Polsku v budoucnu kvůli opatření EU na ochranu klimatu, jakým je praktický zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035, hrozí velká katastrofa. Dnes to podle portálu Business Insider řekl polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro a oznámil, že se obrátil na ústavní soud, aby vyšetřil, zda unijní předpisy týkající se omezení prodeje aut s klasickými motory jsou v souladu s polskou ústavou.

Firma Carthamus chce v Českém Krumlově rozšířit spalovnu v areálu Energobloku. Plánuje spálit ročně až 80 000 tun upravených komunálních odpadů, tzv. tuhých alternativních paliv. Stavět chce začít v roce 2025, palivem by byl recyklovaný komunální odpad z vodňanské firmy Rumpold. K záměru mají výhrady ekologická hnutí, obyvatelé města i někteří politici, doplnění žádají i úřady včetně ministerstva životního prostředí. Vyplývá to z oznámení v databázi EIA. Firma záměr včera představila krumlovským zastupitelům. Carthamus dodává teplo a teplou vodu asi 3200 krumlovským obyvatelům a řadě firem, nyní spaluje biomasu.

Klimaticko-energetický plán, který ve středu schválila vláda, není podle opozičního hnutí ANO realistický. Kvůli cenám vyplývajícím z množství emisních povolenek určených pro evropský trh je třeba připravit se na odklon od uhlí už za čtyři roky. Na tiskové konferenci hnutí to uvedl bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Kabinet Petra Fialy (ODS) počítá v plánu s ukončením výroby elektřiny z uhlí v roce 2033, podle části expertů ale cena této výroby bude už v letech 2026 či 2027 tak vysoká, že se nevyplatí. Nyní tvoří třetinu vyrobené energie. Česko se tak může dostat do role prosebníka, který bude muset elektřinu nakupovat, uvedl Havlíček. Vláda podle něj musí rychle rozhodnout, jak výpadek kompenzovat, například výstavbou plynových elektráren či urychlením prací na nových jaderných zdrojích.

Když se Laima Springeová-Janssenová rozhodla vyměnit svůj francouzský sportovně-užitkový vůz (SUV) s benzinovým pohonem za elektromobil, zvažovala modely od švédské značky Volvo a japonské značky Nissan. Dodatečná výbava u elektromobilů Volvo, kterou chtěla mít, by však příliš zatížila její rozpočet, zatímco elektromobily Nissan podle ní nenabízely nic, čím by ji uchvátily. Nakonec si tato obyvatelka dánské metropole Kodaň proto koupila malý SUV od čínské značky BYD, píše agentura AP.

Vysazování stromů má smysl, pohlcují spoustu oxidu uhličitého a dokáží zadržet uhlík. Stromy ale zároveň nedokáží vykompenzovat celou uhlíkovou stopu lidstva. Na on-line semináři Klimatické koalice to řekla Jana Smolíková z neziskové organizace CI2. Takzvané uhlíkové offsety by proto měly být doplňkovým řešením, pro krajinu a přírodu mají mít i další přínos.

Po roce 2035, kdy se mají na základě evropského nařízení přestat prodávat nová auta se spalovacím motorem, plánují dvě třetiny Čechů stále jezdit na benzin či naftu. S pořízením elektromobilu kolem tohoto roku počítá asi 18 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Raiffeisen - Leasing. K elektroautomobilům by podle něj lidi motivoval větší dojezd a nižší provozní náklady.

Klimaticko-energetický plán vyvolal v oboru rozporuplné reakce. Zatímco část expertů hodnotí materiál jako dobrý základ a kompromis vycházející z okolností, podle dalších je zejména v oblasti obnovitelných zdrojů málo ambiciózní a nedostatečný. Vyplývá to z komentářů energetických analytiků a organizací pro ČTK.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), podle něhož bude do konce dekády nutné do energetiky investovat asi půl bilionu korun. Plán také potvrdil odklon ČR od spalování uhlí do roku 2033.

Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE), který by podle návrhu národního klimaticko-energetického plánu měl do roku 2030 stoupnout ze současných 18 procent na 30 procent, vychází z realistických propočtů státu, řekl ještě před jednáním vlády ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Podle něj má Česko v oblasti OZE horší startovací pozici než některé jiné země. Plán kromě toho počítá také s posilováním jaderných zdrojů, dva nové reaktory by měly vzniknout v Dukovanech a další dva v Temelíně.

Liberecký dopravní podnik (DPMLJ) bude poprvé dlouhodobě testovat v provozu MHD elektrobus. Na čtvrt roku si zapůjčil nízkopodlažní vůz od firmy SOR Libchavy, informoval náměstek primátora Liberce Jiří Šolc (ANO).

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku se má do roku 2030 zvýšit ze současných zhruba 18 procent na 30 procent. Počítá s tím aktualizovaná verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, kterou dnes projedná vláda. Plán také potvrzuje cíl ukončit spalování uhlí do roku 2033 a ropy a zemního plynu do roku 2050 a počítá s posilováním jaderných zdrojů, zejména pak výstavbou nových reaktorů, vyplývá ze zjištění ČTK. Podle kritiků návrhu má plán nedostatky.

