Brněnští zastupitelé by do konce roku měli rozhodnout, jakým směrem se bude nakládat s odpadem v městské firmě SAKO, sdělila na začátku listopadu primátorka Markéta Vaňková (ODS). Brno i v budoucnu bude spalovat odpad z regionu, dodala Vaňková. Zastupitelé v polovině října rozhodli o zastavení projektu na stavbu třetího kotle ve spalovně, který se připravoval od roku 2016. Stavba měla stát 4,6 miliardy korun.

Analýzu prachových částic zaměřenou na odhalení toxických látek, kterou doprovodí dotazníkové šetření, provedou vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty a z Ekonomické fakulty Masarykovy univerzity. Analýzu udělají v šesti různých obcích a dvou brněnských městských částech venkovského charakteru.

Brněnská přehrada přechází na zimní režim. Vodohospodáři snižují její hladinu, důvodem je například to, aby bylo dost volného místa v nádrži pro případné zachycení jarních povodní. Hladina oproti plnému stavu klesne o pět metrů, informoval mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Lov vlků na Slovensku nepřispěl ke snížení škod na hospodářských zvířatech, zjistil tým odborníků, který situaci analyzoval na úrovni okresů pomocí dvou různých statistických přístupů. Studii publikoval vědecký časopis Conservation Letters, oznámila ČTK mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.

Říjnové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 48 procent obvyklého stavu. V září byly na 57 procentech, v srpnu na 105 procentech. Na blogu brněnských hydrometeorologů o tom informovali Barbora Špinarová a Jáchym Brzezina.

Strážci přírody začali před létem v Moravském krasu používat nové značky upozorňující na zákazy. Jsou na více místech a jsou také větší, aby je nešlo přehlédnout. Cílem je lépe informovat tak, aby v chráněných místech ubylo přestupků, řekl Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Pět desítek studentů vybavených transparenty, bubnem a reproduktorem dnes odpoledne prošlo centrem Brna. Pochodem zakončili třídenní stávku za klima, která se konala od středy v prostorách kina Scala i před ním. Studenti při svém pochodu skandovali hesla požadující klimatickou spravedlnost, uhlíkovou neutralitu i ukončení těžby uhlí, ropy a plynu.

Na stavbě dálnice D55 mezi Bzencem a Moravským Pískem na Hodonínsku staví silničáři ekodukt. Sloužit bude k migraci zvěře, která jinak trpí rozdělením krajiny. Most je výjimečný zalomenou konstrukcí, obvykle má obloukový tvar. Důvodem je to, že jinak by zvěř procházela na úrovni špiček stromů, což není žádoucí. Díky zalomení bylo možné snížit výšku, uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Cena stavby ekoduktu je 113 milionů korun, cena dálnice je v tomto úseku 1,16 miliardy bez DPH.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně pomáhají využívat odpad ze zpracování ovoce, a zároveň tak snižovat spotřebu palivového dříví v Kambodži. Z mangových pecek vyrábějí palivové brikety pro využití v domácnostech i zpracovatelských podnicích. Vzniká tak méně odpadu, navíc má projekt pozitivní vliv na ochranu lesních porostů, které trpí nadměrnou těžbou dřeva, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Jihomoravští silničáři chtějí vyzkoušet novinku v péči o téměř 119 000 kusů dřevin. Každoročně jich stovky především kvůli suchu uhynou. Spojili se proto s vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a začali s testováním nového hydrogelu, který dokáže zadržet vodu v krajině, a zlepšit tak retenční schopnost půdy. Je navíc čistě přírodní a životní prostředí nezatěžuje, uvedla arboristka Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Marie Miklínová.

Zástupci ukrajinských samospráv a organizací se na jižní Moravě inspirují možnostmi, jak v souladu s legislativou Evropské unie nakládat s odpady. Skupina 16 zájemců v kraji navštívila třeba brněnskou spalovnu nebo Hodonín, který se potýkal s likvidací odpadů po předloňském tornádu. Odpad je na Ukrajině problémem, chybí i návyky obyvatel, uvedl na webu kraje starosta ukrajinského města Rokytne Hryhorij Tarhonskyj. Ukrajina podala přihlášku do Evropské unie krátce po zahájení ruské invaze loni v únoru. Evropská komise ve středu doporučila se zemí zahájit přístupová jednání.

Jemný, hladký pohyb o setiny milimetru, který ke správnému fungování potřebují některé části elektronových mikroskopů nebo lékařských robotů při operacích, dokáže zajistit kuličkový mikrošroub vyvinutý společností KSK Precise Motion z Kuřimi na Blanensku. Za součástku, při jejímž sestavování je třeba přesnost na tisíciny milimetru, tedy mikrony, dostala firma zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) v Brně.

