Návrat velkých kopytníků do české krajiny

Nosorožec tuponosý severní (jinak též bílý severní nebo nosorožec Cottonův) je s dvěma posledními samicemi na pokraji vyhynutí a jeho jediná naděje na přežití spočívá v umělých technikách reprodukce. Nová genetická studie zveřejněná dnes ukazuje, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, by měly zajistit dostatečnou genetickou variabilitu pro případné obnovení jejich populace. Informuje o tom Safari park Dvůr Králové

Medvěd, který se od září pohybuje ve Zlínském kraji, se vrátil na Vsetínsko. Ve vsetínské části Semetín dnes ráno poranil berana, řekl Michal Bojda z olomouckého Hnutí Duha.

Chovateli Jaromíru Machalovi z Horní Jasenky na Vsetínsku roztrhal na konci září medvěd pět ovcí a zničil dva úly. Vidět medvěda na zahradě bylo podle něj velmi nepříjemné. Chov včel však již obnovuje, řekl novinářům Machala, který se ve vsetínském zámku zúčastnil besedy s odborníky ze Správy CHKO Beskydy a ochránci přírody o výskytu medvěda na Valašsku.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se včera odpoledne rozšířila zhruba o polovinu. Z původních 160 hektarů, které zaujímá od roku 2015, její rozloha nově narostla na 240 hektarů. „Rozšíření přišlo právě včas. Kvůli extrémním vedrům a suchu roste na pastvinách méně trávy, než obvykle. Na větší ploše tak zvířata najdou dostatek potravy,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Východní Čechy se staly prvním místem v České republice, kde se pod dohledem odborníků z řad botaniků a zoologů experimentuje s přirozenou pastvou v nížinném lese. Stádo divokých koní, kteří se od zimy pasou v hradecké lokalitě Na Plachtě, může nově využívat také několik hektarů lesa.

Návrat velkých kopytníků do české přírody může snížit riziko požárů v krajině. V tiskové zprávě to uvedla ochranářská společnost Česká krajina. Velcí kopytníci, jako jsou třeba zubři či divocí koně, požírají na rozsáhlých plochách suchou trávu, která je z hlediska požárů nejrizikovější. Vědecké výzkumy podle České krajiny naznačují, že oheň začal být pro tvorbu krajiny významný až poté, co lidé velké býložravce vyhubili.

Více jak sedm měsíců spásají divocí koně z Exmooru dvě přírodovědně cenné lokality Východních Čech. Na lokalitě Na Plachtě v Hradci Králové koně pomáhají pečovat o teplá písčitá stanoviště a rákosiny, v Ptačím parku Josefovské louky nedaleko Jaroměře spásají vlhké louky. Podle ochránců přírody jsou dosavadní výsledky pro přírodu i její obyvatele fantastické. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Český svaz ochránců přírody JARO Jaroměř, Česká společnost ornitologické a Česká krajina.

Divocí koně v lokalitě Plachta na okraji Hradce Králové dostali novou větší pastvinu. V noci na středu přešli z té dosavadní dočasně vytvořeným koridorem, který uzavřel cestu pro pěší a cyklisty. Řekl to organizátor projektu David Číp z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.

Stádo zubrů v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou se za dva a půl roku od založení rezervace téměř ztrojnásobilo. Ve čtvrtek večer ochránci zvířat na pastvině nedaleko Benátek poprvé pozorovali další dvě mláďata. Aktuálně tak počet zubrů v rezervaci dosáhl 21, uvedla v pátek v tiskové zprávě ochranářská společnost Česká krajina.

Šest divokých koní se včera po aklimatizaci začalo prohánět v první ze dvou vybraných lokalit Národního parku Podyjí na Znojemsku. V tiskové zprávě to uvedla Markéta Dušková ze společnosti Beleco. Zbývajících pět koní vypustí ochránci přírody do druhé lokality v následujících dnech. Společnost získala grant na pětiletou péči o přírodu. Koně na 70 hektarech pastvin pomohou s jejich údržbou, budou je chránit před zarůstáním.

Proměna bývalého vojenského prostoru Milovice pokračuje. Nejviditelnější je v místech původní, čtyřicetihektarové pastviny v sousedství Milovic, kde se již čtvrtým rokem pasou divocí koně z anglického Exmooru. Plochy, kde letos rozkvetly kopretiny a šalvěje, jsou letos opět rozsáhlejší, než v předchozích letech. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Jedenáct divokých koní se včera začalo zabydlovat ve dvou lokalitách Národního parku Podyjí na Znojemsku, budou pomáhat s jejich údržbou a chránit je před zarůstáním. V tiskové zprávě to uvedla Markéta Dušková ze společnosti Beleco. Společnost získala grant na pětiletou péči o přírodu.

