Návrat velkých kopytníků do české krajiny

V milovické rezervaci díky pastvě divokých koní několikanásobně přibylo ohrožených rostlin, hořců křížatých. Počet mladých rostlin tam vzrostl o tisíce procent. Rezervace je v bývalém vojenském prostoru, velcí kopytníci zde pomáhají spásat některé druhy travin, aby se zde lépe dařilo ohroženým druhům. Sedm let po příchodu divokých koní je populace hořců vyšší o 367 procent, dospělých jedinců zde roste přes 900. Sčítání vědci dokončili ve čtvrtek, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi na Nymbursku a Benátkami nad Jizerou na Mladoboleslavsku se v těchto dnech sčítají hořce křížaté. Jde o ohroženou trvalku. Výskyt kopytníků hořcům pomohl, jejich počet se zněkolikanásobil, informovala ČTK ochranářská společnost Česká krajina.

Šest divokých koní obývá novou přírodní rezervaci s názvem Meandry Lužnice u Třeboně na Jindřichohradecku. K dispozici mají plochu o rozloze téměř 24 hektarů. Koně pocházejí z rezervace u středočeských Milovic. Za oběma projekty stojí organizace Česká krajina, řekl její ředitel Dalibor Dostál.

Cenné louky bývalé vojenské střelnice v Krnově-Chomýži budou spásat koně a pratuři. Město si pětihlavé stádo zapůjčí. Do obnovy území o rozloze téměř čtyři hektary, kde se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů, chce navíc investovat osm milionů korun, řekla mluvčí města Dita Círová.

V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru u Milovic na Nymbursku žije již 32 zubrů. Dnes odpoledne nalezli ochranáři poslední dvě narozená mláďata, informovala ČTK ochranářská společnost Česká krajina. Podobných stád je na světě jen několik.

Ohroženým zubrům evropským se v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku daří. Původně sem bylo před deseti lety dovezeno pět kusů, nyní stádo největšího obratlovce evropského kontinentu čítá téměř 40 kusů těchto přežvýkavců, informoval mluvčí Vojenských lesů a statků (VLS) Jan Sotona. VLS zubří oboru v bývalém vojenském prostoru obhospodařuje, zvířata mohou vidět i pěší turisté nebo cyklisté.

V rumunské části jižních Karpat již několik let probíhají snahy o návrat zubra evropského do volné přírody. Nyní se iniciativě Rewilding Europe podařilo přesně zmapovat, jak se tamní vypuštění zubři přírodou pohybují. Získané informace mohou napomoci budoucímu návratu zubrů do volné přírody nejen v Rumunsku. Zanesení jejich pohybu do mapy nabízí zajímavou podívanou.

Teploty pomalu začínají stoupat a Španělsko se chystá na další léto plné lesních požárů, které za posledních deset let zničily zhruba 741 000 hektarů lesa. V loňském roce oheň sežehl podle vládních odhadů 45 000 hektarů a o rok dříve 60 000 hektarů. Navíc se zdá, že stejně jako v Kalifornii a Austrálii jsou i španělské požáry častější a intenzivnější, napsal zpravodajský server The Guardian.

Dvě samice zubra evropského přijely prvního dubna do rezervace velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku. Samice Tara a Norisa dorazily ze Zoo Tábor, transport se uskutečnil bez komplikací, stejně tak následné vypuštění zvířat v Milovicích, řekl ČTK ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Čeští vědci potvrdili, že zubr evropský žil také na území starověké Mezopotámie. Výskyt tohoto tura byl doposud spojený prakticky jen s Evropou. Vědci dokázali to, že zubr žil i na území mezi řekami Eufrat a Tigris, analýzou historických materiálů, informovala organizace Česká krajina.

Díky ochranným programům narůstá počet jedinců největšího suchozemského savce na našem kontinentu - zubra evropského. Kdysi hojně se vyskytující zubr žil začátkem minulého století jen na několika málo místech v zajetí a lidé ho začali znovu vysazovat do přírody až po druhé světové válce. Do roku 2003 pak jeho počty narostly do 1800 jedinců, v roce 2019 se v Polsku, Bělorusku a Rusku vyskytovalo již přes 6200 zubrů žijících ve 47 volně se pohybujících stádech, napsal deník The Guardian.

Vlčice, která byla 8. listopadu nalezena mrtvá u silnice mezi Dubou a Ždírcem v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, má v oblasti hlavy a temene zbytky střely. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Celkem čtyři hříbata se letos narodila ve dvou stádech divokých koní, která třetí sezonu pomáhají v Národním parku Podyjí na Znojemsku se spásáním trávy. Část koní ale z areálu během několika měsíců odjede. Správa Podyjí to uvedla na svém webu.

