Novým ředitelem Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM (VÚV) se stal Tomáš Fojtík. Do funkce ho jmenoval ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nového ředitele vybrala rada této veřejné výzkumné instituce na konci loňského roku. V čele ústavu nahradil Tomáše Urbana, kterému skončilo pětileté funkční období.

Téměř 14 000 lidí z delty Nigeru se kvůli znečištění, které údajně způsobila ropná společnost Shell, domáhají spravedlnosti u soudu v Londýně, kde petrochemický gigant sídlí. Žádají sanaci oblasti a kompenzaci ztrát, informoval list The Guardian. Znečištění poničilo ve státě Rivers na jihovýchodě Nigérie zemědělskou půdu a loviště ryb. První podobné žalobě čelila společnost Shell před soudem na začátku roku 2012.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v rámci projektu Vracíme vodu lesu za roky 2019 až 2022 vybudoval nákladem 850 milionů korun 500 různých staveb na zadržení vody v krajině. Letos chce investovat čtvrt miliardy korun do 180 staveb a do projekční přípravy 110 dalších. U příležitosti Světového dne mokřadů to uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a starají se také o 38 000 kilometrů vodních toků.

Projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu, se mohou ode dneška hlásit do pátého ročníku soutěže Adapterra Awards. Nový ročník dnes zahájila Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Projekty se mohou zaregistrovat do konce března. Finalisty soutěže a vítěze hlavních kategorií vybere odborná porota. Do hlasování se bude moci zapojit i veřejnost.

Dohodou o řešení vlivu těžby hnědého uhlí v polském dole Turów, kterou loni 3. února podepsali premiéři Česka a Polska, se podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) podařilo vyřešit spor, který zatěžoval sousedské vztahy s Polskem i v rámci celé Evropské unie. Po roce od podpisu mezinárodní smlouvy o dole Turów můžeme říct, že se daří naplňovat její hlavní cíl, tedy dlouhodobě chránit zájmy obyvatel Libereckého kraje, napsal Fiala dnes večer ČTK. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který dočasně vede ministerstvo životního prostředí, byla dohoda nejlepším řešením sporu.

I po roce od podpisu mezistátní dohody Česka a Polska o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic, jsou názory na ni protichůdné. Zástupci samospráv na české straně hranic ji oceňují, nastartovala podle nich spolupráci obou stran, umožnila měření i přípravu projektů, které pomohu dopady na české území omezit nebo kompenzovat. Odpůrci podle zjištění ČTK dohodu dál zatracují - životnímu prostředí nepomohla, uhlí se těží dál, na lidi a škody na jejich majetku se zapomnělo.

Vláda schválila program aplikovaného výzkumu ministerstva zemědělství Země II na roky 2024 až 2032. Výdaje na program budou zhruba 9,2 miliardy Kč. Výzkum se má zaměřit na takzvané chytré zemědělství, globální změny nebo bioekonomiku.

Zlínský kraj vyčlenil pro letošek v programu na boj proti suchu v lesích 7,5 milionu korun. Od roku 2017 podpořil kraj už 314 projektů, na zmírnění dopadů sucha poskytl z podpůrných programů téměř 26,3 milionu korun, sdělila ČTK mluvčí kraje Soňa Ličková. Loni bylo příjemcům dotací vyplaceno téměř 1,8 milionu korun. Peníze pomohly spolufinancovat šest projektů.

Obce u česko-polské hranice mohou žádat o dotace z "Fondu malých projektů Turów". Jeho vytvoření bylo jedním z bodů mezivládní dohody Česka a Polska o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole Turów, od jejího podpisu uplyne v pátek rok. V první výzvě je na projekty z životního prostředí 475 000 eur (v přepočtu 11,3 milionu korun), příjem žádostí končí 16. února. Na jednání libereckého krajského zastupitelstva to řekl náměstek hejtmana Václav Židek (Piráti).

Maximálním projektovaným špičkovým výkonem sedm m3/s pitné vody a současným výkonem okolo tří m3/s pitné vody se řadí úpravna vody Želivka k největším úpravnám vody v Evropě a je největší úpravnou vody v České republice. Úpravna vody Želivka, která se od roku 2021 nazývá Voda Želivka, a.s. a která podstoupila v minulých letech rozsáhlou modernizaci, vyrobila za půl století své existence téměř pět miliard metrů krychlových pitné vody. Voda je do úpravny dodávána z vodárenské nádrže Švihov a z ní pokračuje do vodojemu v Jesenici. Podíl Želivky na zásobování Prahy pitnou vodou se pohybuje okolo 74 procent. Vodu z Želivky kromě Prahy odebírají i Středočeši a lidé na Vysočině. Praha získává část vody také z vodního zdroje Káraný. Před 50 lety, 1. února 1973, byly zahájeny pravidelné dodávky pitné vody z vodního díla Švihov do Prahy.

