Kanál Dunaj-Odra-Labe

Stavba nové plavební komory na Baťově kanále u Sudoměřic na Hodonínsku je před dokončením, poprvé bude zaplavena letos v červnu a hotová na podzim. Pokračují i práce na rozšíření přístavu ve Veselí nad Moravou. Informovalo o tom Ředitelství vodních cest ČR.

Stát vybral konsorcium firem, které posoudí, jaký vliv na životní prostředí budou mít plánované stavby, jež mají zlepšit plavebních podmínky na Labi mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem. Nejdůležitější součástí záměru je jez v Děčíně. Smlouvu o vypracování posudku EIA uzavřelo Ředitelství vodních cest (ŘVC). Ředitel státní organizace Lubomír Fojtů očekává, že stavět se začne v roce 2032, uvedl v tiskové zprávě. Proti stavbě plavebního stupně jsou dlouhodobě ekologické organizace.

Pardubický krajský úřad vydal souhlasné stanovisko k návrhu koncepce splavnění Labe do Pardubic (SEA). Uvádí to v dokumentu na úřední desce kraje. O prodloužení vodní cesty z Chvaletic se snaží mnoho let Ředitelství vodních cest (ŘVC). Záměr tvoří soubor několika staveb včetně přístavu v krajském městě, nejnáročnější bude vytvořit nový plavební kanál, který by se vyhnul památkově chráněnému jezu v Přelouči.

Výsledky unikátního mezioborového výzkumu dolního úseku řeky Labe představili odborné i laické veřejnosti minulý týden vědci z Ostravské univerzity, Botanického ústavu Akademie věd a České zemědělské univerzity. V rámci workshopu uspořádaného ve spolupráci se Správou Národního parku České Švýcarsko v Krásné Lípě následně diskutovali s veřejností o možnostech péče i zlepšení stavu řeky, a to s ohledem na skutečnost, že přírodní prostředí Labe je chráněné na evropské úrovni v rámci systému Natura 2000.

Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.

Nově dokončená veřejná přístaviště na Labi v Roudnici nad Labem, ve Štětí, v Čelákovicích a Poděbradech navštívilo za čtyři měsíce od července do konce plavební sezony na konci října 600 malých rekreačních plavidel. Většina nových přístavišť byla dokončena na konci června, přístaviště ve Štětí se Ředitelství vodních cest (ŘVC ČR) podařilo zprovoznit až v srpnu. Ředitelství o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Do letošního roku byla rekreační plavba omezena absencí veřejné sítě přístavišť.

Čtyři měsíce musely lodě s nadměrnými náklady v tuzemských přístavech čekat na to, až bude dostatečně splavné Labe, aby se mohly dopravit do zahraničí. Stejné komplikaci musely čelit také lodě směřující do Česka. Podle Ředitelství vodních cest ČR tato prodleva výrobcům dodatečně způsobuje vysoké náklady a snižuje konkurenceschopnost ČR v zahraničí. Situaci by vyřešila stavba plavebního stupně Děčín, o které se debatuje téměř 30 let.

Ředitelství vodních cest (ŘVC) předložilo krajskému úřadu v Pardubicích k posouzení komplexní projekt splavnění Labe do Pardubic. Tvoří jej soubor staveb včetně plavebního stupně Přelouč II a veřejného přístavu Pardubice. Strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) je prvním krokem pro budoucí úspěšné získání povolení jednotlivých staveb. Výsledkem by měl být transparentní výběr a stabilizace konkrétní varianty, která bude následně procesem EIA podrobně posouzena z hlediska všech vlivů na životní prostředí, uvedl v tiskové zprávě mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

Ředitelství vodních cest (ŘVC) plánuje v první polovině příštího roku získat stanovisko vlivu koncepce na životní prostředí (SEA) pro záměr splavnění Labe mezi Přeloučí a Pardubicemi. Proti původní trase plavebního kanálu přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy dlouhodobě vystupovali ekologové a stavbu úspěšně blokovali. Nové vedení vodní cesty by se mělo co nejvíce vyhnout celé evropsky významné lokalitě Louky u Přelouče. Novou trasu, která bude vybrána, bude nutné zanést do krajské územně plánovací dokumentace, uvedl na dotaz ČTK mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

Vláda dnes zrušila územní rezervy pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe. Zrušení územní ochrany budoucí trasy kanálu fakticky znamená konec tohoto projektu, který prosazoval prezident Miloš Zeman. Vládní koalice se ke zrušení kanálu zavázala v programovém prohlášení. Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) a ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) řekli ČTK, že rozhodnutí vlády vítají. Vítá to i Zlínský a Olomouvcký kraj.

