Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dá ve třech dotačních programech na podporu ekologické osvěty u dětí i dospělých téměř 180 milionů korun. Žadatelé mohou dostat peníze třeba na vybudování zahrad u škol a školek či výukové programy o ekologii, informovalo ministerstvo. Příjem žádostí pro dva programy začne začátkem července, u jednoho na podzim. Detaily najdou zájemci o dotace na webu Státního fondu životního prostředí.

Rozvoj oběhového hospodářství, tedy opětovného využití produktů, materiálů a zdrojů, v Česku komplikuje nejasná definice odpadu a výrobku, uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu chybí i recyklační kapacity a na jejich výstavbu je třeba více peněz. Vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání.

Výsledky jednání unijních ministrů a ministryň životního prostředí oslabilo klimatickou legislativu vyplývající z loňských návrhů Evropské komise (Fit for 55). Schválení pozdějšího nástupu Sociálního klimatického fondu a snížení peněz v něm z 72 miliard eur na 59 miliard eur by byla chyba, uvedla Klimatická koalice. Ta je kritická i ke shodě ministrů a ministryň ohledně reformy trhu s emisními povolenkami. Klimatická koalice sdružuje ekologické organizace v Česku.

Při rozhodování o veřejně přístupných komunikacích nelze myslet jen na automobilisty, ale také na chodce, cyklisty a jejich bezpečnost. Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti obce Hrazany na Písecku ve sporu kvůli zatarasené lesní cestě oborou Pekárkův mlýn od zážitkového parku Zeměráj směrem na Klisinec. Krajský soud v Českých Budějovicích původně rozhodl, že lesní cesta není veřejně přístupnou účelovou komunikací, protože lze alternativně použít o něco delší trasu po silnici. Co je pro řidiče aut zanedbatelné zdržení, může být pro chodce a cyklisty podstatný rozdíl, zdůraznil NSS v rozhodnutí dostupném na úřední desce.

Státy Evropské unie se dnes nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na období let 2027 až 2032.

V Praze vznikla pobočka Energetické platformy EU, která by měla přispět ke společným nákupům plynu, zkapalněného zemního plynu (LNG) a vodíku. Pobočka sdružuje devět zemí unie včetně ČR a také Ukrajinu a Moldavsko. O vzniku ČTK informoval mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka.

Jaká by mohla být budoucnost jihočeské rybniční soustavy, navrhnou vědci z brněnské Mendelovy univerzity společně s vědci z Botanického ústavu Akademie věd. Mění se totiž požadavky společnosti, krajina je čím dál zastavěnější a mění se klima, takže i fungování rybniční soustavy je potřeba přizpůsobit současné době, uvedl děkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Jiří Schneider, který zároveň působí v Ústavu enviromentalistiky a přírodních zdrojů. Podle něj je potřeba přehodnotit, které rybníky budou sloužit k intenzivnímu chovu ryb, které budou mít primární funkci rekreační a které budou plnit například mokřadní funkce a budou u nich žít mnohé živočišné a rostlinné druhy.

Česko by se vedle svých hlavních priorit mělo během předsednictví Evropské unie soustředit také na témata, která považuje za vysoce aktuální Evropský parlament či další členské země. Patří mezi ně například zpřísňování klimatických cílů nebo některé sociální otázky. ČTK to řeklo několik europoslanců, kteří během příštího půlroku povedou vyjednávání o ekologických či sociálních normách. Česko se chopí vedení evropského bloku tento pátek.

Za zhruba každým desátým onemocněním rakovinou v Evropě stojí vnější faktory jako například škodliviny z ovzduší. Uvedla to ve své zprávě Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která ve své studii podle agentury DPA poprvé zkoumala souvislost mezi rakovinou a životním prostředím.

Slovenská vláda schválila návrh programu čerpání peněz z evropských fondů pro stávající sedmileté rozpočtové období, na jehož základě bude moci země na svůj rozvoj použít z unijních zdrojů zhruba 12,6 miliardy eur (311 miliardy korun). Bratislava si od nového programu slibuje jednodušší použití unijních peněz. Nyní se Slovensko řadí k zemím, které využívají peníze z EU nejpomaleji.