Ochránci přírody dnes vypustili do přírody na Pardubicku divoké koně převezené z přírodní rezervace Milovice. Pokračují tak v projektu návratu těchto zvířat do krajiny. Koně jsou podle ekologů spásáním vegetace i samotným pohybem či trusem tím nejšetrnějším a nejekologičtějším způsobem, jak chránit přírodu v cenných lokalitách.

Ochranáři vypustili do Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře na Náchodsku dva pratury. Dvě jalovice, které patří ochranářské společnosti Česká krajina, přepravila z rezervace u Milovic speciální transportní služba zoologické zahrady Safari Park Dvůr Králové nad Labem. Převoz se obešel bez větších problémů, řekl ČTK správce ptačího parku Břeněk Michálek. Spásáním křovin a rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pratuři pomohou vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní a luční ptáky.

Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

V rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku se letos narodilo již šest zubřích mláďat. Jde o největší přírůstky zubrů od založení rezervace v roce 2015, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

Odolnější krajina, stabilizované populace divoce žijících živočichů a rostlin, obnova původních přírodních procesů. Takový je dlouhodobý záměr britského ochranářského projektu Wilder Blean, který se odehrává na východě Kentu. K dokonalosti mu chybělo jediné. Velcí spásači, zubři. I na ně ale nejpozději v roce 2022 dojde. Píše o tom CNN.

Rezervace divokých koní, zubrů a praturů v bývalém vojenském prostoru u Milovic na Nymbursku se stala součástí nově vyhlášené národní přírodní památky Mladá, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

Vodu z itenzivních dešťů minulých dní pomohly v okolí Benátek nad Jizerou zadržet tůně v rezervaci velkých kopytníků. Ty na pastvině v bývalém vojenském prostoru Milovice vytvořili ochránci přírody v minulých letech. Slouží nejen jako napajedla pro zubry a divoké koně, jako biotop pro vzácné druhy, jako jsou listonozi letní či žábronožky letní, ale pomáhají také zachycovat intenzivní dešťové srážky. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Dnes dopoledne vzniklo v Česku nové chovné stádo zubrů evropských. Do přírodní rezervace nedaleko Rokycan byl totiž přivezen zubří býk Tábor. Připojil se tak ke třem samicím, které do rezervace přijely letos v lednu. Tříletý samec, který nese jméno města, kde se narodil, se vydal na cestu před desátou hodinou dopoledne. Transport býka proběhl bez jakýchkoli problémů.

Stádo zubrů v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se rozrostlo o první letošní přírůstek. Mládě přišlo na svět včera v podvečer.

Koním a zubrům v milovické rezervaci na Nymbursku už nestačí prostory. Je třeba ji rozšířit do finální podoby, která umožní, aby vznikl stabilně a samostatně fungující ekosystém. Další rozšíření už pak potřeba nebude. Ochránci přírody se snaží sehnat 1,5 milionu korun na potřebné oplocení. Dnes to řekl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Jeden pohled vydá za tisíc slov. Staré přísloví nejlépe vystihuje porovnání fotografických záběrů z bývalého vojenského prostoru Milovice. První snímek ukazuje bezútěšné porosty agresivní třtiny křovištní, která v těchto místech dominovala v roce 2014. Druhý rozkvetlé louky kopretin a šalvějí, které se vrátily díky pastvě divokých koní a zpětně šlechtěných praturů. Informuje o tom spolek Česká krajina.

Tři dospělé samice zubrů ve čtvrtek odjely z bývalého vojenského prostoru Milovice do nové rezervace na okraji Rokycan. Zatím tam budou v menší aklimatizační ohradě, později se připojí v padesátihektarovém výběhu k šesti hřebcům divokých koní, kteří v rezervaci žijí od loňského podzimu. K zubřím samicím by měl v dohledné době přibýt i samec, takže zde bude stádo schopné reprodukce. Ve čtvrtek to řekl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která založila rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků v Milovicích.

Do nové lokality se v polovině ledna vydají pratuři odchovaní v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice. Stanou se novými obyvateli Ptačího parku Josefovské louky, kde budou spásáním křovin i rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pomáhat s vytvářením vhodných podmínek pro mokřadní a luční ptáky.

