Kanál Dunaj-Odra-Labe

Na rizika zvažovaného projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL), jehož první etapu ještě loni schválila česká vláda, upozornilo slovenské ministerstvo životního prostředí. Několik ekologických organizací dříve v tomto týdnu ve společné výzvě zase tvrdilo, že na Slovensku by kanál měl významně negativní dopady na životní prostředí.

Český ramsarský výbor (ČRV) nesouhlasí s usnesením vlády, která schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Záměr splavnění řeky Odry od Ostravy po stání hranici s Polskem považuje ve všech možných variantách za škodlivý životnímu prostředí. Předseda ČRV Mojmír Vlašín to uvedl ve stanovisku, které má ČTK k dispozici.

Hospodářské noviny získaly výpovědí lidí, kteří v Deze buď pracují, nebo pracovali, a vědí, že se v podniku voda znečištěná kyanidy vyskytuje. Připouštějí i teoretickou možnost jejich úniku z chemičky. O vině či nevině Dezy se prý nyní vedou diskuse i uvnitř firmy.

Jako posun k lepšímu vidí ekologické organizace v činnosti současné vlády schválení odpadového zákona, zonace národních parků či změny v lesním zákoně. Kritizují aktivitu v projektu Dunaj-Odra-Labe, vládní návrh stavebního zákona, který ve Sněmovně minulý týden prošel prvním čtením, a kroky v jaderné energetice. Od těchto plánů by měla vláda podle nich odstoupit. Dosavadní výsledky na tiskové konferenci hodnotila Asociace ekologických organizací Zelený kruh. V dalších osmi zásadních ekologických výzvách, k nimiž patří třeba ochrana půdy či útlum uhlí, podle ekologických aktivistů vláda nepokročila.

Před nevratným poškozením krajiny a megalomanským rozhazováním prostředků varují signatáři Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Mezi signatáři jsou 2 rektoři, 12 děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult), 9 ředitelů ústavů Akademie věd, a desítky dalších vedoucích akademiků a odborníků napříč institucemi, společnostmi a odbornostmi. Vyjadřují zásadní znepokojení nad usnesením vlády České republiky o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Podle nich jde zcela zbytečný a neúměrně drahý projekt, který významně a nevratně poškodí říční ekosystémy, vodní režim krajiny a životní prostředí.

Česká vláda dala na pondělním jedná zelenou přípravě českopolského kanálu na řece Odře, který je součástí velkého záměru na kanál Dunaj-Odra-Labe. Ostravská univerzita včera ve svém prohlášení vyzvala vládu, aby své usnesení přehodnotila. Vedení Ostravské univerzity "zásadně odmítá, aby tento ekonomicky a environmentálně rozporuplný projekt byl přijat bez široké diskuze v regionu, kde má být realizován".

Vláda na dnešním jednání dala zelenou přípravě českopolského kanálu na řece Odře. Tato tzv. Oderská větev je 62 km dlouhý kanál, který asi jednou čtvrtinou povede po českém území. Celkové náklady na jeho vybudování budou asi 44 miliard korun, česká část vyjde na 15 miliard. Vláda dnes také vzala na vědomí studii proveditelnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe. Informoval o tom ministr dopravy Karel Havlíček po jednání vlády.

Antiekologickou cenu Ropák dostala za rok 2019 ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), a to za abnormálně zrychlenou přípravu nového stavebního zákona. Zelenou perlu za antiekologický výrok má předseda vláda Andrej Babiš (ANO), a to za výrok o motýlech a řepce. Na tiskové konferenci v Brně to uvedl Miroslav Patrik ze spolku Děti Země, který anketu pořádá. Babiš cenu komentoval tím, že on přírodu podporuje a nechápe, proč ocenění dostal. Dostálová ani Havlíček ocenění nekomentovali.

Ministerstvo dopravy navrhlo vládě se při dalších jednáních o projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL) zaměřit na propojení Dunaje a Odry. Zároveň se však rozhodlo ponechat územní rezervu i pro labskou část projektu, která by měla sloužit jako rezerva do budoucna. Vláda se bude studií proveditelnosti o kanálu zabývat nejspíš ještě během října. Na včerejším semináři Akademie věd věnovanému této studii to řekla Martina Bártová z ministerstva dopravy. Podle studie by výstavba celého koridoru vyšla na 585 miliard korun, připojení Labe by přitom stálo více než 300 miliard.

Ministr dopravy Dan Ťok se v úterý 31. ledna ve Varšavě zúčastnil jednání s ministerskými protějšky Visegrádské skupiny ohledně prohloubení spolupráce v oblasti vnitrozemské vodní dopravy. Hlavním výstupem jednání bylo podepsání společného memoranda České republiky, Polska a nově také Slovenska k vodnímu koridoru DOL. Informuje o tom ministerstvo dopravy.

Území Olomouckého kraje se z geografického hlediska člení na dvě velmi rozdílné části. Zatímco severní je tvořena pohořím Jeseníky s nejvyšší horou Moravy Praděd, jih kraje se rozkládá v rovinaté oblasti Hané. Před čtyřmi lety zde volby vyhrála Česká strana sociálně demokratická, která poměrně hladce vyjednala společnou koalici s druhou KSČM. Hejtmanem se stal lídr vítězných sociálních demokratů Jiří Rozbořil a v této funkci vydržel celé čtyřleté období, přestože před rokem čelil vážnému podezření z uplácení příslušníků olomoucké policie.

Přinášíme vám dokončení článku, který se zabývá vlivy případné výstavby průplavu Dunaj - Odra - Labe na životní prostředí. První část jsme zveřejnili 29. října 2004.

V únoru letošního roku schválili zákonodárci novelu zákona o vnitrozemské plavbě. Podle nové právní úpravy se část řeky Morava stala významnou dopravní cestou, přestože prochází přírodními rezervacemi. Podle některých ochránců životního prostředí se tím otevírá cesta pro stavbu vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe (D-O-L). Dá se už dnes odhadnout jaký dopad by jeho výstavba měla na přírodu?

Málokterý dopravní záměr je obestřen takovou mlhou tajemství a protichůdných tvrzení, jako plán na výstavbu plavební kanálu Dunaj - Odra - Labe. Následující článek shrnuje současný stav tohoto ekologicky kontroverzního projektu.

V souvislosti s článkem "D-O-L: průplav zahalený tajemstvím" zveřejňujeme přehled historie tohoto projektu.

Česká republika zaujala mezi nově přistupujícími členy Evropské unie první místo. Tedy alespoň pokud jde o počet dopravních projektů, které mezinárodní ekologické organizace považují za nebezpečné pro soustavu chráněných území Natura 2000.