvetoucí stromy.

Stádo exmoorských koní spásající vřesoviště v Národním parku Podyjí se ve středu rozrostlo o první mládě. V podvečer se jedné z klisen narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata by měla přijít na svět v následujících dnech, podobně je to i u druhého stáda nedaleko Mašovic. Koně nyní potřebují klid, aby si mláďata zvykla na svoji pastvinu. Informuje o tom spolek Beleco.

Myslivci chtějí od státu aby určil, v jakých oblastech a počtech je únosné, aby se v české přírodě vyskytovali vlci. Zástupci Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) to uvedli na dnešní tiskové konferenci. Podle myslivců je střílení vlků až poslední možností regulace, ale je třeba, aby ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) jasně stanovily počty vlků, které jsou v ČR únosné. Není podle nich například možné, aby se vlci dostávali do zastavěných lokalit. Vyjádření ministerstva ČTK shání.

Bývalá vojenská území jsou velmi cennými přírodními územími. Některé vzácné druhy rostlin a živočichů, které na těchto územích žijí, potřebují ke své obnově a zachování neustálé narušování terénu. Dříve k tomu pomáhala činnost armády při výcviku, v dnešních podmínkách po odchodu armády se musí přírodě pomoci jinak. Účinná je například těžká technika nebo divocí koně. Těžkou techniku v akci budou moci lidé vidět 1. a 2. září na Načeratickém kopci. Informuje o tom Beleco.

Na okraji Milovické pastviny dnes večer uhynula klisna Sgurr. Byla matkou prvního hříběte divokých koní, které se na podzim roku 2015 narodilo v České republice. Krátce po porodu čelila vážným zdravotním potížím poté, co neukáznění návštěvníci krmili zvířata pečivem. O události informuje Dalibor Dostál z České krajiny.

V neděli večer objevili vědci v rezervaci u Benátek nad Jizerou, ve které pobývají zubři a divocí koně, dvě nastražená oka. Smrtící past byla nachystána na stezce, kterou kopytníci vytvořili v hustém porostu. Ochránci přírody přivolali policii, která nyní případ vyšetřuje. Pachateli podle ochranářské společnosti České krajiny nejspíše nešlo o trofej, ale o to zabránit plánovanému rozšíření rezervace.

Péče o krajinu v České republice může být do budoucna výrazně efektivnější než nyní. Podle ochránců přírody to umožňuje certifikovaná metodika Alternativní management ekosystémů, kterou pro Ministerstvo životního prostředí ČR vytvořila ochranářská společnost Česká krajina. Úspory přitom v tomto případě neznamenají zhoršení péče o cenné lokality. Naopak, levnější postup přináší výrazně lepší výsledky.

Ptákům se vracejí zapomenuté instinkty, velké kopytníky využívají k lovu potravy, uvádí společnost Česká krajina. Poté, co loni přivezla do rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice divoké koně, začali objevovat výhody přítomnosti velkých zvířat podle jejího pozorování také místní ptáci.

Letos se narodilo divokým koním na milovických pastvinách čtrnáct hříbat. Jako poslední z nich přišel na svět dnes potomek klisny Kylin. Dvanáct hříbat pobíhá na starší pastvině u Milovic, dvě v lokalitě na Travinách u Benátek nad Jizerou. Otcem jedenácti hříbat je hřebec Northcroft Firestarter, který se už ujal role učitele a školí svoje potomky, sdělil Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.

Dobřany na Plzeňsku chtějí pro evropsky chráněnou lokalitu Šlovický vrch pořídit stádo divokých exmoorských koní. Téměř třicetihektarové chráněné území bylo vyhlášeno letos v březnu, cenné je zejména kvůli žábě kuňce žlutobřiché. Bývalý tankodrom ještě koncem minulého století rozrývaly pásy tanků, díky tomu se v rozrušené krajině daří několika vzácným druhům rostlin a živočichů. Pro zachování stejného rázu krajiny musí nyní město na vrch občas pustit motokros či terénní auta. Koně by kopyty rozrývali zem a také by spásali trnky, šípky a keře, řekl ČTK starosta Martin Sobotka.

První tři hříbata divokých koní narozená v Přírodní rezervaci Milovice mají svá jména. Dnes po třinácté hodině je pokřtili písničkář Jaromír Nohavica, autor působivé písně Divocí koně, hejtman Středočeského kraje Miloš Petera a starosta města Milovice Milan Pour.

