Vzorky vody odebrané u výpusti valašskomeziříčské chemičky Deza i z potoků, které areálem protékají, byly v den otravy řeky Bečvy v pořádku. Standardně je podle vedoucího provozu vodního hospodářství podniku Karla Onderky pracovník chemičky odebral ráno, následně dvakrát odpoledne, kdy už ve firmě o ekologické havárii věděli. U vsetínského okresního soudu, který otravu projednává, dnes Onderka připustil, že Deza nakládá i s odpadními vodami s obsahem kyanidu a šestimocného chromu, které podle obžaloby řeku otrávily.

Desítky lidí žijících v pobřežních vesnicích na Filipínách postihly nevolnosti, závratě a křeče poté, co se u pobřeží minulý týden potopil tanker přepravující 800 000 litrů topného oleje. Uniklý olej se již dostal k nejbližším rybářským obcím a pokryl pláže černými skvrnami, informoval zpravodajský server BBC News.

Stovka prefektů francouzských departementů by neměla váhat s rychlým vydáním nařízení omezujících místní využívání vody, a to vzhledem k alarmujícímu stavu podzemních vod. Podle agentury Reuters to prohlásil ministr zdravotního prostředí Christophe Béchu. Francie zažívá nejsušší zimu od roku 1959.

Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Věc vrátil úřadu k dalšímu řízení, řekla ČTK mluvčí soudu Klára Belkovová. Proti zamýšlené těžbě firmy České štěrkopísky bojují obce i kraj kvůli obavám ze znečištění pátého největšího zdroje pitné vody pro více než 100 000 lidí. Podle kanceláře Frank Bold Advokáti, která zastupuje obce, soud považuje za nedostatečné znalecké posudky. Mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek ČTK řekl, že úřad o dalším postupu rozhodne po vrácení spisu a napadeného rozhodnutí. Soud rozhodnutí úřadu v dané věci zrušil i v minulosti. Společnost České štěrkopísky uvádí, že těžba zdroj vody neohrozí a může být vodě naopak prospěšná. Mluvčí firmy Petr Dušek v reakci na rozhodnutí soudu uvedl, že rozsudek je prohrou pro všechny.

V České republice vznikne nová chráněná krajinná oblast, stane se jí lokalita soutoku Moravy a Dyje. Je to území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě, informovalo ministerstvo životního prostředí spolu s krajem. Ministerstvo ve způsobu ochrany našlo shodu se starosty i Jihomoravským krajem. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, CHKO by měla být prvním krokem k jeho vyhlášení. V ČR je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody několik desítek let.

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již 15 let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání, napsala agentura Reuters.

Na konferenci Naše oceány, která se tento týden uskutečnila v Panamě, účastníci ohlásili přes 300 závazků a akcí ve prospěch ochrany moří. Celková hodnota oznámených opatření se blíží 20 miliardám dolarů (téměř 442 miliard korun), píše agentura AFP. Největší částku ohlásily v pátek Spojené státy.

Podle polské pobočky ekologické organizace Greenpeace mohou za loňskou zvýšenou míru slanosti (salinity) Odry společnosti těžící černé uhlí v Horním Slezsku. Doly vypouštějí do řeky odpady, které vedou ke zvýšení slanosti vody v řece. S tím loni v létě souviselo rozšíření toxické řasy a následný úhyn stovek tun ryb.

Záměr americké automobilky Tesla postavit továrnu ve městě Monterrey na severu Mexika znepokojil místní ekology. Hlavním problémem v oblasti je nedostatek vody a dlouhodobé sucho. O budoucím závodě navíc chybí další klíčové informace, například o tom, jakou energii bude využívat, píše agentura EFE. Ekologové se obávají také dopadů na provoz v jedné z hlavních průmyslových oblastí v zemi.

Ve vzorcích kalů odebraných v týdnu po otravě ryb v řece Bečvě zjistila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ve firmě Energoaqua značné množství kyanidů. U vsetínského okresního soudu, který ekologickou havárii ze 20. září 2020 projednává, to dnes při čtyřhodinové výpovědi uvedl bývalý inspektor ČIŽP Vít Špaček. S kolegou odebral den po havárii vzorek také pod výpustí podniku, kudy podle obžaloby jedovaté látky do řeky unikly. Kvůli chemickému zápachu a úniku kalu ji Špaček označil za podezřelou. Ze zjištěné koncentrace kyanidů pod výpustí však podle něj nevyplývá závěr, že původcem otravy je Energoaqua.

Z tankeru, který se v úterý potopil u Filipín jihozápadně od hlavního města Manily, vytéká topný olej. Nejméně šest pobřežních měst proto vyhlásilo zákaz rybolovu a koupání, zatímco se úřady snaží dostat olejovou skvrnu pod kontrolu, informovaly podle agentury AP filipínské úřady.

