Růst cen potravin se podle Agrární komory ČR nezastaví, pokud se nepodaří vyřešit problém s drahými energiemi. Zemědělcům a potravinářům budou končit fixace cen a i zastropovaná cena bude několikanásobná, než měly podniky dříve. Možné snížení DPH na potraviny nemusí nutně vést ke snížení spotřebitelských cen. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila podruhé ve své dvaadvacetileté historii 16 terawatthodin (TWh) elektřiny. Dosud nejvíc to bylo v roce 2017, kdy vyrobila 16,48 TWh. Za letošní velkou výrobu vděčí elektrárna zvládnutým odstávkám i modernizaci. Elektřina, kterou letos Temelín vyrobil, by stačila českým domácnostem téměř na celý rok.

Havlíčkobrodská společnost Vodovody a kanalizace (VAK) začne příští rok upravovat plyn uvolňovaný z kalů tak, aby ho mohla dodávat do plynárenské sítě. Technologii výroby biometanu na čistírně odpadní vody v Perknově a jeho vtláčení do sítě dodá podle věstníku firma Prodeval CE.

Most instaluje na objekt aquadromu, na sportovní halu a na zimní stadion fotovoltaické elektrány. Cílem je uspořit energie. Předpokládané náklady se odhadují na 56 milionů korun. Veřejná zakázka zahrnuje dodávku, instalaci a zprovoznění těchto elektráren.

Liberecký kraj plánuje velkou investici do elektromobility, pro úřad i krajské příspěvkové organizace plánuje nákup 34 automobilů s elektrickým pohonem. Slibuje si od toho výraznou úsporu nákladů na pohonné hmoty. Podle odhadů to kraj přijde zhruba na 43,5 milionu korun, čtvrtinu by měl získat z fondů Evropské unie. Projekt je rozdělený do dvou let, řekl na podzim ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Liberecký kraj už má podle něj s elektromobily zkušenost, první pořídil před sedmi lety.

Ropná společnost Shell zaplatí odškodnění 15 milionů eur (přes 360 milionů korun) čtveřici zemědělců v Nigérii kvůli znečištění, které způsobily úniky ropy. Informuje o tom agentura Reuters. Náhradu škod firma vyplatí poté, co se jí nepodařilo před soudem prokázat, že úniky byly způsobené sabotáží. Peníze půjdou zemědělcům, jejich dědicům a místním komunitám.

Za líbivé, ale odtržené od reality označili oceláři rozhodnutí Evropské unie o revizi systému obchodování s emisními povolenkami i nouzové zastropování cen plynu na evropské úrovni. Dekarbonizace je sice prioritou firem vyrábějících ocel, ale její příliš rychlé zavádění bude znamenat ztrátu konkurenceschopnosti, uvedl předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban.

Ekologické organizace z ČR ocenily, že české předsednictví EU posunulo kupředu obchodování s emisními povolenkami nebo takzvané uhlíkové clo, přispělo podle nich mimo jiné k dosažení shody na velké části klimatického legislativního balíčku. Výsledná podoba opatření ale podle aktivistů není dostatečná ke splnění cílů pařížské klimatické dohody, tedy k udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. České předsednictví nebylo dostatečně ambiciózní, uvedly ve společném tiskovém komentáři Centrum pro dopravu a energetiku (CDE), Greenpeace ČR, Hnutí Duha a Klimatická koalice.

Kvalita ovzduší v Česku se pozvolna zlepšuje, u většiny látek se snižuje rozloha území, kde jsou překračovány jejich imisní limity. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP) s odkazem na Zprávu o životním prostředí za rok 2021, kterou projednala vláda. Zároveň ale upozorňuje, že stále přetrvává vysoké množství emisí do ovzduší z vytápění domácností. Na vině je především lokální vytápění tuhými palivy, které zajišťuje více než třetinu tepla pro domácnosti. Problematické je zejména spalování uhlí, ale také materiálů, které nejsou pro vytápění vůbec určeny, uvádí zpráva.

Modernizace vodních elektráren na Vltavě je za polovinou. Obnovu generátorů mají za sebou elektrárny Lipno, Hněvkovice, Kamýk, Vrané a nejnověji na Slapech. Průměrná účinnost těchto elektráren se po rekonstrukci zvýšila až o pět procent. Kompletní rekonstrukce dosud vyšly na 1,5 miliardy korun. ČTK o tom informovala společnost ČEZ, která je provozovatelem vodních elektráren. V příštích letech má společnost v plánu přestavbu dalších vodních elektráren na Orlíku a ve Štěchovicích.

Ruská společnost Transněfť obdržela z Polska a Německa požadavek na dodání ropy v příštím roce. V ruské televizi Rossija 24 to v úterý řekl šéf Transněfti Nikolaj Tokarev. Jeho slova jsou však podle agentury Reuters v rozporu s postojem Varšavy, která v listopadu tvrdila, že ropu z Ruska nechce. Německo navíc popřelo, že hodlá v příštím roce ruskou ropu kupovat. Evropská unie na Rusko za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu uvalila sérii sankcí a od 5. prosince zakazuje dovoz ruské ropy na tankerech.

Zdá se, že žádná ze zemí Evropské unie řádně nevyšetřuje zářijové úniky plynu z plynovodů Nord Stream, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Evropské státy už dříve vyjádřily podezření, že se jednalo o záměrné poškození, a některé z nich obvinily Moskvu. Ta naopak ze sabotáže obvinila Západ. Incident vyšetřují dánské a švédské úřady.

