Krizová novela vodního zákona zpřesní postup řešení ekologických havárií na vodních tocích. Nově by měl takové situace řídit Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) také plánuje zpřísnit pokuty pro ty, kteří havárii zapříčiní. Firmám by tak mohlo hrozit až 50 milionů korun, uvedl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle Hladíka reaguje krizová novela na chyby, které nastaly při postupu řešení havárie na řece Bečvě v září 2020. Novelu hodlá MŽP předložit vládě ke konci dubna, v platnost by měla vstoupit do konce letošního roku.

Severočeské doly získaly od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035, o pět let déle než dosud. Rozhodnutí není pravomocné, organizace Greenpeace se proti němu odvolá, sdělil ČTK Lukáš Hrábek z Greenpeace. Povolení zveřejnil báňský úřad na úřední desce. K rozhodnutí se Severočeské doly nebudou vyjadřovat s ohledem na to, že není pravomocné, řekl ČTK mluvčí společnosti Lukáš Kopecký.

Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na vodní hospodářství, chce proto od ministerstva financí navýšit rozpočet pro letošní rok o 2,5 miliardy korun. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) to řekl novinářům. Podle něj kvůli nedostatku peněz v rozpočtu mnoho obcí čeká na dotaci na stavby vodovodů.

Obsah rtuti v přehradě Skalka na Chebsku zůstává stále velmi vysoký. Příčinou je rtuť, kterou s sebou přináší přítok Ohře z Německa. Jde o řeku Reslavu, v níž byla loni naměřena nejvyšší koncentrace rtuti ve vodě od roku 1998. Vyplývá to z výsledků loňského měření koncentrace rtuti ve vodě a sedimentech Reslavy a Ohře, v sedimentech nádrže a na odtoku z nádrže Skalka i ve svalovině ryb odlovených ve vodní nádrži Skalka, který zveřejnilo Povodí Ohře (POH). Podle mluvčího POH Jan Svejkovského se na německé straně připravují opatření, která by mohla přítok rtuti do Ohře snížit, vyhodnocování účinnosti ale potrvá několik let, řekl ČTK.

Při procesu čištění kyanidových vod v čistírně odpadních vod (ČOV) společnosti Energoaqua se v nich minimálně pětkrát měřila koncentrace kyanidů. U vsetínského okresního soudu, který projednává otravu řeky Bečvy z 20. září 2020, to řekl bývalý vedoucí čistírny a manažer vodního hospodářství Leopold Šubčík. Ve firmě Energoaqua, která je z havárie spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaná, však už v době neštěstí nepracoval.

Česko se nemůže do budoucna spoléhat na zásoby podzemních vod jako zdroje pitné vody kvůli změnám klimatu. Novinářům to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na zásobování pitnou vodou se podzemní voda podílí zhruba z 50 procent, druhou polovinu zajišťují vodní nádrže. Na dnešek připadá Světový den vody.

Od břehů indonéského ostrova Bali poprvé odrazila loď určená pro sběr odpadků. Malé plavidlo nazvané Mobula 8 bude vyrážet na plavby s cílem ulevit od znečištění tomuto regionu nechvalně známému kvůli problému s plastovým odpadem, napsala agentura Reuters.

Hladina podzemní vody v mělkých vrtech v Česku je po velmi teplé zimě celkově normální. Regionálně se však situace liší, zatímco například v povodí řek na severu Čech jsou hladiny mělkých podpovrchových vod vyšší, na jihu Moravy jsou nižší. Zima byla sice nadprůměrně teplá a zásoba vody ve sněhu v porovnání s posledními deseti lety podprůměrná, srážek ale spadlo v zimních měsících obvyklé množství. Vyplývá to z informací na webu a facebooku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Do jara vstupují čeští zemědělci s mírným deficitem vláhy proti průměru z let 1961 až 2010. Podle jednoho z tvůrců projektu Intersucho Miroslava Trnky chybí v půdě do jednoho metru zhruba 20 až 40 milimetrů. Není to podle něj nic dramatického, ale na jižní Moravě a v části Poohří to už může znamenat horší podmínky pro vzcházení rostlin, řekl ČTK. Střednědobá předpověď zatím přináší spíše průměrné či nadprůměrné teploty a spíše podprůměrné srážky. Zásadní zlepšení situace se tak spíše nedá očekávat.

