V Česku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) určitě potenciál pro budování dalších bioplynových stanic. Uvedl to po včerejší návštěvě zemědělského podniku Luka ve Vysokých Studnicích na Jihlavsku, který provozuje bioplynovou stanici déle než deset let. Předsedkyně představenstva Alena Nováková uvedla, že firmu s velkým chovem skotu provoz vyrábějící z bioplynu elektřinu a teplo pomáhá stabilizovat, protože to je jistý měsíční příjem.

V Botanické zahradě v Liberci vykvete zřejmě za měsíc žlutokap šedý, květenství má od začátku ledna. Minimálně v evropských podmínkách jde o jedinečnou událost, v Liberci pokvete teprve potřetí, informoval mluvčí kraje Jan Mikulička.

Opoziční hnutí PRO Chomutov chce svolat mimořádné zastupitelstvo kvůli zamýšlené spalovně odpadu v Chomutově. Teplárna Actherm, ve které se o vzniku spalovny uvažuje, by měla ročně zpracovat asi 60 000 tun odpadu. Opozice se záměrem, který musí ještě projít posouzením vlivu na životní prostředí, nesouhlasí, uvedl zastupitel Marian Bystroň (PRO Chomutov) s tím, že klub už sehnal podpisy od třetiny zastupitelů. Primátor města Marek Hrabáč (ANO) ČTK řekl, že je celý projekt na začátku a vedení města k němu zatím ani nemá potřebné dokumenty, aby mohlo sdělit své stanovisko.

Projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu, se mohou ode dneška hlásit do pátého ročníku soutěže Adapterra Awards. Nový ročník dnes zahájila Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Projekty se mohou zaregistrovat do konce března. Finalisty soutěže a vítěze hlavních kategorií vybere odborná porota. Do hlasování se bude moci zapojit i veřejnost.

Dohodou o řešení vlivu těžby hnědého uhlí v polském dole Turów, kterou loni 3. února podepsali premiéři Česka a Polska, se podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) podařilo vyřešit spor, který zatěžoval sousedské vztahy s Polskem i v rámci celé Evropské unie. Po roce od podpisu mezinárodní smlouvy o dole Turów můžeme říct, že se daří naplňovat její hlavní cíl, tedy dlouhodobě chránit zájmy obyvatel Libereckého kraje, napsal Fiala dnes večer ČTK. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který dočasně vede ministerstvo životního prostředí, byla dohoda nejlepším řešením sporu.

V Zoo Praha se dnes před čtvrtou hodinou ráno narodilo mládě luskouna. Váží 135 gramů a připomíná oživlou smrkovou šišku. Je to první mládě luskouna, které přišlo na svět v celé Evropě.

I po roce od podpisu mezistátní dohody Česka a Polska o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic, jsou názory na ni protichůdné. Zástupci samospráv na české straně hranic ji oceňují, nastartovala podle nich spolupráci obou stran, umožnila měření i přípravu projektů, které pomohu dopady na české území omezit nebo kompenzovat. Odpůrci podle zjištění ČTK dohodu dál zatracují - životnímu prostředí nepomohla, uhlí se těží dál, na lidi a škody na jejich majetku se zapomnělo.

Vláda schválila program aplikovaného výzkumu ministerstva zemědělství Země II na roky 2024 až 2032. Výdaje na program budou zhruba 9,2 miliardy Kč. Výzkum se má zaměřit na takzvané chytré zemědělství, globální změny nebo bioekonomiku.

Kráva, která nedávno uhynula na nizozemské farmě, měla pozitivní test na takzvanou nemoc šílených krav, odborně nazývanou bovinní spongiformní encefalopatie (BSE). Informovala o tom agentura AP s odvoláním na nizozemskou vládu.

Ve vestibulu radnice v Kopřivnici na Novojičínsku začala výstava Životní prostředí a my, která nabízí tipy, jak se chovat šetrněji k životnímu prostředí. Zaměřuje se na pět témat na místní i globální úrovni: zeleň, voda, ovzduší, odpady a konzum, sdělila mluvčí kopřivnické radnice Lucie Macháčková.

Mrtvé stromy ponechané v německém národním parku Saské Švýcarsko nepřispěly k většímu územnímu rozšíření požáru, který ho loni v létě zasáhl spolu se sousedním Českým Švýcarskem. Klestí ale způsobilo, že pozemní požáry trvaly déle. Vyplývá to z posudku německého experta Michaela Müllera z univerzity v Drážďanech, o němž informovalo saské ministerstvo životního prostředí.

Spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v ČR bude stát zhruba 5,2 miliardy korun. Další 1,3 miliardy korun ročně bude stát provoz systému. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ČR. Analýza předpokládá, že ročně by se mohlo do systému dostat 2,3 miliardy obalů, což odpovídá devadesátiprocentní míře zpětného odběru. Pro případné zavedení zálohování obalů připravuje ministerstvo životního prostředí návrh legislativy, který by měl určit, jak má systém fungovat. Zatím není ale stanoven termín, kdy by mohl v ČR začít.

Sněmovní výbor pro evropské záležitosti podpořil výhrady české vlády k souboru evropských nařízení na zavedení přísnějších a rozsáhlejších emisních limitů u všech typů vozidel na evropských silnicích, známých také jako Euro 7. V tiskové zprávě o tom informoval člen výboru a poslanec ODS Pavel Staněk. Vláda ve své rámcové pozici mimo jiné označila návrh evropského nařízení za příliš ambiciózní. Kabinet se obává, že rozsah požadavků, jakož i navržený časový rámec pro jejich plnění může zásadním způsobem ohrozit budoucnost automobilového průmyslu v ČR a způsobit vážné ekonomické a sociální dopady.

Prezidenti Bulharska a Srbska Rumen Radev a Aleksandar Vučić včera nedaleko Sofie zahájili stavbu plynovodu spojujícího obě balkánské země, které byly v dodávkách zemního plynu donedávna takřka zcela závislé na Rusku. Informovala o tom agentura AP. Projekt za 85,5 milionu eur (dvě miliardy Kč) je jedním z několika chystaných propojovacích plynovodů, které mají členům východní části Evropské unie i kandidátským zemím umožnit přístup na světový trh s plynem.

Prostějovská radnice nechala postupně pokácet devět vzrostlých topolů, které lemovaly cestu kolem hřbitova v okrajové částí města. Odstranění starých stromů městu doporučili odborníci, protože kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu hrozil pád větví či části kmenů. Město místo pokácených topolů vysadí opodál nové dřeviny. ČTK to sdělil primátorův náměstek Jiří Pospíšil (PéVéčko).

Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku napočítali nejméně jedinců za dobu sčítání - 247. Bylo jich 13 druhů, sdělil mluvčí správy parku Radek Štěpánek. Podle ornitologů je za nízkým počtem teplá zima, kdy ptáci vegetují i na nezamrzlých vodních hladinách mimo národní park. Loni ornitologové napočítali v parku 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí a stejně jako letos 13 různých druhů. Vědci vodní ptáky v parku sčítají od roku 2005, v některých letech šlo o tisíce kusů.

Lesní správa Lány požádala krátce před odchodem svého ředitele Miloše Baláka z funkce o povolení "terénních úprav" v chráněné přírodě prezidentské obory, při kterých by se těžil kámen. Dobýval by se v prostoru bývalého kamenolomu, ze kterého se kámen prodával pod tržní cenou, za což byl Balák nepravomocně odsouzen. Žádost posuzuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), proti těžbě protestuje obec Běleč, do jejíhož katastru oblast spadá. Plán se nelíbí ani zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi, který se ujme úřadu 9. března. Napsal to dnes server Seznam Zprávy.

Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů, než té, kterou mají další živočichové, oznámila ČTK mluvčí institutu Ester Jarour.

Zlínský kraj vyčlenil pro letošek v programu na boj proti suchu v lesích 7,5 milionu korun. Od roku 2017 podpořil kraj už 314 projektů, na zmírnění dopadů sucha poskytl z podpůrných programů téměř 26,3 milionu korun, sdělila ČTK mluvčí kraje Soňa Ličková. Loni bylo příjemcům dotací vyplaceno téměř 1,8 milionu korun. Peníze pomohly spolufinancovat šest projektů.

Veterináři loni uložili pokuty za 27,2 milionu korun. Meziročně objem vybraných pokut vzrostl o čtvrtinu. Provedli 6764 kontrol životní pohody hospodářských zvířat a zájmových chovů. Závadu zjistili při 19 procentech kontrol hospodářských zvířat a 32 procentech zájmových chovů, uvedli zástupci Státní veterinární správy (SVS). Počet kontrol meziročně vzrostl o tři procenta. V pěti nejzávažnějších případech předala SVS podnět pro podezření z trestného činu policii.

