Evropa už více než rok prochází nejničivější epidemií ptačí chřipky ve své historii. V nakažených chovech bylo vybito přes 50 milionů kusů drůbeže a se začátkem zimy se intenzita viru zdvojnásobila. Ve své zprávě o tom informoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Ztráty u kuřat, kachen a krůt jsou ve skutečnosti větší, protože do bilance utracených ptáků není zahrnuto preventivní vybíjení zdravých zvířat v okolí ohnisek nákazy.

Dohoda zemí EU na zastropování burzovních cen plynu pomůže k uklidnění situace na energetickém trhu, míní analytici oslovení ČTK. Podle nich bude mít zastropování zejména psychologický efekt, který by měl omezit letošní extrémní výkyvy. Na samotné výši cenového stropu se ovšem analytici neshodnou, ocenili naopak dosažení shody politiků.

Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny zemního plynu může znamenat, že do Evropy zamíří méně dodávek plynu a že se v regionu ještě prohloubí energetická krize. Myslí si to část analytiků, na které se odvolává agentura Bloomberg. Důležité zároveň bude, jak se začne v Evropě vyvíjet poptávka po plynu, respektive zda klesne tak, jak si vlády představují. Cena plynu pro evropský trh je nyní asi na měsíčním minimu, ale výrazně vyšší než před rokem.

Ekologické hnutí Poslední generace (Letzte Generation) dnes v Berlíně a dalších německých městech opět zablokovalo dopravu na vytížených silničních tepnách. V Berlíně aktivisté na zhruba hodinu omezili příjezd k městské dálnici. Méně úspěšní byli v Mnichově, kde chtěli narušit provoz na rušném náměstí Karlsplatz. Policie jim v tom ale zabránila.

Nová dohoda EU o emisních povolenkách umožní od roku 2025 spustit sociální klimatický fond s dotacemi pro domácnosti. Ve fondu bude minimálně 50 miliard korun, uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Unijní dohodu označil za pozitivní krok pro budoucnost, výnosy z prodejů povolenek pro Česko podle něj v příštích letech vzrostou zhruba na 1,25 bilionu korun.

Země Evropské unie se v pondělí po dlouhých týdnech nesnadného vyjednávání shodly na nástroji, kterým chtějí omezit ceny plynu v případě, že překročí stanovenou mez 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dosažení dohody ale podle komentářů v médiích nemusí stačit k tomu, aby nový mechanismus byl v praxi skutečně funkční. Analytici upozorňují, že efekt pro koncové spotřebitele bude jen minimální, a varují, že v konečném důsledku se snaha ovlivňovat tržní ceny plynu může unii vymstít.

Výběr hlavních letošních kroků a rozhodnutí EU v boji proti energetické krizi.

Nedělní dohoda států EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami nejspíš zvýší jejich ceny. Následně se to promítne i do cen tepla a elektřiny v Česku. Na dotaz ČTK to sdělil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a následně tak reagoval také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu dohoda zhorší postavení českých podniků v Evropě.

Země Evropské unie omezí ceny plynu v případě jejich výrazného růstu. Shodly se na tom dnes v Bruselu po mnoha týdnech vyjednávání pod taktovkou českého předsednictví EU. Rusko, jehož útok na Ukrajinu vedl k prudkému růstu cen energetických surovin, dohodu sedmadvacítky tvrdě kritizovalo. Je podle něj nepřijatelná.

Zavedení emisních povolenek pro silniční dopravu bude znamenat její zdražení pro zákazníky i veřejnost. Malí dopravci nebo dopravci v méně rozvinutých zemích se mohou dostat do pozice, kdy nebudou stačit kapitálově silnějším konkurentům. ČTK to řekl mluvčí největšího tuzemského sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Reagoval tak na informaci o dohodě na úrovni EU na zavedení povolenek pro dopravce.

Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli na závěrečném prohlášení, podle něhož je cílem do roku 2030 zajistit ochranu alespoň 30 procent světové pevniny a moří. Dokument je označován za historickou dohodu, která představuje dosud nejvýznamnější snahu chránit světovou biodiverzitu. Dohodu uvítala mimo jiné předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Výběr hlavních bodů předběžné dohody EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami, na které se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu:

Nová dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici, které oslovila ČTK. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, vítá dohodu států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Poukazuje přitom například na to, že již od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Systém obchodování s emisními povolenkami bude daleko víc vyvážený, což je důležitá dobrá zpráva pro domácnosti i firmy. Výsledek dohody naopak kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí. Ministerstvo životního prostředí naproti tomu uvedlo, že pro nejzranitelnější domácnosti je vyjednáno přes 50 miliard korun.

Lídři Rumunska, Maďarska, Ázerbájdžánu a Gruzie v Bukurešti podepsali dohodu o vybudování podmořského kabelu, který bude do Evropy přivádět elektřinu z Ázerbájdžánu. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se jednání zúčastnila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ázerbájdžán rovněž předpověděl, že v příštím roce mírně zvýší vývoz zemního plynu do Evropy.

Ve Španělsku v posledních letech výrazně vzrostly černé odběry elektřiny kvůli pěstování marihuany. Tyto odběry podle odhadů energetické společnosti Endesa spotřebovaly loni zhruba 1,5 terawatthodiny elektřiny, což byla přibližně loňská roční spotřeba Karlovarského kraje. Nejvíce nelegálních připojení k elektrické síti za účelem pěstování konopí úřady odhalily v Andalusii a Katalánsku, napsal deník El Mundo.