Společnost Liss, která se zabývá povrchovou úpravou kovů, dodala do firmy Energoaqua v roce 2020 k vyčištění zhruba 140 kontejnerů odpadní vody s obsahem kyanidů. U vsetínského okresního soudu, který projednává otravu řeky Bečvy z 20. září 2020, to dnes uvedl svědek Robert Lovecký, místopředseda správní rady podniku Liss. Takzvané IBC kontejnery mají objem 1000 litrů. Společnost Energoaqua je kvůli havárii obžalovaná, spolu s ní i její ředitel Oldřich Havelka.

Návrh na ústavní ochranu vody chce ministerstvo životního prostředí předložit letos, stejně tak zpřísnit pokuty za poškozování životního prostředí. Původně s tím počítalo loni. V první polovině letošního roku zamýšlí resort namísto loňska předložit návrh na ústavní ochranu půdy. V roce 2023 chce také připravit novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného programového prohlášení vlády.

Indie schválila svou zatím největší vodní elektrárnu. Projekt za 319 miliard rupií (85,8 miliardy Kč) zbuduje v hornatém státě Arunáčalpradéš na severovýchodě země. Výstavba elektrárny Dibang o výkonu 2880 megawattů se odhaduje na devět let, uvedla indická státní společnost NHPC, která se zabývá vodní energetikou. Plánovaný výkon je zhruba osmkrát větší, než má česká vodní elektrárna Orlík.

Polsko povolilo prodloužení těžby v hnědouhelném dole Turów do roku 2044. ČTK to potvrdilo české ministerstvo životního prostředí. Ekologické organizace polské rozhodnutí kritizují. Polské rozhodnutí o další těžbě v dole, který leží v blízkosti českých hranic a německých hranic, podle nich vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Kvůli výstavbě protipovodňové hráze, která má ochránit před stoletou vodou obyvatele bohumínské městské části Pudlov, bylo nutné vykácet 470 stromů. Nahradí je ale nové dřeviny. Stavbu protipovodňové hráze má na starosti státní podnik Povodí Odry, který už ukončil kácení stromů a dřevin, v následujících týdnech začne s opravou dvou menších mostů. Místní obyvatelé musí proto počítat s dopravním omezením. Novinářům to dnes sdělila mluvčí radnice Jana Končítková.

Po několika letech budou mít lidé 25. března možnost prohlédnout si některé obvykle nepřístupné provozy společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK). Otevřou se některé čistírny odpadních vod i dvě největší úpravny pitné vody v regionu v Podhradí ve Vítkově na Opavsku a v Nové Vsi ve Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku, sdělil mluvčí SmVaK Marek Síbrt.

V Jihlavě dnes hasiči odstraňují ropnou skvrnu z Pávovského rybníka. Znečištění postihlo jen část hladiny jedenáctihektarové vodní plochy, většinou se drželo u hráze. Uhynulé ryby se tam objevovat nezačaly, uvedla radnice v tiskové zprávě. Pracovníci Zdravotního ústavu v Ostravě odebrali laboratorní vzorky kvůli určení bližšího složení a možného původu znečišťující látky. Zástupci policie a České inspekce životního prostředí (ČIŽP) kontrolují firmy a průmyslové areály v okolí.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá zveřejnit informace o dopadech těžby v uhelném polském dole Turów na českou krajinu, tvrdí organizace Frank Bold Society. Ta resortu vyčítá, že potřebnými daty o vlivu dolu na podzemní vodu disponuje, ale odmítá je zveřejnit. Mluvčí resortu Lucie Ješátková však v reakci pro ČTK uvedla, že MŽP informace o vlivu těžební činnosti v dole Turów průběžně poskytuje.

Na mnoha místech Evropy je v půdě i vodě vysoké množství takzvaných perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS). Jde o chemikálie spojované se závažnými zdravotními problémy včetně rakoviny. Látkám tohoto typu se přezdívá "věčné chemikálie", protože se v přírodě rozkládají velmi pomalu. Mezinárodní skupina evropských médií, včetně francouzského Le Monde, britského The Guardian a českého Deníku Referendum, odhalila v rámci projektu Forever Pollution Project kontaminovaných míst v Evropě tisíce, z toho desítky v České republice.

Přihlášky do opakovaného výběrového řízení na ředitele lesního a vodního hospodářství státního podniku Lesy České republiky (LČR) podali dva uchazeči. "Nyní je čekají manažerské testy a pohovor. Předpokládáme, že nový ředitel by měl být jmenován do konce března," řekla ČTK mluvčí podniku Eva Jouklová. Termín pro podání přihlášek vypršel ve středu o půlnoci. LČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.