Zmírnění rizik konfliktů, které může přinést návrat vlků na české území, je jedním z cílů tříletého česko-saského projektu. Dalšími jsou zpřesnění údajů o výskytu a šíření vlků do České republiky či výměna zkušeností s ochranou těchto šelem. Do projektu se zapojí tři české a jedna německá organizace. Územně se v ČR projekt zaměří na Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj. Minulý týden o tom informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Karolína Šůlová.

S obnovou pastviny v bývalém vojenském prostoru u Benátek nad Jizerou na Mladoboleslavsku pomohla těžká vojenská technika. Po rezervaci, v níž se pasou zubři a divocí koně, jezdil kolový obrněný transportér, sdělil včera ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Početní stavy ohrožených zubrů evropských v českých chovech rostou. Loni jejich počet poprvé v novodobé historii překročil symbolickou hranici sto kusů. “V českých chovech žilo k poslednímu dni roku 2017 celkem 106 zubrů,“ upřesnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. “Téměř jistě je to nejvíce zubrů na území dnešní České republiky od jejich vyhubení ve vrcholném středověku,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Jen málokterou oblast lidského vědění změnil výzkum zaměřený na analýzu genů tak výrazně, jako naše znalosti o koních. Platí to i pro studii, kterou nedávno publikoval prestižní časopis Science o koních Převalského (na Ekolistu zde). Podle vědeckého výzkumu jsou totiž koně Převalského potomky zvířat, která byla před 5500 let domestikována takzvanou botajskou kulturou na území dnešního Kazachstánu, a poté uprchla ze zajetí zpět do volné přírody.

Koně Převalského, kteří se i díky programu pražské zoologické zahrady opět prohání po mongolských stepích, byli až dosud považováni za poslední divoké koně na světě. Nová studie mezinárodního týmu vědců ale tuto hypotézu vyvrací: Robustní zvířata s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou jsou ve skutečnosti zdivočelými potomky koní, které před 5500 lety ve středoasijské stepi domestikovala takzvaná botajská kultura. Na základě výsledku studie, která byla zveřejněna v odborném časopise Science, se budou muset přepsat dějiny koně, poznamenala dnes agentura DPA. Genetická analýza ale přinesla i další překvapení, které otřáslo představami o původu dnešních koní.

Stádo koní Převalského v chovné stanici v Dolním Dobřejově na Benešovsku by brzy měly rozšířit dvě klisny, které včera přicestovaly do pražské zoologické zahrady z Finska. Helmi a Hanna zamíří do chovné stanice po karanténě v Praze a následně by z Dolního Dobřejova mohly spolu s dvěma dalšími klisnami zamířit do Mongolska, kde budou vráceny do volné přírody. Včera to sdělili zástupci zoo.

Dvě skupiny divokých koní, které byly před měsícem převezeny ze středočeských Milovic do lokality Plachta v Hradci Králové a na Josefovské louky u Jaroměře, dostaly větší výběhy. Aklimatizace devíti koní v novém prostředí byla bez komplikací. Největší problém jsou neukáznění návštěvníci, kteří se koně snaží krmit nebo se na ně chodí dívat s volně puštěnými psy. V sobotu to řekl organizátor projektu David Číp z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.

Rewilding, tedy návrat divočiny, je mezi ochránci přírody módní praxí. Podle Londýnské zoologické společnosti je problém, že si pod touto praxí každý představuje něco jiného a chybí tu jednoznačná definice.

Polské přírodovědce překvapila kráva uprostřed stáda asi padesáti zubrů v Bělověžském pralese na východě Polska. Jako první nezvyklý úkaz zaznamenal ornitolog Adam Zbyryt a soužití zaujalo i britskou stanici BBC.

Odrostlá mláďata divokých koní ze středočeských Milovic se od soboty zabydlují ve dvou nových lokalitách. Milovickou rezervaci ráno opustily dva transporty. První z nich zamířil do lokality Na Plachtě u Hradce Králové, kde na ně bude dohlížet ochranářská organizace JARO Jaroměř, druhý do Ptačího parku Josefovské louky, o který se stará Česká společnost ornitologická. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Do východních Čech se po mnoha letech vrátí divocí koně. Budou vypuštěni dnes na území Přírodní památky Na Plachtě na okraji Hradce Králové a v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře na Náchodsku. Měli by tam přirozeným způsobem pomáhat pečovat o biologicky cenná přírodní stanoviště. Informuje o tom jeden z organizátorů projektu David Číp z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.