Ve Velvarech na Kladensku a Němčicích na Kolínsku otestuje společnost Člověk v tísni a další organizace opatření na zadržení vody v krajině. Středočeský kraj na projekt přispěje 2,5 milionu, rozhodli krajští zastupitelé. Jde o pětiletý projekt LIFE WILL (Water in Landscape and Soil).

Ředitel společnosti Energoaqua Oldřich Havelka dnes u vsetínského okresního soudu odmítl, že by on nebo podnik způsobili otravu řeky Bečvy, jak jim klade za vinu obžaloba. Vinu firmy popřel také její zmocněnec Vladimír Kurka. Soud sledovanou kauzu začal projednávat dnes ráno. Firmu z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele státní zástupce obžaloval z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Za to sedmašedesátiletému Havelkovi hrozí až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.

Okresní soud ve Vsetíně začne v pondělí projednávat případ otravy řeky Bečvy ze září 2020. Na hlavní líčení si vyčlenil 39 jednacích dní, nařízené je do letošního prosince. Obžalobě v případu čelí společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Kauzou se bude zabývat trestní senát v čele se soudkyní Ludmilou Gerlovou. Spis k případu má několik tisíc stran.

Povodí Moravy pokračuje v opravách Baťova kanálu. Mimo jiné zpevňuje břehy, letos v úseku u Sudoměřic na Hodonínsku, informoval mluvčí státního podniku Petr Chmelař. Povodí je správcem vodní cesty.

Dobrovolníci budou i letos uklízet řeku Sázavu a její břehy. Osmnáctý ročník akce Čistá řeka Sázava se uskuteční od 14. do 16. dubna. Zájemci se mohou od poloviny února registrovat na webu www.cistarekasazava.cz, uklízet se bude osmdesátikilometrový úsek mezi Kácovem a Pikovicemi. Loni se do akce zapojilo 761 lidí, kteří sesbírali 16,3 tuny odpadků, informovala ČTK Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví.

Liberec chce letos vybudovat kanalizaci pro desítky domů v okolí Harcovského potoka, který je hlavním zdrojem vody pro přehradu. Mělo by too pomoci i k čistší vodě v nádrži, která je nyní kvůli tříleté rekonstrukci vypuštěná, informoval náměstek primátora Jiří Šolc (za ANO).

Panel 12 nezávislých expertů zveřejnil analýzu nevysvětlených úhynů tisíců korýšů u severoanglických břehů v letech 2021 a 2022, jejich zpráva však nepřináší jasnou odpověď na otázku, co bylo jejich příčinou. Jako nejpravděpodobnější možnost vědci označují novou chorobu či parazita. Za "velmi nepravděpodobnou" příčinu pak považují znečištění moře průmyslovou chemikálií pyridin. Právě tuto možnost přitom zmiňovali místní rybáři. Britská vláda zase poukazovala na to, že by za úhyn korýšů mohly být zodpovědné "škodlivé mořské řasy", což je podle vědců rovněž "nepravděpodobné".

Od antarktického Bruntova ledovce poblíž britské polární stanice Halley se v neděli večer odlomila ledová kra o rozloze 1550 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek plochy Prahy. Při přílivu voda pronikla do praskliny v ledovci a dokončila několik let trvající proces, který nesouvisí se změnami klimatu, uvedli vědci z British Antarctic Survey (BAS), kteří zmíněnou výzkumnou stanici spravují.

Pokud vám čupřinou neprosvítá pleš, máte v průměru okolo 100 000 vlasů. A každý z nich je schopný do sebe absorbovat nejrůznější znečišťující látky. Pokud je přitom máte na hlavě, je to spíš problém. Jinak jsou vlasy samotné dobrým materiálem například pro likvidaci následků chemických havárií.

Na jezeře Most letos budou vysazeny stromy a keře ve tvaru obvodových zdí kostela a vyznačení umístění oltáře. Výsadba na místě původního svatostánku bude připomínat jeho přesun. Pracovat se bude na příjezdové silnici k jezeru, vzniknou vyhlídková a odpočinková místa pro turisty. ČTK to řekla Hana Volfová, mluvčí státního podniku Diamo, který lokalitu spravuje. Koncem roku vyprší termín majetkoprávního vypořádání mezi státem a městem ohledně pozemků.