Vláda dnes zrušila územní rezervy pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe. Přinášíme výběr informací o záměru stavby tohoto vodního kanálu:

Zrušení územní ochrany koridoru kanálu Dunaj - Odra - Labe (DOL), které chystá ministerstvo dopravy, by v Pardubickém kraji umožnilo rozvoj některých obcí. Část území totiž nemohou kvůli územní rezervě plánovat k jinému využití. Obce považují myšlenku kanálu za megalomanský, utopický a nepřiměřeně nákladný projekt, který by měl jen velmi malý přínos.

Ministerstvo dopravy chystá zrušení územní ochrany pro stavbu vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe (DOL). To by uvolnilo pozemky pro jiné stavby. Územní náhradu pro projekt resort nechystá, což by znemožnilo další přípravu koridoru. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Upozornil na to Ekonomický deník. Vyjádření ministerstva dopravy ČTK zjišťuje. Návrh navazuje na dřívější plány současné vlády Petra Fialy (ODS) na zastavení příprav projektu DOL.

Stát nadále uvažuje o stavbě děčínského vodního stupně. Podle studie Technologické agentury ČR je možné kompenzovat opatření, která by byla se stavbou spojená. Opatření budou zahrnutá v novém posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), řekl novinářům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dřívější studie Národního parku České Švýcarsko tvrdí, že by vybudování jezu zničilo vzácné bahnité náplavy, jejichž zánik nijak kompenzovat nelze.

Ministr dopravy Karel Havlíček (ANO) spolu s ministrem dopravy a digitální infrastruktury Spolkové republiky Německo Andreasem Scheuerem včera podepsali Smlouvu o splavnění Labe. Podle ministerstva dopravy umožní splavnění Labe provoz ekologické vodní dopravy a zlepší podmínky pro mezinárodní obchod i cestovní ruch v České republice. Informovalo o tom ministerstvo dopravy na svém webu.

Kanál Dunaj–Odra–Labe nemá mít jen dopravní tepna. Jeho zastánci tvrdí, že má mít i zásadní protipovodňovou funkci, má být důležitý co se týče vodohospodářské funkce, jako zdroj energie, jako prvek posilování ekosystému. Co si o vlivu kanálu Dunaj–Odra–Labe myslí Jan Hradecký, děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity?

Kanál Dunaj–Odra–Labe by mimo jiné měl sloužit přepravě zboží. Jak ale na základě jednoduchých propočtů tvrdí ekonom Martin Kvizda, kanál v konkurenci s již vybudovanou elektrifikovanou železnicí neobstojí a ze srovnání vychází jednoznačně neefektivně jak provozně, tak co se například emisí skleníkových plynů týče.

Na rizika zvažovaného projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL), jehož první etapu ještě loni schválila česká vláda, upozornilo slovenské ministerstvo životního prostředí. Několik ekologických organizací dříve v tomto týdnu ve společné výzvě zase tvrdilo, že na Slovensku by kanál měl významně negativní dopady na životní prostředí.

Český ramsarský výbor (ČRV) nesouhlasí s usnesením vlády, která schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Záměr splavnění řeky Odry od Ostravy po stání hranici s Polskem považuje ve všech možných variantách za škodlivý životnímu prostředí. Předseda ČRV Mojmír Vlašín to uvedl ve stanovisku, které má ČTK k dispozici.

Hospodářské noviny získaly výpovědí lidí, kteří v Deze buď pracují, nebo pracovali, a vědí, že se v podniku voda znečištěná kyanidy vyskytuje. Připouštějí i teoretickou možnost jejich úniku z chemičky. O vině či nevině Dezy se prý nyní vedou diskuse i uvnitř firmy.

Jako posun k lepšímu vidí ekologické organizace v činnosti současné vlády schválení odpadového zákona, zonace národních parků či změny v lesním zákoně. Kritizují aktivitu v projektu Dunaj-Odra-Labe, vládní návrh stavebního zákona, který ve Sněmovně minulý týden prošel prvním čtením, a kroky v jaderné energetice. Od těchto plánů by měla vláda podle nich odstoupit. Dosavadní výsledky na tiskové konferenci hodnotila Asociace ekologických organizací Zelený kruh. V dalších osmi zásadních ekologických výzvách, k nimiž patří třeba ochrana půdy či útlum uhlí, podle ekologických aktivistů vláda nepokročila.

Před nevratným poškozením krajiny a megalomanským rozhazováním prostředků varují signatáři Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Mezi signatáři jsou 2 rektoři, 12 děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult), 9 ředitelů ústavů Akademie věd, a desítky dalších vedoucích akademiků a odborníků napříč institucemi, společnostmi a odbornostmi. Vyjadřují zásadní znepokojení nad usnesením vlády České republiky o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Podle nich jde zcela zbytečný a neúměrně drahý projekt, který významně a nevratně poškodí říční ekosystémy, vodní režim krajiny a životní prostředí.

