Návrat velkých kopytníků do české krajiny

O šest mláďat se rozrostl chov bizonů společnosti Agrowald poblíž Rožmberka nad Vltavou na Českokrumlovsku. V oboře o rozloze více než 50 hektarů žijí více než tři desítky těchto turů. Chov je jeden z mála svého druhu v Česku, sdělil ředitel Agrowaldu Roman Urbanec.

Areál bývalé vojenské střelnice v krnovské části Chomýž se změní v pastviny. Svůj domov by tam pak mělo najít od příštího roku pětihlavé stádo exmoorských koní a praturů. Důvodem jejich umístění je, aby spásáním ochránili vzácnou luční vegetaci, která se vyskytuje na bezmála 37 hektarech, řekla mluvčí města Dita Círová.

Šest mladých praturů z Nizozemska přivezli dnes ochranáři do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku. Dva býci a čtyři krávy mají zvýšit genetickou pestrost dvou milovických stád. Do Milovic je poslala nizozemská nadace Taurus Foundation. Zpětným šlechtěním zvířat se vědci pokoušejí obnovit vyhynulý druh, informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Tři mladí zubři narození v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku odjeli včera večer do Francie. Ochranáři se s nimi vydali na cestu dlouhou přes 1300 kilometrů. Dvě samice a samec narození v loňském roce najdou nový domov v rezervaci v podhůří Provensálských Alp nedaleko Azurového pobřeží a města Cannes známého filmovými festivaly. Opačným směrem pojedou tři samice z francouzského chovu, informoval ČTK ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

S rostoucím znečištěním plasty se v posledních dvou letech potýká rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Igelitové sáčky, tašky a jednorázové plastové obaly tam pravidelně zanáší vítr z necelý kilometr vzdálené skládky komunálního odpadu společnosti AVE u Benátek nad Jizerou. Informuje o tom ochranářská společnost Česká krajina.

Zubr evropský v přírodě vyhynul krátce po 1. světové válce. V roce 1919 byl zastřelen poslední zubr v polské Bělověži, roku 1927 padl poslední zubr na Kavkaze. Přežilo pouhých 12 jedinců v zoologických zahradách a soukromých chovech.

V přírodní rezervaci s názvem Meandry Lužnice u Třeboně na Jindřichohradecku přibyly tři mladé samice pratura. Ochranáři je tam převezli z rezervace ve středočeských Milovicích. Samice pratura doplní v lokalitě stádo divokých koní, které je zde od roku 2020. Informoval o tom Dalibor Dostál z projektu Česká krajina.

Začátkem prosince 2021 vyběhlo na nýřanské mokřadní louky stádo „divokých“ koní. Jde o desátou rezervaci, v níž se přistupuje k ochraně přírody tak, že se o biodiverzitu starají velcí spásači, exmoorští ponyové, zubři či pratuři. O koních i o tomto přístupu k ochraně přírody jsme si povídali s Daliborem Dostálem, ředitelem společnosti Česká krajina, který za tímto projektem stojí.

Milovická rezervace nabízí možnost adopce zubrů. Peníze použije k rozvoji území, převozům zvířat i k přípravě dalších rezervací. První zubři přijeli do lokality v Milovicích v roce 2015, nyní jich tam žije 32, uvedla ochranářská společnost Česká krajina. Rezervace je v bývalém vojenském prostoru, kde velcí kopytníci pomáhají spásat některé druhy travin, aby se lépe dařilo ohroženým druhům.

V České republice dnes začala fungovat desátá rezervace velkých kopytníků. Volně chované koně vypustili ochránci přírody ve spolupráci na mokřadní louky u Nýřan na Plzeňsku. V Plzeňském kraji jde o třetí rezervaci velkých kopytníků, tedy nejvyšší počet mezi všemi kraji v České republice.

V milovické rezervaci díky pastvě divokých koní několikanásobně přibylo ohrožených rostlin, hořců křížatých. Počet mladých rostlin tam vzrostl o tisíce procent. Rezervace je v bývalém vojenském prostoru, velcí kopytníci zde pomáhají spásat některé druhy travin, aby se zde lépe dařilo ohroženým druhům. Sedm let po příchodu divokých koní je populace hořců vyšší o 367 procent, dospělých jedinců zde roste přes 900. Sčítání vědci dokončili ve čtvrtek, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi na Nymbursku a Benátkami nad Jizerou na Mladoboleslavsku se v těchto dnech sčítají hořce křížaté. Jde o ohroženou trvalku. Výskyt kopytníků hořcům pomohl, jejich počet se zněkolikanásobil, informovala ČTK ochranářská společnost Česká krajina.