Divokým koním v Milovicích se v úterý narodilo další letošní hříbě. Mládě je třetí, které se během posledních deseti dní narodilo na pastvině v bývalém vojenském prostoru. Spolu s přírůstkem z října loňského roku jsou tak v rezervaci již čtyři hříbata. Další hříbata klisny čekají, sdělil ČTK ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Divokým koním v Milovicích se v neděli narodilo druhé letošní hříbě. Další klisny hříbata čekají. S přibývajícím počtem koní je podle ředitele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála v plánu další rozšíření pastvin. V bývalém vojenském prostoru Milovice se dosud narodila tři hříbata. Koně tu spásají agresivní trávu, a tím zlepšují podmínky pro vzácné rostliny i motýly.

Na celém světě žije pouze 2000 exmoorských koní potenciálně schopných rozmnožování. Jsou tak srovnatelně vzácní, ne-li vzácnější, než panda velká, jejíž populace v roce 2015 čítala 2130 jedinců, uvádí Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina. Koně, kteří mají nejblíže ke svým divokým předkům, žijí v národním parku v jižní Anglii a několika dalších evropských rezervacích, včetně Česka.

První letošní hříbě divokých koní se narodilo včera dopoledne na pastvině v Milovicích. „Je to také první narozený hřebec a první potomek milovického hřebce Northcroft Firestartera. První hříbě, které se v Milovicích narodilo už loni v říjnu, bylo počato ještě před příjezdem koní do Čech,“ vysvětluje etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy

Koně v milovické rezervaci se projevují jako nefalšovaná divoká zvířata. Potvrdil to nezávislý etologický výzkum, který v lokalitě provedl přední etolog Michael Duruttya. Ten je mimo jiné autorem Velké etologie koní, nejobsáhlejší tuzemské a zahraniční monografie na toto téma. Informoval o tom Dalibor Dostál ze spolku Česká krajina.

Národním parkem Podyjí na Znojemsku se budou možná již příští rok na jaře prohánět divocí koně. Členové sdružení Česká krajina je chtějí vypustit v oblasti někdejší vojenské střelnice u Mašovic. Stádo by mělo tvořit 20 koní plemene exmoorský pony, které by přivezli z Velké Británie. Projekt schválilo vedení parku. Divoké koně potřebuje na spásání trávy na stepních oblastech a vřesovištích. V Česku již od letoška jedno stádo divokých koní žije ve volné přírodě. Spásá trávu u Milovic na Nymbursku.

Už během první sezóny proměnili divocí koně pastvinu v Milovicích k nepoznání. V dřívějším jednotvárném porostu travin se objevily stovky nových trsů vzácného hořce křížatého, který se údajně dříve používal k léčbě moru a jako léčivo pro zvířata, i mnoho dalších léčivých bylinek. Informuje společnost Česká krajina.

Jedna klisna ze stáda divokých koní v Milovicích byla v kritickém stavu kvůli těžké kolice. Příčinou zřejmě bylo, že ji návštěvníci krmili pečivem. Ohroženo bylo i hříbě, které je na klisně závislé. Nyní je už klisna stabilizovaná a dnes se s hříbětem vrátí do Milovic, kde je odborníci budou nadále sledovat, řekl ČTK Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.

První hříbě divokých koní, které se minulý týden narodilo v Milovicích, je klisnička. Potvrdili to odborníci, kteří matku i její čerstvý přírůstek po narození sledovali.

Projekt návratu divokých koní do české přírody inspiroval dokumentaristu Jana Svatoše k natočení nového filmu „Lekce divokosti“. Autorský tým se s kamerou vydal i do původní domoviny milovického stáda - exmoorského národního parku.

Stádo divokých koní na pastvinách u Milovic má svůj první přírůstek. Dnes dopoledne se narodilo jedné z klisen dovezených v zimě z anglického Exmooru hříbě. „Je to pro nás obrovská radost, i když nečekaná. Klisna musela přijet březí již z Anglie," říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Ekologického Oskara v kategorii Kutil získal letos Pavol Floriš za větrné čerpadlo vhodné do míst, kde chybí zdroj elektrické energie. Jeho čerpadlo od letošního roku slouží také k napájení divokých koní v Milovicích. Větrné čerpadlo se prosadilo v letošním ročníku v mezinárodní soutěži E.ON Energy Globe Award ČR 2015 mezi rekordním počtem 373 přihlášených projektů.

Dülmenští ponyové byli jednou z několika populací divoce žijících koní v Německu, která přežila až do začátku 20. století. Chybělo málo a přežili by dodnes. Kvůli osudové chybě je však dülmenský pony ve své autentické podobě navždy ztracen, připomíná společnost Česká krajina.

