Na Slovensku po spuštění systému zálohování nápojových obalů výrazně kleslo množství plastových lahví a plechovek ve tříděném sběru, spotřebitelé je odevzdávají na sběrných místech. S odvoláním na analýzu dat o tom ČTK informoval správce zálohového systému. V Česku podle červencového rozhodnutí Sněmovny zůstane zálohování plastových lahví dobrovolné.

Výrazné sucho zasáhlo čtvrtinu území Slovenska, deště na konci července nevyrovnaly nedostatek srážek. Suché počasí poznačí úrodu zemědělských plodin a farmáři budou mít méně krmiva pro hospodářská zvířata, uvedli slovenští meteorologové a zástupci zemědělců. Nedostatek pitné vody zase postihl několik obcí. Suchu čelí i řada dalších zemí včetně Česka.

Dodávky ropy do Česka ropovodem Družba by mohly být obnoveny v pátek, nebo v sobotu. České televizi to dnes řekl předseda představenstva společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Ropa už podle něj teče na Slovensko i do Maďarska. Mero vlastní a provozuje ropovody Družba a IKL na českém území.

Vrtulníky v Českém Švýcarsku aktuálně hasí oblast nad obcí Kamenická stráň, letadla Canadair z Itálie shazují vodu nad Hlubokým dolem. Novinářům to dnes řekl mluvčí krajských hasičů Lukáš Marvan. Armáda dnes nasadila k hašení třetí, silnější vrtulník. Kromě armádních strojů se do hašení požáru v národním parku zapojilo dalších pět vrtulníků. Dva poskytla policie, jeden firma Czechoslovak Group a po jednom Polsko a Slovensko. Přunášíme výběr pomoci, které poskytují vybrané země České republice v boji proti požáru v Národním parku České Švýcarsko (řazeno abecedně podle zemí).

Požár v Národním parku České Švýcarsko šetří policie pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti. ČTK to řekl mluvčí krajské policie Dan Vítek. K příčině požáru se podle něj zatím nelze vyjádřit. Na místě jsou desítky policistů, hlídají příjezdové cesty do oblasti a střeží opuštěné objekty, aby se předešlo rabování nebo vloupání. "Ohledání požářiště nyní nepřichází v úvahu. Další se uvidí až na základě postupu v trestním řízení," uvedl Vítek.

Výběr plánů na pomoc domácnostem zasaženým růstem cen ve vybraných zemích. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR včera schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. Půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila Sněmovna stejně jako v případě tepla na 30 000 korun, zatímco vláda navrhovala původně 20 000 korun. Na úsporný tarif by vláda měla vyčlenit 30,6 miliardy korun.Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.<

Výrazné sucho a vysoké teploty společně s dřívějším nedostatkem srážek ovlivní letošní sklizeň na Slovensku, soběstačnost u obilí si ale země zachová. ČTK o tom informovala mluvčí Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK) Jana Holéciová.

Slovenská vláda schválila návrh programu čerpání peněz z evropských fondů pro stávající sedmileté rozpočtové období, na jehož základě bude moci země na svůj rozvoj použít z unijních zdrojů zhruba 12,6 miliardy eur (311 miliardy korun). Bratislava si od nového programu slibuje jednodušší použití unijních peněz. Nyní se Slovensko řadí k zemím, které využívají peníze z EU nejpomaleji.

Domácnostem na Slovensku v příštích čtyřech letech vzrostou ceny zemního plynu celkově o 76 procent, pokud uzavřou dlouhodobý kontrakt se státními plynárnami SPP. Nejvyšší růst cen, asi o třetinu, bude v roce 2023. Vyplývá to z oznámení ministra hospodářství Richarda Sulíka. Stát také finančně podporuje instalaci alternativních zdrojů energie, čerpání dotací zpomaluje omezený počet dodavatelů zařízení a instalačních firem.

Itálie, Portugalsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko usilují o pětiletý odklad plánu Evropské unie, který má od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacím motorem. Vyplývá to z dokumentu, ke kterému získala přístup agentura Reuters. Plán EU je součástí klimatického balíčku, jehož cílem je do roku 2030 výrazně snížit emise skleníkových plynů, aby unie do roku 2050 dosáhla uhlíkové neutrality.