Česká vláda dala na pondělním jedná zelenou přípravě českopolského kanálu na řece Odře, který je součástí velkého záměru na kanál Dunaj-Odra-Labe. Ostravská univerzita včera ve svém prohlášení vyzvala vládu, aby své usnesení přehodnotila. Vedení Ostravské univerzity "zásadně odmítá, aby tento ekonomicky a environmentálně rozporuplný projekt byl přijat bez široké diskuze v regionu, kde má být realizován".

Vláda na dnešním jednání dala zelenou přípravě českopolského kanálu na řece Odře. Tato tzv. Oderská větev je 62 km dlouhý kanál, který asi jednou čtvrtinou povede po českém území. Celkové náklady na jeho vybudování budou asi 44 miliard korun, česká část vyjde na 15 miliard. Vláda dnes také vzala na vědomí studii proveditelnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe. Informoval o tom ministr dopravy Karel Havlíček po jednání vlády.

Antiekologickou cenu Ropák dostala za rok 2019 ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), a to za abnormálně zrychlenou přípravu nového stavebního zákona. Zelenou perlu za antiekologický výrok má předseda vláda Andrej Babiš (ANO), a to za výrok o motýlech a řepce. Na tiskové konferenci v Brně to uvedl Miroslav Patrik ze spolku Děti Země, který anketu pořádá. Babiš cenu komentoval tím, že on přírodu podporuje a nechápe, proč ocenění dostal. Dostálová ani Havlíček ocenění nekomentovali.

Ministerstvo dopravy navrhlo vládě se při dalších jednáních o projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL) zaměřit na propojení Dunaje a Odry. Zároveň se však rozhodlo ponechat územní rezervu i pro labskou část projektu, která by měla sloužit jako rezerva do budoucna. Vláda se bude studií proveditelnosti o kanálu zabývat nejspíš ještě během října. Na včerejším semináři Akademie věd věnovanému této studii to řekla Martina Bártová z ministerstva dopravy. Podle studie by výstavba celého koridoru vyšla na 585 miliard korun, připojení Labe by přitom stálo více než 300 miliard.

Ministr dopravy Dan Ťok se v úterý 31. ledna ve Varšavě zúčastnil jednání s ministerskými protějšky Visegrádské skupiny ohledně prohloubení spolupráce v oblasti vnitrozemské vodní dopravy. Hlavním výstupem jednání bylo podepsání společného memoranda České republiky, Polska a nově také Slovenska k vodnímu koridoru DOL. Informuje o tom ministerstvo dopravy.

Území Olomouckého kraje se z geografického hlediska člení na dvě velmi rozdílné části. Zatímco severní je tvořena pohořím Jeseníky s nejvyšší horou Moravy Praděd, jih kraje se rozkládá v rovinaté oblasti Hané. Před čtyřmi lety zde volby vyhrála Česká strana sociálně demokratická, která poměrně hladce vyjednala společnou koalici s druhou KSČM. Hejtmanem se stal lídr vítězných sociálních demokratů Jiří Rozbořil a v této funkci vydržel celé čtyřleté období, přestože před rokem čelil vážnému podezření z uplácení příslušníků olomoucké policie.

Přinášíme vám dokončení článku, který se zabývá vlivy případné výstavby průplavu Dunaj - Odra - Labe na životní prostředí. První část jsme zveřejnili 29. října 2004.

V únoru letošního roku schválili zákonodárci novelu zákona o vnitrozemské plavbě. Podle nové právní úpravy se část řeky Morava stala významnou dopravní cestou, přestože prochází přírodními rezervacemi. Podle některých ochránců životního prostředí se tím otevírá cesta pro stavbu vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe (D-O-L). Dá se už dnes odhadnout jaký dopad by jeho výstavba měla na přírodu?

Málokterý dopravní záměr je obestřen takovou mlhou tajemství a protichůdných tvrzení, jako plán na výstavbu plavební kanálu Dunaj - Odra - Labe. Následující článek shrnuje současný stav tohoto ekologicky kontroverzního projektu.

V souvislosti s článkem "D-O-L: průplav zahalený tajemstvím" zveřejňujeme přehled historie tohoto projektu.

Česká republika zaujala mezi nově přistupujícími členy Evropské unie první místo. Tedy alespoň pokud jde o počet dopravních projektů, které mezinárodní ekologické organizace považují za nebezpečné pro soustavu chráněných území Natura 2000.