Ukrajinci navzdory rok trvající válce nezapomínají ani na ochranu životního prostředí, důležitou roli v tom hraje i jejich silný vztah k vlastní zemi nebo orientace na zemědělství. ČTK to dnes řekla Marcela Černochová z české neziskové organizace Arnika, která se angažuje i na Ukrajině. Češi ukrajinským kolegům předávají například znalosti o likvidaci ekologických škod po působení cizí armády nebo monitorují stav ovzduší.

Polička na Svitavsku má hotovou studii, která navrhuje opatření proti změnám klimatu. Bude podkladem pro projekty, které město v budoucnu udělá. Například v bývalém dětském domově, který chce město přestavět na byty, by mělo být možné nakládat s dešťovou vodou, mohlo by u něj vzniknout i jezírko. ČTK to řekl starosta Jaroslav Martinů (ODS).

Barva žaber mrtvých ryb z řeky Bečvy v den havárie nenasvědčovala otravě kyanidem. U vsetínského okresního soudu, který otravu z neděle 20. září 2020 projednává, to dnes uvedl rybář Stanislav Pernický. V den havárie se u řeky pohyboval. Je přesvědčený, že zdroj otravy byl podstatně níže, než je výpust firmy Energoaqua, která je spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou v případu obžalovaná. Podle žalobce způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to minimálně na 37 kilometrech řeky.

Obec Líský na Kladensku vytváří propracovaný systém hospodaření s dešťovou vodou. Využije podzemní akumulační nádrže i přírodní biotop. Obec leží ve srážkovém stínu, v jedné z nejsušších oblastí ČR. Vodu tekoucí z obecních budov už nyní zadržuje v zasakovací proláklině, obecní zeleň zalévá z někdejší odpadní jímky. Ještě letos chce vedení Líského kompletně obnovit dešťovou kanalizaci po celé obci a napojit ji na už přivezené akumulační betonové jímky, pro které bude fungovat jako filtr přírodní biotop. Náklady budou kolem tří milionů korun, z toho chce obec se stovkou obyvatel značnou většinu zaplatit z několika druhů dotací, řekl ČTK starosta Líského Štěpán Hon.

Desetitisíce lidí na Korejském poloostrově, v Číně, ale i v Japonsku mohou být vystaveny radioaktivnímu materiálu, který se rozšířil podzemní vodou ze severokorejského podzemního jaderného komplexu. Podle agentury Reuters to oznámila lidskoprávní organizace Transitional Justice Working Group (JWG), která provedla studii na základě veřejně dostupných dat a zpráv OSN. KLDR obvinění odmítla s tím, že následkem jaderných testů nedošlo k únikům žádného škodlivého materiálu.

Rumunsko oznámilo, že je znepokojeno náznaky, že sousední Ukrajina bagruje kanál v ekologicky cenné deltě řeky Dunaj. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina kanálem Bystre vyváží své zemědělské plodiny kvůli omezeným možnostem exportu ze svých hlavních přístavů v důsledku ruské invaze. Minulý týden Kyjev uvedl, že se výrazně zvýšil maximální ponor lodí proplouvajících touto vodní cestou.

Na Vysočině loni spadlo o 62 milimetrů méně srážek v porovnání s dlouhodobým normálem, který je pro tento kraj 675 milimetrů. Méně vláhy bylo i v řadě minulých let. Od roku 2011 převýšil na Vysočině roční úhrn srážek dlouhodobý průměr jen v letech 2013 a 2020. Podle webu kraje ale minulý rok nebyly větší potíže s dodávkami pitné vody. Případy, kdy obce musely řešit náhradní zásobování, byly ojedinělé.

Po celém světě roste poptávka po nerostných surovinách. Je to dáno tím, že se jednotlivé země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se zvýšit svou energetickou bezpečnost. Kontroverzní těžba z mořského dna, díky které jsou tyto látky získávány, ale může nenávratně poškodit oceánské ekosystémy i ohrožené druhy, včetně plejtváků obrovských. Vyplývá to ze studie, o níž napsala stanice Sky News.

Ředitelství vodních cest (ŘVC) plánuje v první polovině příštího roku získat stanovisko vlivu koncepce na životní prostředí (SEA) pro záměr splavnění Labe mezi Přeloučí a Pardubicemi. Proti původní trase plavebního kanálu přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy dlouhodobě vystupovali ekologové a stavbu úspěšně blokovali. Nové vedení vodní cesty by se mělo co nejvíce vyhnout celé evropsky významné lokalitě Louky u Přelouče. Novou trasu, která bude vybrána, bude nutné zanést do krajské územně plánovací dokumentace, uvedl na dotaz ČTK mluvčí ŘVC Jan Bukovský.