Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky, proto bukové lesy v horkých letních měsících vysušují půdu víc než ty smrkové. Zjistili to vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie ČR, kteří porovnávali strategii hospodaření s vodou v obou typech lesů. Postupný nárůst podílu buků v lesích by proto podle odborníků mohl v létě zvýšit půdní sucho a potenciálně ovlivnit množství podzemních vod. ČTK to sdělila Martina Spěváčková z Akademie věd.

Na mnoha místech v Česku obchodníci tento týden zahajují prodej vánočních stromků. Cena za ty z domácí produkce bude na podobné úrovni jako loni, někde může být přibližně o pět procent vyšší. Vyplývá to z vyjádření obchodníků a Sdružení pěstitelů vánočních stromků pro ČTK. Českým stromkům na trhu podle nich konkurují zejména levnější dánské jedle, kterých rok od roku přibývá. Obchodníci v těchto dnech pozorují také nárůst zájmu o umělé stromky, nejoblíbenější jsou klasické zelené a neozdobené.

Vzácným a chráněným borovicím blatkám má v Českém lese pomoci úprava vodního režimu. Blatky, které se vyskytují pouze ve střední Evropě, rostou v CHKO Český les v přírodní rezervaci a evropsky významné lokalitě Pavlova Huť, kvůli narušenému vodnímu režimu ale chřadnou. Pracovníci CHKO a Lesů ČR proto letos budují nové dřevěné hrázky, které mají zabránit odvodnění území, řekl ČTK Martin Jiran z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Státní veterinární správa (SVS) spouští další fázi informační kampaně proti šíření afrického moru prasat cílenou především na myslivce, chovatele ale i na ostatní veřejnost. Hlavním cílem je zvýšit informovanost o této nemoci, a snížit tím riziko šíření nákazy z Libereckého kraje do dalších regionů České republiky, uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Správa podle něj připravila informační brožuru pro myslivce, informační plakát a také samolepky pro myslivce a chovatele.

Novela zákona o myslivosti, kterou připravilo ministerstvo zemědělství, by mohla upravit možnost vstupovat do obor. Po část roku by mohly být na základě zákona a vyhlášky přístupné. O možnosti vstupu do obory by měl rozhodovat vlastník, který bude muset dodržovat zákon a vyhlášku. Nyní o přístupu rozhoduje státní správa, tedy orgány myslivosti v obcích s rozšířenou působností. Obory by měly být přístupné i podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, pokud pro ně neplatí zákaz nebo omezení vstupu podle zákona o myslivosti nebo jiných právních předpisů.

V pohoří Bieszczady (Bukovské vrchy) na jihovýchodě Polska o víkendu napadl medvěd ekologického aktivistu. Život muži zachránil kolega, který později v rozhovoru s novináři připustil, že oba dobrovolní ochránci přírody sami udělali chybu, která vedla k útoku šelmy, informoval web Onet.pl. Podle lesníků medvěd zaútočil, protože jej aktivisté usilující o vytvoření ochranné zóny v blízkosti medvědího brlohu vyrušili.

Přemnožená zvěř v českých lesích zničí v průměru 15 procent nově vysazených stromů. Týká se to zejména odolných dřevin, které jsou pro zvířata atraktivní. Vede to ke snižování biodiverzity a odolnosti lesů. Dopady to má i na ekonomiku lesního hospodářství. Vyplývá to ze zprávy Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Ústav sledoval 1652 takzvaných kontrolních a srovnávacích ploch v letech 2013 až 2022. Zkoumal přitom stromky v neoplocených i oplocených částech lesa.

Žáci v Základní škole Ústavní v pražských Bohnicích vysadili v projektu Školní les na školním pozemku tisícovku stromů, a vytvoří tak svůj vlastní les. V něm se budou děti v budoucnu učit o přírodě a lesích, sdělil mluvčí radnice Prahy 8 Martin Šalek. ZŠ Ústavní v letošním roce slaví 50 let od svého založení. Na projektu škola spolupracovala s výukovým centrem Tereza a zástupci Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Uzavřené lesy v okolí Jablonce nad Nisou kvůli odlovu přemnožených divokých prasat dnes neodradily od návštěvy houbaře. Porušením zákazu vstupu si vysloužil od úřednice magistrátu pokutu ve výši 1000 korun, informovala mluvčí policie Ivana Baláková. V honitbě se přitom pohybovalo kolem 90 střelců a honců a s nimi 20 loveckých psů. Od 7:00 zhruba do 15:00 odlovili tři menší a pět větších prasat, řekla ČTK mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.

Kvůli intenzivnímu odlovu přemnožených divokých prasat uzavře Jablonec nad Nisou dnes 11. listopadu lesy v oblasti Srnčího dolu, Rádla a Proseče nad Nisou. Zákaz vstupu do vymezené oblasti bude platit od 07:00 do 15:00, za porušení hrozí pokuta až 10 000 korun, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. V honitbě se podle ní bude pohybovat kolem 90 střelců a honců a 20 loveckých psů.