Rezervaci divokých koní ve středočeských Milovicích již za pár dní opustí první transport deseti hřebců, kteří se tam narodili v roce 2016. Jejich cílem jsou přírodovědně unikátní východočeské lokality - přírodní památka Na Plachtě v Hradci Králové a Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Desítky hektarů bývalého vojenského prostoru Milovice uklidili v sobotu 9.prosince členové a příznivci klubu Off-road Milovice. I když se teploty pohybovaly jen těsně nad nulou, čistilo přibližně padesát dobrovolníků z různých částí České republiky rozsáhlou plochu, kam se v budoucnu rozšíří rezervace divokých koní a praturů. Odstraňovali jak černé skládky, tak zbytky po sovětské armádě, které by mohly být nebezpečné zvířatům i návštěvníkům rezervace. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

V rámci projektu návratu velkých kopytníků byl proveden vůbec první systematický monitoring netopýrů v oblasti, která dosud stála poněkud stranou zájmu vědců zkoumajících tyto létající savce. „Monitoring probíhal hlavně pomocí automatických záznamníků echolokace proletujících netopýrů. Jde o speciální přístroje zaznamenávající ultrazvukové signály, kterými se netopýři jako radarem orientují a loví s jejich pomocí potravu,“ říká Radek K. Lučan z Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, který monitoring netopýrů řídí.

Pět samic zubra evropského přijelo dnes do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, na pastvinu u Benátek nad Jizerou. Zvířata přivezl transport z Národního parku Bělověž na východě Polska, kde se nachází nejslavnější chov zubrů na světě. Informoval o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Kola a pásy těžké vojenské techniky o víkendu rozjezdily další část přírodní památky Plachta na okraji Hradce Králové. Neobvyklá úprava terénu pomáhá lokalitu, která byla od konce 19. století vojenským cvičištěm, udržovat ve stavu vhodném pro život vzácných přírodních druhů.

Dva losi evropští se při migračním tahu těchto statných paroháčů z Polska na jihozápad zatoulali na střední Moravu a do Slezska. Jeden los byl spatřen v okolí Olomouce a druhý nedaleko Opavy, řekl dnes Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Lidé by při setkání s losem měli být opatrní a zbytečně se ke zvířeti nepřibližovat.

K pastvině se stádem zubrů mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou dovedou návštěvníky od parkoviště u motokrosové trati na benáteckém předměstí Kbel nové ukazatele. Lidé by tak již neměli cestou v lese bloudit. Uvedla to dnes ochranářská společnost Česká krajina v tiskové zprávě.

Když loni 16. října loňského roku schválila rumunská vláda zákaz trofejního lovu velkých šelem, považovali to místní ochránci přírody za významný posun kupředu. Radost netrvala dlouho. Nyní totiž nabylo platnosti nové opatření, které schvaluje a umožňuje regulovaný odstřel šelem. A situace se prý může snadno dostat do původních kolejí. Podrobněji o tom referuje například NewScientist.

První sameček zubra evropského, který se narodil v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou, dostal jméno Turbulent Knight neboli Nezkrotný rytíř. V sobotu ho pokřtili místostarosta Benátek Pavel Štifter (ODS) a Karel Bendl ze správy městských lesů, která na rezervaci velkých kopytníků dohlíží. ČTK to dnes sdělil ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Na jaře dospělý pár sokolů a v létě mláďata. Ornitologové v Podyjí po padesáti letech potvrdili hnízdění vzácných sokolů stěhovavých. Prokazuje se tak trend nárůstu jejich množství v Česku. Na Moravě nyní hnízdí pravděpodobně čtyři páry a odborníci věří, že jejich počet bude v příštích letech narůstat. Informuje o tom Národní park Podyjí.

Třináct tapírů se promenuje v křovinách zoologické zahrady v Ticuantepe na východě Nikaraguy. Všichni se narodili v rámci reprodukčního programu, jehož cílem je záchrana tohoto živočišného druhu, píše agentura AFP.

V Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se od září zdržuje rys ostrovid. Přímo v terénu ho pozorovali a zdokumentovali výzkumní pracovníci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa a Miroslav Kutal. V následujícím období se výzkumníkům společně s pracovníky CHKO Moravský kras a Ústavu biologie obratlovců v Brně podařilo najít další pobytové znaky a pořídit kvalitní snímky z fotopastí. 15. června se podařilo rysa odchytit a vybavit sledovacím zařízením. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity.

Další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní, zubrů a praturů vytváří na rozsáhlých plochách vhodné podmínky pro život původních druhů včel. Informoval o tom Dalibor Dostála z České krajiny.

Stádo zubrů evropských v Ralsku na Českolipsku se rozrostlo o dalších šest kusů, celkem tak obývá oboru už 33 těchto ohrožených přežvýkavců. Přírůstky pocházejí z Polska, jeden z nich se ale narodil až po příjezdu do Ralska. Informoval o tom mluvčí Vojenských lesů a statků (VLS) Jan Sotona. VLS oboru v bývalém vojenském prostoru obhospodařuje.