Ještěrky jsou pravděpodobně o 35 milionů let starší, než vědci dosud předpokládali. Naznačuje to nový objev, o kterém informoval server BBC News. Odborníci z Bristolské univerzity pořídili CT snímky zkamenělých pozůstatků plaza, který ležel desítky let ve skříni Přírodovědného muzea v Londýně. Ukázaly, že je blízkým příbuzným dnešních ještěrek.

Bice je americký pitbulteriér, který má na Ukrajině důležitý a citlivý úkol - utěšuje děti traumatizované ruskou válkou. Hravý osmiletý pes tento týden dorazil do rehabilitačního centra na předměstí ukrajinského hlavního města akorát včas, připraven začít plnit své povinnosti. Zatímco Bice čekal na chodbě, uvnitř místnosti připomínající školní třídu s obrazy a několika knihami seděl tucet dětí kolem stolu a naslouchal psycholožce Oksaně Sliepovové, napsala agentura AP.

Britská vláda si dnes vytyčila nové zákonné ekologické cíle pro příští desetiletí. Týkají se ochrany biodiverzity, odpadu i kvality ovzduší. Podle ministerstva životního prostředí body vycházejí z tříletého výzkumu a vláda v lednu příštího roku oznámí konkrétní kroky, jak je naplní.

Evropská komise (EK) schválila České republice program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy Kč). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.

Švýcarsko se dnes přidalo k cenovému stropu na ruskou ropu, který zavedly země ze skupiny G7 a Evropská unie. Oznámila to švýcarská vláda. Švýcarsko tak zakazuje převážet, obchodovat či zprostředkovávat transakce s ruskou ropou přepravovanou po moři, když její cena přesahuje 60 dolarů za barel (přes 1300 korun).

Česká iniciativa Semínkovna získala Challenge Fund grant 2022 ve výši 35 000 amerických dolarů (zhruba 799 800 korun) na podporu projektu tvorby semínkových knihoven v Moldavsku. Jde o společný projekt spolku Semínkovna a moldavské organizace Moldavská zahrada (Gradina Moldovei). Grant uděluje Rozvojový program OSN ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí českým řešením pro cíle udržitelného rozvoje. Semínkovna byla oceněna za svou snahu rozšířit trend domácího semenaření, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Cesta z energetické krize a s ní spojená podpora firem či další ekonomické otázky budou patřit k hlavním tématům dnešní debaty prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Na jednodenním summitu v Bruselu se bude hovořit i o další podpoře Ukrajiny proti pokračující ruské agresi nebo o obchodních vztazích se Spojenými státy, které zkomplikoval masivní americký plán podpory domácích firem. Řeč může přijít i na rostoucí počty migrantů mířících do Evropy. Summit bude poslední vrcholnou schůzkou českého premiéra Petra Fialy s unijními kolegy během půlročního českého předsednictví EU.

Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard eur (skoro 490 miliard Kč), které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujících na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard Kč.

Země Evropské unie se včera opět nedokázaly shodnout na podmínkách omezení cen plynu, o jejichž stanovení se pokoušejí již několik měsíců. Více než osmihodinové jednání ministrů energetiky však přineslo sblížení postojů a šance na dohodu bude na dalším jednání příští pondělí, uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který schůzku zástupců unijních vlád vedl. Eurokomisařka Kadri Simsonová konstatovala, že všechny země ukázaly vůli ke kompromisu.

Nejméně v šesti spolkových zemích provedla německá policie v součinnosti se státním zastupitelstvím prohlídky v bytech a dalších prostorách patřících lidem z protestní skupiny Letzte Generation (Poslední generace). Její členové v poslední době upozorňovali na podle nich nedostatečný boj proti změně klimatu. Sahali přitom k radikálním protestním akcím včetně blokování letišť nebo potřísněním obrazů slavných malířů v evropských galeriích.

Německý koncern Volkswagen a italská energetická společnost Enel založily společný podnik Ewiva, jehož cílem je vybudovat po celé Itálii 3000 rychlodobíjecích míst pro elektromobily. Každá z firem do projektu investuje 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč). V tiskové zprávě o tom informovala německá automobilka. Rychlodobíjecí stanice budou podle ní do konce roku 2023 přístupné řidičům automobilů všech výrobců na 500 místech a budou mít výkon až 350 kilowattů (kW).

Evropská unie by měla zabránit opakování rekordního růstu cen plynu z letošního léta, záleží ale na ministrech všech zemí, zda jsou připraveni dohodnout se na podmínkách takového omezení. Před dalším mimořádným jednáním s unijními kolegy to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela. České předsednictví podle něj připravilo návrh plynového stropu, který odráží námitky všech států. Pokud se však dnes dohodu uzavřít nepodaří, mají ministři šanci na další schůzce příští pondělí, dodal Síkela.

Skupina velkých světových ekonomik G7 založila klimatický klub a od nadcházejícího roku do tohoto mezinárodního fóra zve i další státy s ambiciózními ekologickými programy. Po virtuálním summitu G7 to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Skupina o vytvoření klimatického klubu jednala již v červnu na summitu v bavorském alpském zámku Elmau.

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na dnešek dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v EU.