Ruská plynárenská společnost Gazprom snížila v lednu tranzit plynu přes Ukrajinu na dosavadní minimum. Informoval o tom list Vedomosti, který vychází z údajů Gazpromu. Podle nich by měl za leden vývoz přes Ukrajinu činit méně než jednu miliardu metrů krychlových.

Převod pronajímaných honiteb do režie státního podniku Lesy ČR má podle generálního ředitele podniku Dalibora Šafaříka zmenšit rozdíl mezi vysokými náklady na ochranu porostů a výnosy z nájemného honiteb. Cílem je podle něj také snížit náklady na ochranu porostů. Lesy ČR postupně převedou 25 procent ploch honiteb do vlastní režie, nyní myslivecky hospodaří na 17 procentech, řekl Šafařík na dnešním jednání sněmovního zemědělského výboru.

Obce u česko-polské hranice mohou žádat o dotace z "Fondu malých projektů Turów". Jeho vytvoření bylo jedním z bodů mezivládní dohody Česka a Polska o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole Turów, od jejího podpisu uplyne v pátek rok. V první výzvě je na projekty z životního prostředí 475 000 eur (v přepočtu 11,3 milionu korun), příjem žádostí končí 16. února. Na jednání libereckého krajského zastupitelstva to řekl náměstek hejtmana Václav Židek (Piráti).

Maximálním projektovaným špičkovým výkonem sedm m3/s pitné vody a současným výkonem okolo tří m3/s pitné vody se řadí úpravna vody Želivka k největším úpravnám vody v Evropě a je největší úpravnou vody v České republice. Úpravna vody Želivka, která se od roku 2021 nazývá Voda Želivka, a.s. a která podstoupila v minulých letech rozsáhlou modernizaci, vyrobila za půl století své existence téměř pět miliard metrů krychlových pitné vody. Voda je do úpravny dodávána z vodárenské nádrže Švihov a z ní pokračuje do vodojemu v Jesenici. Podíl Želivky na zásobování Prahy pitnou vodou se pohybuje okolo 74 procent. Vodu z Želivky kromě Prahy odebírají i Středočeši a lidé na Vysočině. Praha získává část vody také z vodního zdroje Káraný. Před 50 lety, 1. února 1973, byly zahájeny pravidelné dodávky pitné vody z vodního díla Švihov do Prahy.

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích, uvedl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750 000 kusy drůbeže.

Dnes začíná v Rusku platit dekret, který zakazuje dodávky ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. Zatím má platit pět měsíců. Rozhodnutí je reakcí na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropské unie a Austrálie, které loni od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů (asi 1300 Kč) za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu.

V Jihlavě dnes zástupci Kraje Vysočina a 17 obcí podepsali memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Na Vysočině jsou dvě ze čtyř lokalit, které se v Česku budou kvůli úložišti dál prověřovat. Jde o Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska a Horka na rozhraní Žďárska a Třebíčska. Lokality se úložišti dlouhodobě brání.

Investice do technologií šetrných k přírodě, zvířatům a krajině podpoří ministerstvo zemědělství do roku 2027 přibližně deseti miliardami korun. Zemědělci budou moci dotaci použít například na robotická zařízení nebo systémy automatického řízení traktoru. Žadatel bude moci získat až 30 milionů korun. Příjem žádostí o podporu začne letos v létě, uvedlo ministerstvo.

V malochovu v Souměři na Tachovsku se objevilo ohnisko ptačí chřipky subtypu H5N1. Chovatel oznámil krajské veterinární správě postupný úhyn pěti z 18 chovaných slepic. Státní veterinární ústav v odebraných vzorcích dnes potvrdil ptačí chřipku. Zbývající slepice veterináři utratí, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Je to letošní třinácté ohnisko ptačí chřipky v Česku.

Pytláci v Namibii loni zabili 87 ohrožených nosorožců, což je rekordní počet a téměř dvojnásobek oproti předloňskému roku, kdy jich usmrtili 45. S odkazem na namibijské činitele a údaje namibijské vlády o tom informuje zpravodajský web BBC.