Na řece Drině na východě Bosny se opět nahromadily tuny odpadu, které se proměnily v plovoucí skládku. Informovala o tom agentura AP. Odpad se kupí za bariérou nedaleko města Višegrad obvykle v zimě a na jaře, když je v řece hodně vody. Odpadky tam přitom končí kvůli špatně spravovaným skládkám podél toků na Balkáně nebo je do vody lidé hodili přímo.

Při odbahnění a rekonstrukci hráze rybníka Skříň u Lázní Bohdaneč byla pod nánosy jílu i pozdějšího betonu objevena mohutná dřevěná trubka. Tvořil ji vydlabaný kmen s horní dřevěnou poklicí. Dřevěné potrubí v hrázi rybníka leží možná i více než 500 let, uvedla Zuzana Nováková z kanceláře pardubického hejtmana.

Radnice Prahy 4 zahájila v nivě Kunratického potoka v Braníku v ulici Za Mlýnem stavbu takzvaného biotopu, tedy vodní plochy s rostlinami a živočichy. Cílem je vytvořit útočiště pro organizmy vázané na čistou vodu a bude sloužit k posílení druhové diverzity. Biotop bude napájen z nedaleké studny a voda následně poteče do Kunratického potoku, nebude ke koupání, řekl radní Tomáš Hrdinka (ANO). Fungování biotopu podle něj zaplatí radnice ze svého rozpočtu. Náklady na vybudování biotopu jsou 6,9 milionu korun, dokončen bude letos.

Na výjimečnost údolí Labe upozorňuje nová výstava Poklad na stříbrném Labi v ústeckém muzeu. Podrobnosti o kaňonu řeky se návštěvníci dozví prostřednictvím vystavených exponátů, ale také díky pětidílnému filmovému dokumentu, který se v jednom ze sálů promítá. Průvodci originálních vzdělávacích grotesek jsou pokrevní bratři Vinnetou a Old Shatterhand, jejichž tvůrce Karel May na Ústecku pobýval.

Město Vsetín buduje soustavu tůněk v semetínském arboretu. Vodní prvek bude po loni otevřeném přístřešku a nedávno dokončeném výukovém včelíně dalším zatraktivněním arboreta, sdělila ČTK mluvčí vsetínské radnice Jana Raszková. Tůňky budou zadržovat vodu v krajině.

Brandýs nad Labem pořídí pro základní školu Na Výsluní tři nádrže na sběr dešťové vody. Radní města vybrali společnost Ekostav, která by měla s budováním nádrží a dalšími pracemi začít na jaře. Na investici za 5,6 milionu korun získalo město dotaci přes čtyři miliony korun, informovala ČTK za město Kateřina Stránská.

Od letošního ledna je možné požádat o finanční podporu na odstranění odvodňovacích zařízení. V rámci Operačního programu životní prostředí mohou vlastníci pozemků získat finance na stavební práce spojené s rušením drenáží nebo odvodňovací příkopů, pokud to povede ke zvýšení biodiverzity v území. Dotace může dosáhnout až 100 % podpory. U Státního fondu životního prostředí je možné podávat projekty až do 20. září letošního roku.

Více než osm milionů lidí čelí akutnímu nedostatku vody v částech severozápadního etiopského regionu Amharsko, které jsou nejvíce postiženy konfliktem v sousedním Tigraji. S odkazem na etiopská státní média o tom informuje zpravodajský web BBC.

Státní pozemkový úřad nechává posuzovat, jaký vliv na životní prostředí by měla stavba závlahových zařízení, jejíž osou by byl přivaděč mezi Novomlýnskou nádrží (dolní ze tří nádrží) a vodní nádrží Těšany. Proces EIA je dalším krokem k vybudování soustavy, která má výrazně pomoct zemědělcům v části Břeclavska a na jižním Brněnsku. Oblasti patří k nejsušším v Česku a dopady klimatické změny ji činí ještě sušší, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA.

Vodohospodáři z Povodí Moravy odstraňují z Brněnské přehrady nánosy usazenin, které by mohly komplikovat lodní dopravu. Sedimenty už odtěžili z obratiště lodí a pokračovat budou po proudu směrem k Panáčkově skále, oznámil mluvčí státního podniku Petr Chmelař.