Státní zástupce obžaloval muže v souvislosti se založením požáru v Českém Švýcarsku, který byl historicky nejrozsáhlejší na území České republiky. Bývalý dobrovolný strážce podle znalců věděl, co dělal. Informoval o tom server iDNES s odvoláním na náměstkyni krajského státního zastupitelství Kateřinu Doušovou. Šestatřicetiletému muži hrozí až 15 let vězení. Obžalován je z obecného ohrožení a poškození cizí věci, podle vyšetřovatelů zapálil letos v dubnu na Děčínsku i rozhlednu nebo posedy.

Za pět let kůrovcové kalamity se podíl smrku na majetcích Lesů města Brna snížil ze 34 na 18 procent. Nejpočetněji zastoupený je tak nyní dub s 24 procenty. Vrcholu už kalamita dosáhla v letech 2019 a 2020, loni pokračoval pokles objemu těžby na 41 000 metrů krychlových, což je dokonce méně než před kalamitou. Vplývá to z výroční zprávy podniku ve Sbírce listin. Loni také poprvé po několika letech klesl objem peněz vydaných na pěstební činnost, šlo o 38 milionů korun.

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace dnes brzy ráno vylezli po žebřících na budovu ministerstva zemědělství (MZe), kde rozvinuli transparent "Ministerstvo kácení starých lesů". Sochám nad vchodem ministerstva nasadili papírové helmy a dali jim do rukou makety motorových pil. Zhruba dvě desítky lidí protestovaly před budovou proti kácení starých lesů v Česku. Staré lesy jsou podle Greenpeace důležité pro ochranu biodiverzity a klimatu. Na místo dorazila policie, s aktivisty se domluvila, že vylezou znovu k sochám a makety i transparent sundají.

České zemědělství a lesnictví má dosud nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, o deset až 15 procent. České zemědělství je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů a po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je producentem i lesnictví. Vědci pod vedením Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe proto zahájili práci na projektu s názvem AdAgriF, který to má změnit, řekl vedoucí projektu bioklimatolog Miroslav Trnka. Nové přístupy a vázání uhlíku v půdě mohou pomoct zmírnit klimatickou změnu.

Státní podnik Lesy ČR letos do státního rozpočtu odvede 3,5 miliardy korun. ČTK to řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Vláda tento týden schválila další mimořádný odvod 0,5 miliardy Kč ke třem miliardám, se kterými se počítalo dříve. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Peníze od státního podniku budou směřovat zpět do obnovy lesů na podporu nestátních vlastníků lesů. Loni státní podnik do rozpočtu odvedl 3,81 miliardy korun. S odvodem se podle návrhu rozpočtu počítá i příští rok.

Přírodní rezervace Na Hranicích, která je v Českém ráji nedaleko Turnova, se výrazně rozšířila. Dosud měla necelé čtyři hektary, teď je její součástí 25 hektarů přírodě blízkých a cenných bučin na svazích západního břehu Jizery u obce Rakousy. V této oblasti roste i ohrožená přeslička nejvyšší či vzácné druhy hub, uvedla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolína Šůlová.

Ode dneška do konce roku mohou myslivci lovit zajíce polní. Dobu lovu upravuje vyhláška ministerstva zemědělství. V minulé myslivecké sezoně 2022/2023 jich ulovili podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 33 691. V loňské sezoně tak chytli zhruba o 4000 zajíců méně než v roce 2013. Podle statistiky ministerstva zemědělství v roce 1988 myslivci ulovili 182 261 zajíců, v roce 1968 to bylo přes milion zvířat. Hlavním důvodem klesajícího počtu je podle myslivců a vědců fakt, že se změnilo životní prostředí.

Petenti při dnešním slyšení před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Petici proti NP podepsalo přes 11.300 lidí. Petenti chtějí zachovat chráněnou krajinnou oblast (CHKO), podle nich je ochrana dostatečná, a připomínají, že jde o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Ministerstvo argumentuje potřebou ochrany přírody, národní park by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu Berounky. Podle MŽP je třeba i změnit systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě. "Odmítáme marketing strachu, kdy je lesník vydáván za škůdce křivoklátské krajiny," řekl dnes za iniciativu Otevřené Křivoklátsko Jakub Majer. Petenty dnes podpořil za opoziční SPD jeho předseda Tomio Okamura. Sněmovní petiční výbor přijal usnesení, v němž vzal na vědomí závažné argumenty, které od představitelů petice zazněly a žádá MŽP, aby je reflektovalo.

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) nesouhlasí se snížením minimální výměry honiteb na 250 hektarů ze současných 500 hektarů. Odmítá také vydávání povolenek k lovu pro osoby, které v honitbě hospodaří na více než 30 hektarech, řekl předseda Jiří Janota. Připravovaná novela mysliveckého zákona podle něj povede ke sporům mezi lidmi na venkově. Plánované změny představil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Novela mysliveckého zákona by měla snížit minimální výměru honiteb na 250 hektarů, nyní je to 500 hektarů. Cílem je umožnit vlastníkům pozemků snadnější zřízení honitby. Pokuty za opakované nesplnění plánu lovu se podle novely zvýší ze současných 200 000 Kč na 500 000 Kč. Novinářům to dnes řekli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a ředitel Sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Na vládu a do Sněmovny by se měl zákon dostat příští rok a částečně by podle Výborného měl začít platit od roku 2025.