Středočeský kraj poskytne společnosti Česká krajina na deset let 205 hektarů v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi na Nymbursku a Benátkami nad Jizerou na Mladoboleslavsku. Rezervace pro velké kopytníky má celkovou rozlohu 240 hektarů, ochranáři žádali o další pozemky, aby nemuseli omezit počet zvířat. Kraj ale zpřísní podmínky výpůjčky a nedá organizaci další dotace, řekla včera novinářům hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Ochranáři ze společnosti Česká krajina zatím nebudou snižovat počet zvířat v rezervaci v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi na Nymbursku a Benátkami nad Jizerou na Mladoboleslavsku. S případnou redukcí počtu velkých kopytníků počkají na výsledek jednání rady Středočeského kraje, která se bude v pondělí zabývat rozšířením rezervace. Zvětšení prostoru pro kopytníky je podmínkou k zachování současného počtu zvířat, řekl včera ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Největší hrozbě za dobu své existence čelí rezervace divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kvůli dalšímu odkladu rozšíření, které je schválené od roku 2016, musí ochránci do konce srpna odvézt, nebo utratit 31 zvířat. Tedy přibližně třetinu současného počtu. Štředočeský kraj se brání, že nejde o žádné zpoždění či úřední byrokracii.

Řadě chráněných druhů brouků pomáhají vytvářet podmínky k přežití divocí koně a další velcí kopytníci v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice. Mezi ty nejzajímavější patří jedovaté majky.

Vůbec první dvojčata zubrů v historii České republiky se v loňském roce narodila v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, nedaleko Benátek nad Jizerou. O vzácném přírůstku informovali vědci a ochranáři v rámci zveřejnění výsledků sčítání českých zubrů za rok 2018.

Divocí koně, kteří od června loňského roku spásají dvě vybrané lokality v Národním parku Podyjí na Znojemsku, čekají letos na jaře první přírůstky. Narodit by se mohlo odhadem sedm až devět hříbat. Informoval o tom Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která má zavedení pastvy na starosti.

Zubřice Prťka na konci března odjíždí z pražské zoo. Nejprve zamíří do Tierparku Berlín, kde zůstane čtyři až pět týdnů a poté bude společně s dalšími zubry z jiných evropských zoo transportována do národního parku Shahdag v severovýchodním Ázerbájdžánu. Má tam pomoci založit zdravou a životaschopnou populaci zubrů. Pohoří Kavkaz bylo historicky posledním útočištěm zubrů.

Plzeňská zoologická zahrada se zapojila do mezinárodního projektu zaměřeného na návrat zubrů na Kavkaz, do oblasti jejich původního výskytu v severovýchodním Ázerbájdžánu. Ze západu Čech odcestoval téměř tříletý samec do zoo Tierpark Berlín, kde se shromažďují zvířata také ze zahrad v Bratislavě a v Lipsku. Druhá skupina zvířat pro repatriaci se tvoří ve Francii, kam putují zubři ze Švýcarska a Španělska, sdělil dnes mluvčí zoo Martin Vobruba.

V září 2017 vydal německý úředník Heiko Friedemann příkaz zastřelit zubra, který se k německému městečku Lebus zatoulal z Polska. Smrt chráněného zvířete, které v Braniborsku nikdo 250 let neviděl, vyvolala bouřlivou reakci. Všichni hovořili o nepřiměřenosti zákroku a zpochybňovali kompetenci braniborského úředníka. Na hlavu Heiko Friedmanna se ze všech stran sneslo vyhrožování o podání žalob. K žalobcům se hlásili lidé z ústředí Světového fondu na ochranu přírody a její německé pobočky, a také z ochranářských organizací Rewilding Europe a její pobočky Rewilding Odra. A co bylo dál? Téměř to vyšumělo.

Benátky nad Jizerou plánují stavbu pozorovatelny divokých koní a zubrů v místní rezervaci velkých kopytníků. Stavba by měla vzniknout v lokalitě Traviny, náklady by se měly pohybovat kolem deseti milionů korun, řekl starosta Benátek Karel Bendl (ODS).

V roce 2017 zavítal do blízkosti braniborského městečka Lebus zubr. Stalo se tak po více než 250 letech. Místní správa pohotově zareagovala a nechala zvíře, které se sem pravděpodobně zatoulalo z polské rezervace, utratit. Světový fond pro ochranu přírody (WWF) nyní podává na zodpovědné úředníky žalobu. Píše o tom server TheLocal.

Nosorožec tuponosý severní (jinak též bílý severní nebo nosorožec Cottonův) je s dvěma posledními samicemi na pokraji vyhynutí a jeho jediná naděje na přežití spočívá v umělých technikách reprodukce. Nová genetická studie zveřejněná dnes ukazuje, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, by měly zajistit dostatečnou genetickou variabilitu pro případné obnovení jejich populace. Informuje o tom Safari park Dvůr Králové

Medvěd, který se od září pohybuje ve Zlínském kraji, se vrátil na Vsetínsko. Ve vsetínské části Semetín dnes ráno poranil berana, řekl Michal Bojda z olomouckého Hnutí Duha.