Populaci kočky divoké na moravsko-slovenském pomezí ohrožuje křížení s kočkou domácí. Tvrdí to ochránci přírody z Hnutí Duha. Opírají se o výsledky nedávno dokončeného genetického výzkumu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, uvedl za Hnutí Duha odborník na velké šelmy Martin Duľa.

Ukrajina by měla tento měsíc začít prodávat elektřinu na Slovensko a do Maďarska, což by mohlo zvýšit příjmy ukrajinských výrobců elektřiny. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Nyní Ukrajina prodává omezené množství elektřiny do Polska a Moldavska. Ukrajinský energetický sektor se potýká s nedostatkem hotovosti, protože spotřeba elektřiny v zemi po ruské invazi klesla a někteří spotřebitelé neplatí účty. Evropská unie se snaží vypořádat se sníženými dodávkami plynu z Ruska. Moskva Ukrajinu napadla 24. února.

Slovenský státní distributor plynu SPP očekává, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom mu dnes sníží dodávky plynu zhruba o 30 procent. Firma dodala, že tento krok nebude mít na její zákazníky dopady. Pokles dodávek registruje i Česká republika, rovněž bez dopadů na zákazníky.

Zavedení embarga na dovoz většiny ruské ropy do Evropské unie a souvisejícího zákazu obchodování s ropnými produkty může podle státního tajemníka slovenského ministerstva hospodářství Karola Galeka vyústit v nedostatek některých ropných výrobků, nikoliv ovšem na Slovensku. Galek také řekl, že bratislavská rafinerie Slovnaft, která značnou část své produkce vyváží, o některé trhy patrně přijde. Česká republika má do 5. prosince příštího roku výjimku na nákup produktů z ruské ropy dovezené do EU ropovodem Družba. Také Slovnaft upozorňuje na hrozící nedostatek pohonných hmot ve střední Evropě.

Důsledky částečného embarga na dovoz ruské ropy do Evropské unie dopadnou z členských zemí EU nejhůře na Slovensko. ČTK o tom informovalo slovenské ministerstvo hospodářství. Bratislavská rafinerie Slovnaft už ve čtvrtek uvedla, že schválený nový balíček sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu jejími produkty.

Nový balíček sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu produkty bratislavské rafinerie Slovnaft. Oznámil to podnik v reakci na dohodu velvyslanců zemí EU o podrobnostech šestého balíčku protiruských sankcí vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu. Slovnaft zpracovává hlavně ruskou ropu a značnou část své produkce exportuje.

Summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Na twitteru to krátce před půlnocí oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel. Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které ji dosud odmítalo podpořit. Lídři se rovněž shodli na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu mimořádný summit, na němž se pokusí shodnout na dalších sankcích proti Rusku a možnostech další finanční či vojenské pomoci Ukrajině. Mluvčí šéfa Evropské rady Charlese Michela oznámil, že se později k debatě na dálku připojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V době trvající ruské ofenzivy na východě Ukrajiny se v Bruselu v pondělí sejdou prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, aby se dohodli na dalším společném postupu vůči Moskvě. Bavit se budou také o pomoci pro válkou trpící zemi a pro miliony lidí, kteří už z ní uprchli. Tématem mimořádného dvoudenního summitu bude i co nejrychlejší ukončení dovozu energií z Ruska, společné investice do evropské obrany či zajištění dostatku potravin přes ruskou blokádu ukrajinské úrody.

Země Evropské unie se stále neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zástupci vlád sedmadvacítky podle něj naopak jednotně podpořili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Její ministr Dmytro Kuleba při jednání opět vyzval kolegy z unijních zemí k co nejrychlejšímu přijetí embarga, které má režim ruského prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část peněz k financování války. Většina zemí včetně Česka sankce podporuje, proti embargu je Maďarsko.

Jak zdárně zavést systém zálohování PET lahví v ČR by mohli českým odborníkům poradit jejich slovenští kolegové. I tohle téma bylo jedním z těch, kterými se odborníci zabývají na zasedání Česko-slovenské komise pro spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí ve Valticích na Břeclavsku. Zkušenosti uvítáme, řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) před jednáním se slovenským protějškem Jánem Budajem. Na Slovensku zálohování PET funguje od nového roku.