Šest divokých koní obývá novou přírodní rezervaci s názvem Meandry Lužnice u Třeboně na Jindřichohradecku. K dispozici mají plochu o rozloze téměř 24 hektarů. Koně pocházejí z rezervace u středočeských Milovic. Za oběma projekty stojí organizace Česká krajina, řekl její ředitel Dalibor Dostál.

Cenné louky bývalé vojenské střelnice v Krnově-Chomýži budou spásat koně a pratuři. Město si pětihlavé stádo zapůjčí. Do obnovy území o rozloze téměř čtyři hektary, kde se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů, chce navíc investovat osm milionů korun, řekla mluvčí města Dita Círová.

V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru u Milovic na Nymbursku žije již 32 zubrů. Dnes odpoledne nalezli ochranáři poslední dvě narozená mláďata, informovala ČTK ochranářská společnost Česká krajina. Podobných stád je na světě jen několik.

Ohroženým zubrům evropským se v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku daří. Původně sem bylo před deseti lety dovezeno pět kusů, nyní stádo největšího obratlovce evropského kontinentu čítá téměř 40 kusů těchto přežvýkavců, informoval mluvčí Vojenských lesů a statků (VLS) Jan Sotona. VLS zubří oboru v bývalém vojenském prostoru obhospodařuje, zvířata mohou vidět i pěší turisté nebo cyklisté.

V rumunské části jižních Karpat již několik let probíhají snahy o návrat zubra evropského do volné přírody. Nyní se iniciativě Rewilding Europe podařilo přesně zmapovat, jak se tamní vypuštění zubři přírodou pohybují. Získané informace mohou napomoci budoucímu návratu zubrů do volné přírody nejen v Rumunsku. Zanesení jejich pohybu do mapy nabízí zajímavou podívanou.

Teploty pomalu začínají stoupat a Španělsko se chystá na další léto plné lesních požárů, které za posledních deset let zničily zhruba 741 000 hektarů lesa. V loňském roce oheň sežehl podle vládních odhadů 45 000 hektarů a o rok dříve 60 000 hektarů. Navíc se zdá, že stejně jako v Kalifornii a Austrálii jsou i španělské požáry častější a intenzivnější, napsal zpravodajský server The Guardian.

Dvě samice zubra evropského přijely prvního dubna do rezervace velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku. Samice Tara a Norisa dorazily ze Zoo Tábor, transport se uskutečnil bez komplikací, stejně tak následné vypuštění zvířat v Milovicích, řekl ČTK ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Čeští vědci potvrdili, že zubr evropský žil také na území starověké Mezopotámie. Výskyt tohoto tura byl doposud spojený prakticky jen s Evropou. Vědci dokázali to, že zubr žil i na území mezi řekami Eufrat a Tigris, analýzou historických materiálů, informovala organizace Česká krajina.

Díky ochranným programům narůstá počet jedinců největšího suchozemského savce na našem kontinentu - zubra evropského. Kdysi hojně se vyskytující zubr žil začátkem minulého století jen na několika málo místech v zajetí a lidé ho začali znovu vysazovat do přírody až po druhé světové válce. Do roku 2003 pak jeho počty narostly do 1800 jedinců, v roce 2019 se v Polsku, Bělorusku a Rusku vyskytovalo již přes 6200 zubrů žijících ve 47 volně se pohybujících stádech, napsal deník The Guardian.

Vlčice, která byla 8. listopadu nalezena mrtvá u silnice mezi Dubou a Ždírcem v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, má v oblasti hlavy a temene zbytky střely. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Celkem čtyři hříbata se letos narodila ve dvou stádech divokých koní, která třetí sezonu pomáhají v Národním parku Podyjí na Znojemsku se spásáním trávy. Část koní ale z areálu během několika měsíců odjede. Správa Podyjí to uvedla na svém webu.

Ochránci přírody dnes vypustili do přírody na Pardubicku divoké koně převezené z přírodní rezervace Milovice. Pokračují tak v projektu návratu těchto zvířat do krajiny. Koně jsou podle ekologů spásáním vegetace i samotným pohybem či trusem tím nejšetrnějším a nejekologičtějším způsobem, jak chránit přírodu v cenných lokalitách.

Ochranáři vypustili do Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře na Náchodsku dva pratury. Dvě jalovice, které patří ochranářské společnosti Česká krajina, přepravila z rezervace u Milovic speciální transportní služba zoologické zahrady Safari Park Dvůr Králové nad Labem. Převoz se obešel bez větších problémů, řekl ČTK správce ptačího parku Břeněk Michálek. Spásáním křovin a rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pratuři pomohou vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní a luční ptáky.

Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

V rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku se letos narodilo již šest zubřích mláďat. Jde o největší přírůstky zubrů od založení rezervace v roce 2015, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

Odolnější krajina, stabilizované populace divoce žijících živočichů a rostlin, obnova původních přírodních procesů. Takový je dlouhodobý záměr britského ochranářského projektu Wilder Blean, který se odehrává na východě Kentu. K dokonalosti mu chybělo jediné. Velcí spásači, zubři. I na ně ale nejpozději v roce 2022 dojde. Píše o tom CNN.

Rezervace divokých koní, zubrů a praturů v bývalém vojenském prostoru u Milovic na Nymbursku se stala součástí nově vyhlášené národní přírodní památky Mladá, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

Vodu z itenzivních dešťů minulých dní pomohly v okolí Benátek nad Jizerou zadržet tůně v rezervaci velkých kopytníků. Ty na pastvině v bývalém vojenském prostoru Milovice vytvořili ochránci přírody v minulých letech. Slouží nejen jako napajedla pro zubry a divoké koně, jako biotop pro vzácné druhy, jako jsou listonozi letní či žábronožky letní, ale pomáhají také zachycovat intenzivní dešťové srážky. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Dnes dopoledne vzniklo v Česku nové chovné stádo zubrů evropských. Do přírodní rezervace nedaleko Rokycan byl totiž přivezen zubří býk Tábor. Připojil se tak ke třem samicím, které do rezervace přijely letos v lednu. Tříletý samec, který nese jméno města, kde se narodil, se vydal na cestu před desátou hodinou dopoledne. Transport býka proběhl bez jakýchkoli problémů.

Stádo zubrů v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se rozrostlo o první letošní přírůstek. Mládě přišlo na svět včera v podvečer.

Koním a zubrům v milovické rezervaci na Nymbursku už nestačí prostory. Je třeba ji rozšířit do finální podoby, která umožní, aby vznikl stabilně a samostatně fungující ekosystém. Další rozšíření už pak potřeba nebude. Ochránci přírody se snaží sehnat 1,5 milionu korun na potřebné oplocení. Dnes to řekl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Jeden pohled vydá za tisíc slov. Staré přísloví nejlépe vystihuje porovnání fotografických záběrů z bývalého vojenského prostoru Milovice. První snímek ukazuje bezútěšné porosty agresivní třtiny křovištní, která v těchto místech dominovala v roce 2014. Druhý rozkvetlé louky kopretin a šalvějí, které se vrátily díky pastvě divokých koní a zpětně šlechtěných praturů. Informuje o tom spolek Česká krajina.

Tři dospělé samice zubrů ve čtvrtek odjely z bývalého vojenského prostoru Milovice do nové rezervace na okraji Rokycan. Zatím tam budou v menší aklimatizační ohradě, později se připojí v padesátihektarovém výběhu k šesti hřebcům divokých koní, kteří v rezervaci žijí od loňského podzimu. K zubřím samicím by měl v dohledné době přibýt i samec, takže zde bude stádo schopné reprodukce. Ve čtvrtek to řekl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která založila rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků v Milovicích.

Do nové lokality se v polovině ledna vydají pratuři odchovaní v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice. Stanou se novými obyvateli Ptačího parku Josefovské louky, kde budou spásáním křovin i rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pomáhat s vytvářením vhodných podmínek pro mokřadní a luční ptáky.

Středočeský kraj poskytne společnosti Česká krajina na deset let 205 hektarů v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi na Nymbursku a Benátkami nad Jizerou na Mladoboleslavsku. Rezervace pro velké kopytníky má celkovou rozlohu 240 hektarů, ochranáři žádali o další pozemky, aby nemuseli omezit počet zvířat. Kraj ale zpřísní podmínky výpůjčky a nedá organizaci další dotace, řekla včera novinářům hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Ochranáři ze společnosti Česká krajina zatím nebudou snižovat počet zvířat v rezervaci v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi na Nymbursku a Benátkami nad Jizerou na Mladoboleslavsku. S případnou redukcí počtu velkých kopytníků počkají na výsledek jednání rady Středočeského kraje, která se bude v pondělí zabývat rozšířením rezervace. Zvětšení prostoru pro kopytníky je podmínkou k zachování současného počtu zvířat, řekl včera ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Největší hrozbě za dobu své existence čelí rezervace divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kvůli dalšímu odkladu rozšíření, které je schválené od roku 2016, musí ochránci do konce srpna odvézt, nebo utratit 31 zvířat. Tedy přibližně třetinu současného počtu. Štředočeský kraj se brání, že nejde o žádné zpoždění či úřední byrokracii.