Chovateli Jaromíru Machalovi z Horní Jasenky na Vsetínsku roztrhal na konci září medvěd pět ovcí a zničil dva úly. Vidět medvěda na zahradě bylo podle něj velmi nepříjemné. Chov včel však již obnovuje, řekl novinářům Machala, který se ve vsetínském zámku zúčastnil besedy s odborníky ze Správy CHKO Beskydy a ochránci přírody o výskytu medvěda na Valašsku.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se včera odpoledne rozšířila zhruba o polovinu. Z původních 160 hektarů, které zaujímá od roku 2015, její rozloha nově narostla na 240 hektarů. „Rozšíření přišlo právě včas. Kvůli extrémním vedrům a suchu roste na pastvinách méně trávy, než obvykle. Na větší ploše tak zvířata najdou dostatek potravy,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Východní Čechy se staly prvním místem v České republice, kde se pod dohledem odborníků z řad botaniků a zoologů experimentuje s přirozenou pastvou v nížinném lese. Stádo divokých koní, kteří se od zimy pasou v hradecké lokalitě Na Plachtě, může nově využívat také několik hektarů lesa.

Návrat velkých kopytníků do české přírody může snížit riziko požárů v krajině. V tiskové zprávě to uvedla ochranářská společnost Česká krajina. Velcí kopytníci, jako jsou třeba zubři či divocí koně, požírají na rozsáhlých plochách suchou trávu, která je z hlediska požárů nejrizikovější. Vědecké výzkumy podle České krajiny naznačují, že oheň začal být pro tvorbu krajiny významný až poté, co lidé velké býložravce vyhubili.

Více jak sedm měsíců spásají divocí koně z Exmooru dvě přírodovědně cenné lokality Východních Čech. Na lokalitě Na Plachtě v Hradci Králové koně pomáhají pečovat o teplá písčitá stanoviště a rákosiny, v Ptačím parku Josefovské louky nedaleko Jaroměře spásají vlhké louky. Podle ochránců přírody jsou dosavadní výsledky pro přírodu i její obyvatele fantastické. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Český svaz ochránců přírody JARO Jaroměř, Česká společnost ornitologické a Česká krajina.

Divocí koně v lokalitě Plachta na okraji Hradce Králové dostali novou větší pastvinu. V noci na středu přešli z té dosavadní dočasně vytvořeným koridorem, který uzavřel cestu pro pěší a cyklisty. Řekl to organizátor projektu David Číp z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.

Stádo zubrů v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou se za dva a půl roku od založení rezervace téměř ztrojnásobilo. Ve čtvrtek večer ochránci zvířat na pastvině nedaleko Benátek poprvé pozorovali další dvě mláďata. Aktuálně tak počet zubrů v rezervaci dosáhl 21, uvedla v pátek v tiskové zprávě ochranářská společnost Česká krajina.

Šest divokých koní se včera po aklimatizaci začalo prohánět v první ze dvou vybraných lokalit Národního parku Podyjí na Znojemsku. V tiskové zprávě to uvedla Markéta Dušková ze společnosti Beleco. Zbývajících pět koní vypustí ochránci přírody do druhé lokality v následujících dnech. Společnost získala grant na pětiletou péči o přírodu. Koně na 70 hektarech pastvin pomohou s jejich údržbou, budou je chránit před zarůstáním.

Proměna bývalého vojenského prostoru Milovice pokračuje. Nejviditelnější je v místech původní, čtyřicetihektarové pastviny v sousedství Milovic, kde se již čtvrtým rokem pasou divocí koně z anglického Exmooru. Plochy, kde letos rozkvetly kopretiny a šalvěje, jsou letos opět rozsáhlejší, než v předchozích letech. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Jedenáct divokých koní se včera začalo zabydlovat ve dvou lokalitách Národního parku Podyjí na Znojemsku, budou pomáhat s jejich údržbou a chránit je před zarůstáním. V tiskové zprávě to uvedla Markéta Dušková ze společnosti Beleco. Společnost získala grant na pětiletou péči o přírodu.

Zmírnění rizik konfliktů, které může přinést návrat vlků na české území, je jedním z cílů tříletého česko-saského projektu. Dalšími jsou zpřesnění údajů o výskytu a šíření vlků do České republiky či výměna zkušeností s ochranou těchto šelem. Do projektu se zapojí tři české a jedna německá organizace. Územně se v ČR projekt zaměří na Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj. Minulý týden o tom informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Karolína Šůlová.