Členské státy Evropské unie se tento týden dohodly na vlastní verzi loňského návrhu, který má v příštích letech pomoci výrazně snížit emise metanu a tím oslabit oteplování klimatu. Opatření by zavedlo povinnost sledovat emise v sektoru fosilních paliv a odstraňovat případné úniky. Také by až na některé výjimky zakázalo při zpracovávání ropy, plynu a uhlí postupy, při kterých dochází v uvolňování metanu do atmosféry.

České předsednictví Evropské unie dokázalo dovést do konce velmi komplikovaná jednání o klíčovém klimatickém balíčku a bylo jedním z nejúspěšnějších předsednictví za několik posledních desetiletí. Po skončení posledního ministerského zasedání pod českým vedením to prohlásil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Český vicepremiér Marian Jurečka na zasedání ministrů životního prostředí předal předsednickou agendu na příští půlrok Švédsku.

Dohoda zemí EU na zastropování burzovních cen plynu pomůže k uklidnění situace na energetickém trhu, míní analytici oslovení ČTK. Podle nich bude mít zastropování zejména psychologický efekt, který by měl omezit letošní extrémní výkyvy. Na samotné výši cenového stropu se ovšem analytici neshodnou, ocenili naopak dosažení shody politiků.

Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny zemního plynu může znamenat, že do Evropy zamíří méně dodávek plynu a že se v regionu ještě prohloubí energetická krize. Myslí si to část analytiků, na které se odvolává agentura Bloomberg. Důležité zároveň bude, jak se začne v Evropě vyvíjet poptávka po plynu, respektive zda klesne tak, jak si vlády představují. Cena plynu pro evropský trh je nyní asi na měsíčním minimu, ale výrazně vyšší než před rokem.

O výstavbě větrných elektráren v Horní Řasnici na Liberecku budou místní rozhodovat v referendu. Návrh na jeho uspořádání podepsalo přes 30 procent právoplatných voličů. Místní referendum se bude konat souběžně s volbou prezidenta 13. a 14. ledna. ČTK o tom za přípravný výbor místního referenda informovala Jolana Bláhová.

Zástupci tuzemského průmyslu uvítali dohodu EU na zastropování burzovních cen plynu. Podle nich to zabrání extrémním výkyvům v cenách plynu z letošního roku. Vyplývá to z komentářů Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR pro ČTK. Upozorňují však na nutnost dalších opatření ke snížení cen elektřiny a plynu na trhu.

Nová dohoda EU o emisních povolenkách umožní od roku 2025 spustit sociální klimatický fond s dotacemi pro domácnosti. Ve fondu bude minimálně 50 miliard korun, uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Unijní dohodu označil za pozitivní krok pro budoucnost, výnosy z prodejů povolenek pro Česko podle něj v příštích letech vzrostou zhruba na 1,25 bilionu korun.

Země Evropské unie se v pondělí po dlouhých týdnech nesnadného vyjednávání shodly na nástroji, kterým chtějí omezit ceny plynu v případě, že překročí stanovenou mez 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dosažení dohody ale podle komentářů v médiích nemusí stačit k tomu, aby nový mechanismus byl v praxi skutečně funkční. Analytici upozorňují, že efekt pro koncové spotřebitele bude jen minimální, a varují, že v konečném důsledku se snaha ovlivňovat tržní ceny plynu může unii vymstít.

Výběr hlavních letošních kroků a rozhodnutí EU v boji proti energetické krizi.

Nedělní dohoda států EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami nejspíš zvýší jejich ceny. Následně se to promítne i do cen tepla a elektřiny v Česku. Na dotaz ČTK to sdělil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a následně tak reagoval také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu dohoda zhorší postavení českých podniků v Evropě.

Pardubice si nechají zpracovat akční plán pro energii a klima, který jim pomůže zvládnout energetickou krizi. Dlouhodobá strategie magistrátu pomůže šetřit energie, může si je i samo vyrábět. Zároveň zavede adaptační opatření, které lidem zpříjemní život ve městě. Zastupitelům to řekl předkladatel Robert Hrdina (Zelení za Piráty).

Země Evropské unie omezí ceny plynu v případě jejich výrazného růstu. Shodly se na tom dnes v Bruselu po mnoha týdnech vyjednávání pod taktovkou českého předsednictví EU. Rusko, jehož útok na Ukrajinu vedl k prudkému růstu cen energetických surovin, dohodu sedmadvacítky tvrdě kritizovalo. Je podle něj nepřijatelná.

Zavedení emisních povolenek pro silniční dopravu bude znamenat její zdražení pro zákazníky i veřejnost. Malí dopravci nebo dopravci v méně rozvinutých zemích se mohou dostat do pozice, kdy nebudou stačit kapitálově silnějším konkurentům. ČTK to řekl mluvčí největšího tuzemského sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Reagoval tak na informaci o dohodě na úrovni EU na zavedení povolenek pro dopravce.

Německá poštovní a logistická skupina Deutsche Post DHL od října k převozu balíčků v Berlíně používá solární loď. S ekologickým projektem, který je zatím v testovací fázi, je firma spokojená a ráda by ho v německé metropoli rozšířila.

Evropská unie se včera nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví v Radě EU. Některé ekologické organizace ale dohodu kritizují.

Výběr hlavních bodů předběžné dohody EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami, na které se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu:

Nová dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici, které oslovila ČTK. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, vítá dohodu států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Poukazuje přitom například na to, že již od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Systém obchodování s emisními povolenkami bude daleko víc vyvážený, což je důležitá dobrá zpráva pro domácnosti i firmy. Výsledek dohody naopak kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí. Ministerstvo životního prostředí naproti tomu uvedlo, že pro nejzranitelnější domácnosti je vyjednáno přes 50 miliard korun.