První letošní mládě zubrů se dnes narodilo v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, na pastvině u Benátek nad Jizerou. Přírůstek zaznamenali pracovníci chovatelského dohledu, kteří pastviny denně kontrolují. Informoval o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Výstava fotografií Vojtěcha Lukáše „Návrat kopytníků do české krajiny“ je od konce dubna přístupná veřejnosti v Evropském domě v Jungmannově ulici v Praze 1. Galerie představuje kolekci nejlepších snímků, které autor v minulých dvou letech zaznamenal v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Fotografie divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů zachycují atraktivní živočichy, kteří obnovují stepi na dvou pastvinách u měst Milovice a Benátky nad Jizerou. Informuje o tom Dalibor Dostála z České krajiny.

Dvě mláďata zpětně šlechtěných praturů se narodila v pondělí a v úterý v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Pratuři, stejně jako další velcí kopytníci v rezervaci, rodí mláďata zcela bez asistence člověka. Pratuří samice poodejde od stáda a mládě ponechá na skrytém místě. Vrací se pak k němu pouze proto, aby ho nakojila. Někdy ponechává mládě v úkrytu několik dní, jindy se ke stádu připojí dříve. „Zatímco první letošní mládě zůstávalo mimo stádo po celý den, druhé se ke skupině připojilo téměř hned,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Amatérský dokument o divokých koních z Milovic má po dvou letech přes jeden milion a dvě stě tisíc zhlédnutí. Autorem snímku je milovický filmař Jaroslav Kolčava. V roce 2015 získal za snímek čestné uznání na filmové přehlídce Benátky filmových amatérů. Více než sto osmdesát tisíc zhlédnutí zaznamenalo také další video Jaroslava Kolčavy, věnované námluvám divokých koní. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

První zubří mládě, které se narodilo v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá, pokřtil včera odpoledne ministr životního prostředí Richard Brabec a starosta Benátek nad Jizerou Jaroslav Král. Zubří slečna nese jméno Tula. Informoval o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

I když jsou noční teploty ještě pod nulou a step pokrývá sníh, připomnělo se v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice jaro, do jehož příchodu chybí ještě více než měsíc. Na pastvině v blízkosti Benátek nad Jizerou se v minulých dnech narodila první dvě hříbata. Přestože přišla na svět uprostřed sněhových plání, daří se jim v prvních dnech dobře. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Přestože noční teploty v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice klesaly v minulých dnech k mínus 20 stupňům Celsia, divokým koním, zubrům ani zpětně šlechtěným praturům kruté mrazy nevadí. Na pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou mají dostatek potravy v podobě suché trávy, kterou si dokáží vyhrabat pod sněhem, stejně jako větví a kůry keřů, jež nyní hojně okusují.

Ještě před necelými dvěma lety zanedbaná, plevely zarůstající parcela na okraji města Milovice ve stejnojmenném bývalém vojenském prostoru. Dnes lokalita překypuje chráněnými rostlinami a zvířaty. Díky pastvě divokých koní a praturů. O přínosu velkých kopytníků informuje spolek Česká krajina.

Úhyn losice s mládětem na okraji Brna způsobila celá řada chyb, které provázely zásah spojený s jejich odchytem, upozorňují odborníci. Už před samotným uspáním podle nich došlo ke značnému vystresování zvířat a následná manipulace s nimi také nebyla zcela v pořádku. Příčinou je nezkušenost českých zásahových složek s velkými zvířaty, míní. Pomoci by měl připravovaný manuál, jak při kontaktu s divokými velkými zvířaty postupovat.

Losi, kteří zahynuli v těchto dnech u Brna, nejsou jedinými velkými živočichy, jenž v posledních letech doplatili na lidmi vybudované bariéry v krajině, připomínají odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Pro zvířata jsou nepřekonatelnou překážkou silnice i rozšiřující se zástavba.

Ve stádu zubrů, kteří obývají rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice, se dnes narodilo první mládě. Na pastvině nedaleko města Benátky nad Jizerou, se tak podařilo tento ohrožený druh rozmnožit jen několik měsíců po založení nového chovu, informuje Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.

Při teplém soumraku prvního květnového týdne byli do nového výběhu táborské zoo vypuštěni první zubři, kteří se stanou základem nového chovného stáda. ZOO Tábor se tak stává první zahradou v České republice, která se bude aktivně podílet na návratu zubrů do české přírody.

Druhý porod praturů, ke kterému došlo během pátku, měl v neděli radostnou dohru. V rámci etologického výzkumu, který na pastvině dlouhodobě probíhá, odborníci zjistili, že na svět nepřišlo jen jedno mládě, ale že samice přivedla na svět dvojčata.