Češi v době drahých energií a snížené dostupnosti bydlení zvýšili poptávku po rekonstrukcích a zateplování domů a bytů. Největší zájem je o zateplování fasád domů, meziročně se pro tento krok rozhodlo o 64 procent více lidí. Zájem o výměnu oken se letos meziročně zvýšil o 23 procent a obdobně tomu bylo také u zateplování střech, u kterých poptávka meziročně stoupla téměř o třetinu. Vyplývá to z dat poptávkového serveru ePoptávka.cz, které má ČTK k dispozici.

Nejčastější motivací pro pořízení fotovoltaiky jsou pro zájemce finanční důvody, doplněné snahou o energetickou soběstačnost, většinou však v kombinaci s dalšími cíli. Pro část lidí je například důležitá také ekologická motivace. Návratnost investice do solárních elektráren očekávají většinou nejpozději do 15 let. Vyplývá to z výzkumu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Počet instalací v posledním roce rychle stoupl.

Od roku 2030 má platit zákaz skládkování, pokud v brněnské spalovně městské firmy SAKO nevznikne plánovaný třetí kotel, není jasné, jak se s částí odpadu naloží. Novinářům to dnes řekli opoziční zastupitelé Jana Drápalová (Zelení) a Marek Lahoda (Piráti), kteří stavbu kotle podporují. Podle náměstka primátorky Roberta Kerndla (ODS), který je proti stavbě, je potřeba změnit pohled na nakládání s odpady a místo pálení je raději recyklovat. Zastavit projekt nového kotle navrhla rada města zastupitelům minulý týden. Po několika hodinách debat zastupitelé rozhodnutí odložili na mimořádné zasedání svolané na středu. Na skládkách v Jihomoravském kraji končí zhruba 200 000 tun odpadu potenciálně vhodného k energetickému využití, uvedli Drápalová a Lahoda.

Do roku 2030 by mělo mít 85 procent všech nových městských autobusů v EU nulové emise. Shodly se na tom včera členské státy Evropské unie. Původní návrh hovořil o 100 procentech autobusů, tento postoj se ale během dlouhých jednání podařilo změkčit, řekl českým novinářkám v Lucemburku ministr dopravy Martin Kupka. Česko se při hlasování nakonec zdrželo, podle Kupky byl pro nás i poslední návrh stále „příliš ambiciózní“. Sto procent nových městských autobusů by následně mělo být zcela bez emisí až v roce 2035.

Havlíčkobrodská čistírna odpadních vod dokáže dodat za rok do distribuční sítě biometan, který pokryje průměrnou spotřebu zemního plynu 200 rodinných domů nebo dvojnásobného počtu bytů. Technologii na úpravu plynu uvolňovaného z kalů za 45 milionů korun nechala osadit havlíčkobrodská firma Vodovody a kanalizace (VAK), která čistírnu v části města Perknov provozuje. Na plnou projektovanou kapacitu se výroba biometanu dostala v posledním týdnu, řekl předseda představenstva Pavel Policar při představení projektu.

Všechny nové městské autobusy v Evropské unii by měly mít podle návrhu Evropské komise od roku 2030 nulové emise, Česko by ale rádo tento termín posunulo až na rok 2035. V Lucemburku to řekl ministr dopravy Martin Kupka, který Prahu na jednání zastupuje společně s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem.

Ministři životního prostředí zemí Evropské unie budou dnes na svém jednání v Lucemburku hledat shodu ohledně nařízení o emisních normách CO2 pro nová těžká vozidla. Rovněž se pokusí dosáhnout dohody, pokud jde o směrnici o čištění městských odpadních vod. Česko bude zastupovat ministr Petr Hladík. Na část týkající se automobilů dorazí i ministr dopravy Martin Kupka.

Projekty zaměřené na agrovoltaiku, tedy využití solárních panelů na zemědělské půdě, by měly sloužit především aktivním zemědělcům. Pokud by tomu tak nebylo, hrozí jejich zneužívání například ze strany spekulantů. ČTK to sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která využívání zemědělské půdy v energetice umožní, minulý týden schválila vláda. Konkrétní podobu fungování upraví prováděcí právní předpis.

Pražští vodohospodáři využijí vodárenskou infrastrukturu k dorovnávání nerovnováhy v energetické soustavě. Cílem je finanční úspora a ulehčení síti. Stejně jako přečerpávací elektrárny budou Pražské vodovody a kanalizace (PVK) vodu přečerpávat do vodojemů v době přebytku elektřiny. Jakmile množství klesne, čerpadla zastaví a ulehčí tak soustavě. Projekt již funguje na třech z 55 čerpacích stanic, sdělil mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

Čeští vývojáři a výrobci dodali na trh otopný a energetický systém pro rodinné domy i velké průmyslové podniky, který funguje na principu akumulace tepla v písku. Za určitých podmínek dokáže vytápět vnitřní prostory a ohřívat teplou užitkovou vodu po počáteční investici prakticky za nulových nákladů po dobu životnosti zařízení v délce 50 let. Písek je možné nahřívat z vlastní fotovoltaiky nebo ze sítě v době nulových či dokonce záporných cen elektřiny na spotovém trhu, řekl ČTK na mezinárodním strojírenském veletrhu výkonný ředitel firmy Watt plus ze Starého Města na Uherskohradišťsku Miroslav Lysek.

Zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti veřejných budov pomůže dotace ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí. Z programu ENERGov je na kompletní revitalizace veřejných budov určeno 3,5 miliardy korun. Částka je rozdělena na dvě části, dvě miliardy jsou určeny na renovace památkových budov v celé zemi, 1,5 miliardy je pak vyčleněno na renovace veřejných budov v Praze. Příjem žádostí se spouští v pondělí 16. října.

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová se dnes v norské metropoli Oslu zúčastnila demonstrace aktivistů z řad původních obyvatel Sámů, kteří požadují odstranění větrných turbín z pastvin, jež tradičně využívají domorodí chovatelé sobů. Informovala o tom agentura AFP.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) dnes schválil svou zprávu o emisní normě Euro 7. Na svém listopadovém zasedání by tak o normě, která hovoří o emisních limitech pro osobní i nákladní automobily, mohlo hlasovat už celé plénum Evropského parlamentu. Novinářům v Bruselu to řekl zpravodaj návrhu v EP, český europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zprávu podpořilo 52 europoslanců, 32 jich bylo proti a jeden se zdržel hlasování.

Odvětví umělé inteligence (AI) by mohlo do roku 2027 spotřebovávat tolik energie jako země velikosti Nizozemska, varuje nová studie nizozemského vědce z univerzity v Amsterodamu, na kterou upozornil zpravodajský web BBC. Od loňského listopadu, kdy na trh vstoupil chatbot ChatGPT, se velké technologické firmy snaží přidávat služby s AI, jejichž provoz je ovšem energeticky náročnější než u běžných aplikací. Dopad AI na životní prostředí by mohl být podle studie menší, než se lidé obávají, pokud se její vývoj zpomalí. S ohledem na loňskou spotřebu elektřiny v Česku je odhad spotřeby odvětví AI více než dvojnásobný, pokud se vezme do úvahy horní hranice prognózy.

Brněnští zastupitelé včera po několikahodinovém jednání o stavbě třetího kotle ve spalovně městské firmy SAKO odložili rozhodnutí na mimořádné zastupitelstvo příští týden. Ministr životního prostředí a zastupitel Petr Hladík (KDU-ČSL) projekt podporuje, stejně tak celý koaliční klub lidovců a Starostů, řekl Hladík. Rada města chce projekt, který se připravuje od roku 2016, náhle zastavit. Odkazuje se přitom na novou analýzu rizik, kterou si nechala zpracovat. Upozorňuje například na problematiku dopravní zátěže a emise z návazné dopravy. Nový kotel by nebyl v zájmu občanů, míní primátorka Markéta Vaňková (ODS). Lidovci pro zastavení projektu v radě nehlasovali.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj vyzval vládu Petra Fialy (ODS) k jednáním o zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné průmyslové podniky. Jejich zvýšení označil za znamení neznalosti problematiky i evropského kontextu. Uvedl to dnes v projevu na sněmu svazu na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV).

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku by do roku 2030 měl stoupnout ze současných přibližně 18 procent na 30 procent. Počítá s tím aktuální návrh Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Ten však zatím nereflektuje novou směrnici EU, podle níž by průměrný podíl obnovitelných zdrojů měl být v celé EU 42,5 procenta, vyplývá ze zjištění ČTK. Podle kritiků návrhu by tak měl být tuzemský cíl vyšší. Plán také počítá s koncem spalování uhlí v roce 2033.

Vyšší celkový cíl Evropské unie ve snižování emisí do roku 2030, stanovení cíle snižování emisí pro rok 2035 nebo klimatická neutralita EU do roku 2040, k takovým cílům vyzývají ekologičtí aktivisté Česko i EU v otevřeném dopise, který v pondělí poslali ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). EU by je podle nich měla přijmout v souvislosti s konferencí OSN o klimatu COP28, která se bude konat na přelomu listopadu a prosince v Dubaji. EU bude přijímat svou pozici ke konferenci 16. října na zasedání Rady pro životní prostředí (ENVI), kde bude Česko zastupovat právě Hladík. Dnes o tom informovali zástupci Klimatické koalice a Greenpeace.

Některé části konsolidačního balíčku vlády snižují konkurenceschopnost českých průmyslových firem, problémem je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje zejména výrazné zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné firmy. Zatímco Německo firmám poplatky na příští rok odpouští, aby zpomalující průmysl povzbudilo, a Slovensko energeticky náročným provozům poplatky na příští rok snížilo, české firmy budou platit víc, řekl dnes Rafaj ČTK na Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) v Brně.