Na hladině Atlantského oceánu se letos podle expertů vytvořila rekordně velká masa mořských řas, které by v létě mohly zavalit pláže amerického státu Florida. Pás nahnědlých rostlin o šířce okolo 8800 kilometrů míří do Mexického zálivu a už nyní znepříjemňuje pobyt na mexických plážích. Příčina fenoménu není zcela jasná, vědci podle médií spekulují o vlivu klimatické změny nebo znečištění.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně chystají semináře i webový portál pro vlastníky zemědělské půdy s cílem posílit odolnost venkova proti klimatické změně. Mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová uvedla, že vědci z fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií zkoumají připravenost obcí na klimatickou změnu. Podle ní právě vlastníci mohou ovlivnit, jak se v krajině bude hospodařit.

Těla milionů mrtvých rozkládajících se ryb ucpala část řeky Darling na jihovýchodě Austrálie. Podle místních úřadů úhyn ryb způsobit nedostatek kyslíku ve vodě, uvedla agentura AFP. Oblast se potýká s vlnou veder.

Únorové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 113 procent obvyklého stavu. Nad průměrem byly poprvé po sedmnácti měsících podprůměrného stavu. Loni v únoru byly na 78 procentech. Na blogu brněnských hydrometeorologů o tom informovali Barbora Špinarová a Jáchym Brzezina.

Albánská vláda udělila řece Vjose status národního parku, první svého druhu na evropském kontinentu. Jeden z posledních divokých toků v Evropě tak bude podle agentury AFP chráněn před výstavbou vodních elektráren.

Technolog čistírny odpadních vod (ČOV) společnosti Energoaqua Radek Vetyška odmítl, že by podnik způsobil havárii na řece Bečvě. Uvedl, že dva dny po otravě ze září 2020, z níž je Energoaqua spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaná, odebral u výpusti firmy i v provozu čistírny vzorky vody a předal je do laboratoře podniku. Laboranti podle něj ve vodě zjišťovali množství kyanidů a pH. "Vzorky byly v pořádku, byly pod limitem, byly nízké," řekl dnes Vetyška u vsetínského okresního soudu, který ekologickou havárii projednává.

Americké úřady poprvé zasáhly proti takzvaným věčným chemikáliím PFAS v pitné vodě. Americká federální Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) nově stanovila limity pro šest perfluorovaných sloučenin, které jsou podle odborníků zdraví nebezpečné a mohou způsobovat i rakovinu. To mimo jiné znamená, že vodohospodáři budou muset přítomnost těchto látek monitorovat. PFAS se využívají například při výrobě nepřilnavých a voděodolných materiálů, ale také v kosmetice či barvách.

Před polskou ambasádou v Praze se dnes na demonstraci sešlo přes 20 převážně mladých lidí, kteří požadovali zveřejnění detailů dohody České republiky s Polskem o těžbě uhlí v dole Turów. Důl leží v Polsku v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu. Demonstraci s názvem Zveřejněte dohodu, dejte stop Turówu pořádalo hnutí Fridays For Future, připojili se i zástupci hnutí Greenpeace. České ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes uvedlo, že poskytuje veřejnosti všechny dostupné informace, které od Polska získává.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi mohly podle Biologického centra Akademie věd (AV) ČR znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, informovala mluvčí kraje Alena Knotková. Rybáři a hasiči tehdy zlikvidovali asi 42 tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Možnou podobu chystaných protipovodňových úprav krajiny podél řeky Moravy v severní části Olomouce přiblíží návštěvníkům výstava prací studentů Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, která se koná v zrcadlovém sále olomouckého magistrátu. Vytvořením ideové podoby v pořadí už třetí etapy protipovodňových opatření i detailnějším řešením jejich dílčích částí se brněnští studenti zabývali pod vedením architekta Jana Mléčky a krajinářské architektky Ivy Novotné. Expozice nazvaná Dotyky Moravy bude k vidění do 24. března, sdělila mluvčí radnice Radka Štědrá.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) letos nabídne odborné letní brigády i studentům středních a vysokých škol se zaměřením na vodohospodářské stavby, vodní hospodářství a krajinářství. Rozšíří tím nynější program Adjunktem na léto, který byl dosud určený jen pro studenty lesnických škol, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v ČR.