Vážná poranění tváře a hrudníku utrpěl pětačtyřicetiletý muž, kterého ve středu na středním Slovensku spolu s další osobou napadl medvěd. ČTK o tom informovala Zuzana Hopjaková, mluvčí společnosti Air-Transport Europe, která provozuje vrtulníkovou záchrannou službu. Za poslední týden jde v zemi o nejméně třetí střet člověka s medvědem, incident tak obnovil debatu ohledně případné regulace počtu zmíněné chráněné šelmy.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila zklamání nad odmítavým postojem Maďarska ke zvažovanému embargu na dovoz ruské ropy do Evropské unie. Čaputová to řekla novinářům po schůzce s polským kolegou Andrzejem Dudou. Oba prezidenti se shodli na potřebě dále podporovat Ukrajinu, která od února čelí vojenské invazi Ruska, včetně její snahy o získání statusu kandidátské země pro vstup do EU.

Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to řekl poslancům slovenského parlamentu v projevu, který byl vysílán prostřednictvím videopřenosu. Státy Evropské unie se zatím nedohodly na šestém balíčku protiruských sankcí, jehož návrh předpokládá zákaz dovozu ruské ropy. Vystoupení Zelenského přítomní slovenští poslanci a členové vlády ocenili potleskem vestoje, část zástupců opozice jeho projev ignorovala.

Zástupci Slovenska a Maďarska uvedli, že jejich země nepodpoří energetické sankce, které proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu připravuje Evropská unie. Bratislava a Budapešť jsou totiž na ruských dodávkách příliš závislé a neexistují za ně žádné okamžité alternativy, napsala agentura AP. Evropská komise vypracovala nové návrhy sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Sedmadvacet členských zemí o nich pravděpodobně začne jednat ve středu, ale může trvat několik dní, než opatření vstoupí v platnost.

Slovenský premiér Eduard Heger vybídl evropské partnery k solidaritě s Bratislavou pro případ společného odstřižení od dodávek zemního plynu a ropy z Ruska kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Řekl to po schůzce se svým belgickým kolegou Alexanderem De Crooem, který pro Hegerův požadavek vyjádřil pochopení. Slovensko je nyní závislé na dodávkách energií z Ruska. Oba politici vyjádřili podporu válkou zasažené Ukrajině.

Na Slovensku loni po ekonomickém oživení vystoupila produkce emisí skleníkových plynů nad úroveň před vypuknutím epidemie nemoci covid-19. Důvodem je vývoj u hlavního hráče v ocelářském průmyslu. Země se tak vymyká trendu v Evropě, kde se emise udržely na předcovidové hodnotě. Ve své analýze sestavené na základě údajů evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) na to dnes upozornili analytici slovenské centrální banky (NBS).

Na chovatele ovcí a koz se zaměřuje start-up Festada, který vznikl na Mendelově univerzitě a nyní se rozšiřuje do zahraničí. Od března vstoupil na slovenský trh, oznámil ČTK mluvčí univerzity Filip Vrána. Festada nabízí funkční evidenci stád. Dominika Sokolová, která dříve uspěla v soutěži o nejlepší studentský podnikatelský plán, chce dokázat, že chov ovcí a koz není jen okrajová záležitost, ale odvětví, které by se mělo podporovat a vymanit ze stínu velkých hospodářských zvířat.

Ve třech oblastech střední Evropy začíná mezinárodní projekt LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy, jasoně červenookého. Projekt je naplánovaný na 6,5 roku a bude se týkat Krkonoš, Bílých Karpat a také rakouských Alp. Pro zachování středoevropského genofondu tohoto motýla bude zásadní pokus o založení a stabilizaci nových pojistných populací, informovali ČTK zástupci české části projektu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v telefonátu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou dohodl, že příslušné úřady obou zemí budou jednat o trvalém zvýšení garantovaných kapacit pro přepravu zemního plynu ze Slovenska na Ukrajinu. Informovala o tom na svém webu kancelář Zelenského. Čaputová na facebooku uvedla, že spolu hovořili o konkrétních formách pomoci, hlavně v oblasti energetiky.