Řadě chráněných druhů brouků pomáhají vytvářet podmínky k přežití divocí koně a další velcí kopytníci v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice. Mezi ty nejzajímavější patří jedovaté majky.

Vůbec první dvojčata zubrů v historii České republiky se v loňském roce narodila v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, nedaleko Benátek nad Jizerou. O vzácném přírůstku informovali vědci a ochranáři v rámci zveřejnění výsledků sčítání českých zubrů za rok 2018.

Divocí koně, kteří od června loňského roku spásají dvě vybrané lokality v Národním parku Podyjí na Znojemsku, čekají letos na jaře první přírůstky. Narodit by se mohlo odhadem sedm až devět hříbat. Informoval o tom Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která má zavedení pastvy na starosti.

Zubřice Prťka na konci března odjíždí z pražské zoo. Nejprve zamíří do Tierparku Berlín, kde zůstane čtyři až pět týdnů a poté bude společně s dalšími zubry z jiných evropských zoo transportována do národního parku Shahdag v severovýchodním Ázerbájdžánu. Má tam pomoci založit zdravou a životaschopnou populaci zubrů. Pohoří Kavkaz bylo historicky posledním útočištěm zubrů.

Plzeňská zoologická zahrada se zapojila do mezinárodního projektu zaměřeného na návrat zubrů na Kavkaz, do oblasti jejich původního výskytu v severovýchodním Ázerbájdžánu. Ze západu Čech odcestoval téměř tříletý samec do zoo Tierpark Berlín, kde se shromažďují zvířata také ze zahrad v Bratislavě a v Lipsku. Druhá skupina zvířat pro repatriaci se tvoří ve Francii, kam putují zubři ze Švýcarska a Španělska, sdělil dnes mluvčí zoo Martin Vobruba.

V září 2017 vydal německý úředník Heiko Friedemann příkaz zastřelit zubra, který se k německému městečku Lebus zatoulal z Polska. Smrt chráněného zvířete, které v Braniborsku nikdo 250 let neviděl, vyvolala bouřlivou reakci. Všichni hovořili o nepřiměřenosti zákroku a zpochybňovali kompetenci braniborského úředníka. Na hlavu Heiko Friedmanna se ze všech stran sneslo vyhrožování o podání žalob. K žalobcům se hlásili lidé z ústředí Světového fondu na ochranu přírody a její německé pobočky, a také z ochranářských organizací Rewilding Europe a její pobočky Rewilding Odra. A co bylo dál? Téměř to vyšumělo.

Benátky nad Jizerou plánují stavbu pozorovatelny divokých koní a zubrů v místní rezervaci velkých kopytníků. Stavba by měla vzniknout v lokalitě Traviny, náklady by se měly pohybovat kolem deseti milionů korun, řekl starosta Benátek Karel Bendl (ODS).

V roce 2017 zavítal do blízkosti braniborského městečka Lebus zubr. Stalo se tak po více než 250 letech. Místní správa pohotově zareagovala a nechala zvíře, které se sem pravděpodobně zatoulalo z polské rezervace, utratit. Světový fond pro ochranu přírody (WWF) nyní podává na zodpovědné úředníky žalobu. Píše o tom server TheLocal.

Nosorožec tuponosý severní (jinak též bílý severní nebo nosorožec Cottonův) je s dvěma posledními samicemi na pokraji vyhynutí a jeho jediná naděje na přežití spočívá v umělých technikách reprodukce. Nová genetická studie zveřejněná dnes ukazuje, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, by měly zajistit dostatečnou genetickou variabilitu pro případné obnovení jejich populace. Informuje o tom Safari park Dvůr Králové

Medvěd, který se od září pohybuje ve Zlínském kraji, se vrátil na Vsetínsko. Ve vsetínské části Semetín dnes ráno poranil berana, řekl Michal Bojda z olomouckého Hnutí Duha.

Chovateli Jaromíru Machalovi z Horní Jasenky na Vsetínsku roztrhal na konci září medvěd pět ovcí a zničil dva úly. Vidět medvěda na zahradě bylo podle něj velmi nepříjemné. Chov včel však již obnovuje, řekl novinářům Machala, který se ve vsetínském zámku zúčastnil besedy s odborníky ze Správy CHKO Beskydy a ochránci přírody o výskytu medvěda na Valašsku.