Na brněnském náměstí Svobody bude letos na Vánoce stát jedle bělokorá, která zatím roste u Olomučan na Blanensku a její stáří odhadují lesníci na 50 let. Vysoká je 18 metrů a koruna má v nejširším místě osm metrů. Stejně jako v minulosti ji městu věnuje Školní lesní podnik (ŠLP) Křtiny, který je součástí Mendelovy univerzity, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Žulovou lavičku dostal k devadesátinám zoolog, cestovatel a spisovatel Miloslav Nevrlý. Přes šest metrů dlouhý kamenný blok mu věnoval Jizersko-ještědský horský spolek jehož je Nevrlý čestným členem. Domů si ale lavičku neodnesl, posedět si na ní tak může každý, stojí totiž v Jizerských horách nedaleko oblíbené Prezidentské chaty. Včera u ní ještě vysadili jedlý jeřáb, což je Nevrlého oblíbený strom, řekl ČTK Pavel Schneider z Jizersko-ještědského horského spolku.

V Bělském lese v Ostravě se lidé mohou projít Cestou vody. Nová stezka propojuje dva prameny Výškovického potoka a na trase vznikly malé Priessnitzovy lázně, atrakce pro děti nebo naučná trasa. Úpravy, které začaly koncem loňského roku, vyšly téměř na 18 milionů korun, řekl náměstek primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).

Policisté navrhli obžalovat 36letého muže, který podle nich založil loňský požár v Českém Švýcarsku. Informovali o tom dnes na sociální síti X. Šlo o nejrozsáhlejší lesní požár v historii České republiky. Muži obviněnému z trestných činů obecného ohrožení a poškození cizí věci hrozí až 15 let vězení. Obviněný bývalý dobrovolný strážce národního parku je ve vazbě.

Na jihu Libanonu se v několikakilometrové oblasti šíří lesní požáry. Rozhořely se kvůli střelbě u hranic s Izraelem a s jejich likvidací libanonským hasičům pomáhají příslušníci mírové mise UNIFIL Organizace spojených národů, informuje agentura Reuters.

Plánovaná novela lesnického zákona by mohla umožnit soukromým a obecním vlastníkům lesů sázet pouze jehličnaté stromy, zrušit by se mohl povinný minimální podíl listnatých stromů a jedlí. Vyplývá to z informací ekologického Hnutí Duha k novele lesního zákona, která podle něho vzniká na ministerstvu zemědělství. Na tiskové konferenci to řekl lesnický expert hnutí Jaromír Bláha. Hnutí zároveň představilo svou publikaci nazvanou Plán pro zdravé lesy. Podle ministerstva zemědělství zatím finální návrhy novely zákona nejsou připraveny. Záměr resortu je, aby novela platila od ledna 2025, uvedla zástupkyně tiskového mluvčího Tereza Kubálková.

Dřevo vytěžené kácením buků ze starých lesů v Česku se podle ekologické organizace Greenpeace prodává jako palivové dřevo a vyváží se do zahraničí do papíren. Zástupci české pobočky organizace dnes v Praze novinářům řekli, že dřevo vytěžené v Krušných horách a ve Ždánickém lese sledovali pomocí GPS lokátorů. V lesích podle nich kácely státní podnik Lesy ČR a firma Royal Pine, která podle ekologů dřevo vytěžila nelegálně. Svá zjištění zveřejnila organizace v publikaci Zločin proti přírodě: Jak české firmy ničí vzácné staré lesy. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové vyváží podnik dřevo nižší kvality, na jehož zpracování nejsou v ČR kapacity. Podle jednatele Royal Pine Christiana Holma měla těžba řádná povolení.

Do pětimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva od roku 2024 podalo nabídky 56 firem. Loni se do tendrů 2023+ přihlásilo 48 firem. Lhůta pro podání nabídek vypršela minulý týden. Nyní bude podnik nabídky hodnotit, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Tendr je rozdělen na 60 zakázek a zahrnuje zhruba pětinu území spravovaného podnikem. Lesy ČR hospodaří téměř na polovině lesů v zemi.

Celková škoda na životním prostředí Ukrajiny způsobená ruskou agresí činí k dnešku 55,6 miliardy eur (asi 1,37 bilionu Kč). S odvoláním na výpočty ministerstva ochrany životního prostředí to řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Slavnost stromů a lesa v Bílých Karpatech nabídne vycházky do přírody i kulturní program včetně koncertů nebo ohňové show. Od pátku 20. října do neděle 22. října se akce postupně uskuteční na třech místech, a to v Komni na Uherskohradišťsku, Valašských Kloboukách na Zlínsku a Bojkovicích na Uherskohradišťsku. Spojená je s benefiční sbírkou na výkup svobodného lesa, sdělila za pořadatele Jana Tesařová.