Na střeše budovy brněnského magistrátu v Kounicově ulici by měl v příštích měsících vzniknout první městský holubník. Radní schválili zařazení tohoto projektu do závazného plánu investic. Cílem je ustálení populace holubů a snížení nepořádku. Celkově se počítá s náklady okolo 200 000 korun, záměr ještě musí schválit zastupitelé, informoval mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Moravské zemské muzeum otevřelo v Dietrichsteinském paláci výstavu minerálů a jejich makrofotografií. Formy křemenných hmot si návštěvníci mohou prohlédnout na fotografiích až třicetkrát zvětšené i pod mikroskopem. Smyslem výstavy Světy ukryté v kameni je vtáhnout návštěvníka hlouběji pod povrch vnější skořápky nerostů, řekla za brněnské Moravské zemské muzeum (MZM) Barbora Onderková.

Brněnský spolek Rezekvítek letos eviduje zvýšený zájem o dobrovolnictví, po covidových letech podle něj dobrovolníků znovu přibývá. Za letošek jich spolek eviduje dosud přes 250, několik akcí do konce roku přitom ještě zorganizuje. Za celý loňský rok se na akcích Rezekvítku vystřídalo necelých 200 dobrovolníků. ČTK to řekli ředitelka spolku Tereza Žižková a odborný garant ochrany přírody ve spolku Vilém Jurek. Rezekvítek v Brně a okolí pečuje o vzácné lokality, například o koniklecovou louku na brněnském Kamenném vrchu.

Jihomoravští radní odsouhlasili s vyhlášením Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok v nejjižnějším cípu jižní Moravy, uvedla mluvčí kraje Alena Knotková. Je to další krok na cestě k vyhlášení CHKO, která má zajistit celoplošnou ochranu zdejšího území se společenstvy lužních lesů, které jsou ve střední Evropě unikátní. Zároveň tato ochrana stanoví jasná pravidla pro lesní hospodaření i pohyb obyvatel.

Za pět let kůrovcové kalamity se podíl smrku na majetcích Lesů města Brna snížil ze 34 na 18 procent. Nejpočetněji zastoupený je tak nyní dub s 24 procenty. Vrcholu už kalamita dosáhla v letech 2019 a 2020, loni pokračoval pokles objemu těžby na 41 000 metrů krychlových, což je dokonce méně než před kalamitou. Vplývá to z výroční zprávy podniku ve Sbírce listin. Loni také poprvé po několika letech klesl objem peněz vydaných na pěstební činnost, šlo o 38 milionů korun.

V budkách ochránců přírody na Břeclavsku se letos vylíhlo přes 200 ptáků, především poštolek obecných, ale také kalousů ušatých a puštíků obecných. Počet je obdobný jako loni. ČTK to za ochránce řekl Libor Opluštil. Budky pro ptáky začali břeclavští ochránci přírody do větrolamů a remízků umisťovat zhruba před 20 lety.

První z šesti plánovaných artézských vrtů začne příští rok v Brně fungovat jako záloha pro zásobování pitnou vodou. Vedení města nyní vybírá zhotovitele pro vrt v Kníničkách poblíž Brněnské přehrady, řekl náměstek primátorky Jaroslav Suchý (KDU-ČSL).

Voda v českých řekách je výrazně čistší než v druhé polovině minulého století, přesto se najdou silně znečištěné toky. Důvodem je nedostatečné čištění odpadních vod a klimatické extrémy, uvedla společnost TopGis, která se věnuje přípravě adaptačních plánů pro obce a města. Vedle sloučenin fosforu a dusíku znečišťují řeky podle odborníků i farmaka, která se do vody dostávají především z léků.

Povodí Moravy musí zaplatit 670 000 korun majitelům zatopeného pozemku pod vodním dílem Nové Mlýny, rozhodl odvolací Krajský soud v Brně. Jde o jeden z prvních rozsudků, který vychází z nové judikatury Ústavního soudu k dlouhodobému omezení užívacího práva. Nyní vysouzená náhrada náleží majitelům za období tří let. Pokračovat chtějí žalobou o náhradu i za další období. O rozsudku informovala právní kancelář Frank Bold Advokáti. Státní podnik Povodí Moravy se podle mluvčího Petra Chmelaře s rozsudkem neztotožňuje, podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Židlochovice téměř dokončily revitalizaci území mezi silnicí od Brna a Svratkou. Místo pole zde na deseti hektarech vzniklo slepé rameno a velká tůň, vysázených je tam 300 stromů a 2500 keřů a ještě se chystá osev trávy. Cílem bylo území vrátit více přírodě, zachytit vodu v krajině a zároveň vytvořit z části odpočinkovou zónu pro místní obyvatele, řekl ČTK starosta Jan Vitula (Vaše Židlochovice). Slavnostní otevření se chystá na jaře, až budou veškeré práce hotové a území se zazelená.