Huculští koně nejsou přímými potomky divokých koní, jak se o nich často tvrdí, upozorňuje společnost Česká krajina. Na formování tohoto plemene se podle ní podílelo hned několik plemen domácích koní. Kromě evropských koní se na utváření huculů podílela i plemena pocházející z Asie. Zcela jistě to byli podle vědců arabští koně a pravděpodobně také koně mongolští. Geny arabských koní dodnes prozrazují bílé skvrny na srsti některých huculů.

Desítky let byl tarpan považovaný za posledního divokého koně Evropy. Moderní výzkumy však ukázaly, že tarpan byl pouze zdivočelý kůň domácí, případně kříženec domácích a divokých koní. Na závěry zahraničních vědců upozorňuje studie Divoký kůň a pratur: klíčové druhy pro formování české krajiny, na jejímž vzniku se podíleli vědci z Biologického centra Akademie věd, Jihočeské univerzity, Univerzity Karlovy a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Pobyt divokých koní v bývalém vojenském areálu v Milovicích ve Středních Čechách přináší po pouhém půl roce své první plody. Přesněji řečeno květy. A to květy silně ohroženého hořce křížatého. Právě záchrana tohoto mizejícího druhu je jedním z hlavních cílů projektu návratu divokých koní do Česka.

Stádo divokých koní v bývalém vojenském prostoru u Milovic na Nymbursku začne monitorovat dálkově řízený bezpilotní letoun, takzvaný dron. Odborníci tak budou pokračovat ve vědeckém výzkumu na stepi, kterou mají divocí koně za úkol spásat a navrátit jí přirozenou rovnováhu. Dron bude snímkovat současnou rezervaci, kde se pasou koně, i plochy, kam se bude pastva v dalších letech rozšiřovat.

Na Velikonoční pondělí se ke klisnám divokých koní v Milovicích připojil první hřebec. Přestože se mu dostalo vstřícného přijetí a tři klisny o něj začaly hned od začátku projevovat zájem, svoji pozici v rámci stáda si musel hřebec teprve vybojovat. Klisny dvakrát složily hřebce kopanci k zemi.

Milovičtí divocí koně byli v sobotu vypuštěni na velkou čtyřicetihektarovou pastvinu. Právě na ní budou divocí koně celoročně spásat vzácnou stepní vegetaci a bránit tak jejímu zarůstání agresivními travinami a náletovými křovinami. Do soboty byli koně v aklimatizační dvouhektarové pastvině. Stádo nyní čítá 14 klisen, v dubnu k nim přibude hřebec.

Divocí koně z Británie, které ochránci přírody v lednu vypustili do ohrady v Milovicích, vypásli trávu v menší aklimatizační ohradě. Právě spásáním šířících se travin mají koně pomoci ubývajícím kvetoucím bylinám, a tím i hmyzu na území bývalého vojenského prostoru Milovice. V sobotu budou koně vypuštěni na celou čtyřicetihektarovou pastvinu.

Do bývalého vojenského újezdu Milovice byli tuto zimu vypuštěni divocí koně. Díky nim už nebude muset člověk drahým sekáním suplovat věci, které si umí příroda obstarat sama. V zahraničí se podobné postupy osvědčují již třicet let. O divokých koních jsme si povídali s Daliborem Dostálem ze společnosti Česká krajina, který za jejich návratem do české přírody stojí.

První dny v novém domově ve středočeských Milovicích má za sebou skupina čtrnácti divokých koní z anglického Exmooru. Klisny si zatím zvykají na středoevropské podmínky v aklimatizační ohradě i na své souputnice. Klisny dovezené do ČR totiž pocházejí ze dvou stád a nyní se teprve poznávají a oťukávají. Občas lze zahlédnout i kopytní souboje či vyceněné zuby, prozrazují jejich pozorovatelé.

Do Milovic na Nymbursku ve středu dorazí z Británie 14 divokých koní, kteří tam budou vypuštěni do volné přírody. Tato zvířata patří v Česku k původním živočišným druhům, ale v Evropě byla vyhubena člověkem. Projekt má krajině bývalého vojenského prostoru v Milovicích navrátit přirozenou rovnováhu, sdělil Dalibor Dostál z neziskové organizace Česká krajina. Ještě letos by ke koním měli přibýt pratuři, uvažuje se i o zubrech.

Česká příroda by se mohla dočkat návratu divokých koní. Alespoň takový plán má ochranářská společnost Česká krajina, která chce zpětným křížením získat koně, kteří budou v maximální míře podobní svým divokým předkům. Ideální místo pro jejich chov by prý byly výcvikové prostory, které v současnosti opouští armáda.