Moravskoslezský kraj přispěje 16 obcím částkou 32 milionů Kč na projekty spojené s vodou či kanalizačními sítěmi. Krajské peníze pomohou najít optimální způsob odkanalizování obcí, čištění splaškových vod nebo hospodaření se srážkovými vodami. Kraj přispěje i na samotnou výstavbu vodovodních a kanalizačních sítí, čistíren a vodárenských objektů. ČTK to řekla mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová.

Lesy ČR dokončily na Šumavě opravu 3,5 kilometru dlouhého úseku Schwarzenberského plavebního kanálu. Náklady na obnovu historické památky činily 21 milionů korun, když 15 milionů korun hradila Evropská unie, informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Rozšířit území čistíren městských odpadních vod, které navrhuje Evropská komise, může podle Senátu narazit na nedostatek pozemků. Stavební úpravy stávajících typů čistíren odpadních vod a vyvinout nové technologie čištění vody není možné v navrhovaných termínech realizovat, shodla se ve středu horní parlamentní komora. Podpořila tak stanovisko vlády.

Mikroplasty ve světových oceánech úhrnem váží kolem dvou milionů tun; znečištění oceánů drobnými plastovými částicemi od roku 2005 prudce vzrostlo a nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo zpomalit. Uvádí to studie neziskového organizace 5 Gyres Institute, na kterou upozornila agentura Bloomberg. Na hladině oceánů podle ní plave přes 170 bilionů drobných plastových částic. Mnohé z nich se do světových oceánů dostaly až po roce 2004, píše hlavní autor článku Marcus Eriksen.

Evropa v současné době zažívá druhou nejteplejší zimu v historii měření. Oznámila to ve své zprávě agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Nejnižší únorové hodnoty navíc dosáhl rozsah antarktického mořského ledu.

Vzorky vody odebrané u výpusti valašskomeziříčské chemičky Deza i z potoků, které areálem protékají, byly v den otravy řeky Bečvy v pořádku. Standardně je podle vedoucího provozu vodního hospodářství podniku Karla Onderky pracovník chemičky odebral ráno, následně dvakrát odpoledne, kdy už ve firmě o ekologické havárii věděli. U vsetínského okresního soudu, který otravu projednává, dnes Onderka připustil, že Deza nakládá i s odpadními vodami s obsahem kyanidu a šestimocného chromu, které podle obžaloby řeku otrávily.

Desítky lidí žijících v pobřežních vesnicích na Filipínách postihly nevolnosti, závratě a křeče poté, co se u pobřeží minulý týden potopil tanker přepravující 800 000 litrů topného oleje. Uniklý olej se již dostal k nejbližším rybářským obcím a pokryl pláže černými skvrnami, informoval zpravodajský server BBC News.

Stovka prefektů francouzských departementů by neměla váhat s rychlým vydáním nařízení omezujících místní využívání vody, a to vzhledem k alarmujícímu stavu podzemních vod. Podle agentury Reuters to prohlásil ministr zdravotního prostředí Christophe Béchu. Francie zažívá nejsušší zimu od roku 1959.

Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Věc vrátil úřadu k dalšímu řízení, řekla ČTK mluvčí soudu Klára Belkovová. Proti zamýšlené těžbě firmy České štěrkopísky bojují obce i kraj kvůli obavám ze znečištění pátého největšího zdroje pitné vody pro více než 100 000 lidí. Podle kanceláře Frank Bold Advokáti, která zastupuje obce, soud považuje za nedostatečné znalecké posudky. Mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek ČTK řekl, že úřad o dalším postupu rozhodne po vrácení spisu a napadeného rozhodnutí. Soud rozhodnutí úřadu v dané věci zrušil i v minulosti. Společnost České štěrkopísky uvádí, že těžba zdroj vody neohrozí a může být vodě naopak prospěšná. Mluvčí firmy Petr Dušek v reakci na rozhodnutí soudu uvedl, že rozsudek je prohrou pro všechny.

V České republice vznikne nová chráněná krajinná oblast, stane se jí lokalita soutoku Moravy a Dyje. Je to území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě, informovalo ministerstvo životního prostředí spolu s krajem. Ministerstvo ve způsobu ochrany našlo shodu se starosty i Jihomoravským krajem. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, CHKO by měla být prvním krokem k jeho vyhlášení. V ČR je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody několik desítek let.