Nejlepším projektem adaptace na klimatickou změnu zvolili lidé v soutěži Adapterra Awards obnovu lesoparku Čertova Rokle v Brně Lesné. Odborná porota pak ocenila také ekologickou vozovnu tramvají nebo udržitelné pasivní bytové domy. Vítěze jednotlivých kategorií soutěže, kterou pořádá Nadace Partnerství, vyhlásili její zástupci včera v Praze. Nadace již pět let oceňuje projekty, které pomáhají postupně připravit českou krajinu a města na sucho, vlny horka či přívalové deště.

Na brněnském náměstí Svobody bude letos na Vánoce stát jedle bělokorá, která zatím roste u Olomučan na Blanensku a její stáří odhadují lesníci na 50 let. Vysoká je 18 metrů a koruna má v nejširším místě osm metrů. Stejně jako v minulosti ji městu věnuje Školní lesní podnik (ŠLP) Křtiny, který je součástí Mendelovy univerzity, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Brněnská Slévárna Heunisch nedokáže při využití existujících možností eliminovat zápach ze své výroby. Nedokáže také dlouhodobě dodržovat limit těkavých organických látek (TOC), jehož výši jí nařídil jihomoravský krajský úřad snížit na třetinu. Novinářům to řekli ředitel slévárny Jens Heunisch a vedoucí výroby Ondřej Bouška. Podnik podle nich dva roky zkoušel kvůli omezení zápachu odlišné výrobní materiály a technologie. Proti zápachu protestují obyvatelé z okolí slévárny.

Tajné hlasování je vhodné u personálních rozhodnutí, jako je volba primátora či náměstků. V případě, kdy se k němu přistupuje výjimečně v jiných otázkách, jsou politici motivování především tím, aby následně nemuseli nic vysvětlovat. Myslí si to politolog Masarykovy univerzity v Brně Michal Pink, který to řekl v rozhovoru s ČTK. Brněnští zastupitelé minulý týden rozhodovali o stavbě třetího kotle ve spalovně městské firmy SAKO. Politolog z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín se domnívá, že tajné hlasování na komunální úrovni by mělo být zcela ojedinělé. Tajné hlasování, kdy není jasné, jak konkrétně jednotliví zastupitelé hlasují, navrhl při jednání brněnského zastupitelstva René Černý (ANO), opozice i část radniční koalice to kritizovala. Černý uvedl, že je to nejdemokratičtější způsob hlasování, který každému zastupiteli dává svobodu rozhodnout se bez ohledu na politický klub. S tímto názorem souhlasila i primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Stromem roku 2023 je hrušeň, která roste v širém poli u Mrákotína u Skutče v Železných horách. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu v Česku se umístila lípa u Nepomyšle na Lounsku a bronzovou příčku obsadila lípa rostoucí na školní zahradě v Sulíkově na Blanensku. Anketu pořádala podvaadvacáté Nadace Partnerství. Výsledky vyhlásila nadace včera v brněnské hvězdárně. Předchozí titul Strom roku 2022 získala také hrušeň, šlo o třísetletý strom z Drásova na Příbramsku.

Obyvatelé Hostěnic na Brněnsku v sobotu v místním referendu rozhodli nepřidat se do Svazku obcí pro vodovody a kanalizace - Šlapanicko. Vedení obce chtělo vstoupit do svazku kvůli zajištění stabilního zdroje vody a profesionálnímu provozování soustavy. Několik obyvatel ale iniciovalo referendum, ve kterém 274 z 376 lidí hlasovalo proti zapojení. Důvodem byla obava o rozšiřování obce, řekla ČTK starostka obce Eva Karásková (nestr.).

Dobrovolníci z Vohančic na Brněnsku a okolí včera spolu s odborníky z Nadace Partnerství vysadili téměř 170 stromů, které mají přispět k obnově tamní krajiny. Obec s proměnou krajiny o velikosti 35 hektarů, kterou dříve sužovala eroze půdy, začala v roce 2018. Celkově tisící strom, lípu, zasadil prezident Petr Pavel, který se akce účastnil. Opatření jsou v polovině, už nyní se ale ukazují jako velmi účinná, řekl ČTK starosta Vohančic Petr Blahák.

Slavnost stromů a lesa v Bílých Karpatech nabídne vycházky do přírody i kulturní program včetně koncertů nebo ohňové show. Od pátku 20. října do neděle 22. října se akce postupně uskuteční na třech místech, a to v Komni na Uherskohradišťsku, Valašských Kloboukách na Zlínsku a Bojkovicích na Uherskohradišťsku. Spojená je s benefiční sbírkou na výkup svobodného lesa, sdělila za pořadatele Jana Tesařová.