Návrat velkých kopytníků do české krajiny

Vítězem ankety o slovo roku v Rakousku se letos stal los Emil, oznámila Společnost pro rakouskou němčinu (GSÖD). Svou cestou přes Dolní a Horní Rakousko vzbudilo zvíře v létě takový mediální rozruch, že mu podařilo stát se rakouským slovem roku 2025, napsala agentura APA. Do alpské země, kde ušel přes 500 kilometrů, se majestátní sudokopytník dostal přes Česko a Slovensko.

Desáté výročí od svého založení oslavila milovická rezervace velkých kopytníků symbolickým rozšířením. V jihovýchodní části, kde sousedí s městem Milovice, se k území obývanému stády divokých koní a praturů připojila část parcely, kde ještě v roce 2020 stála jedna ze tří mohutných budov po sovětské armádě.

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích.

První mládě zpětně šlechtěného pratura se narodilo ve slovenském archeoparku Bošáca. Oba jeho rodiče pocházejí z České republiky z chovů ochranářské společnosti Česká krajina.

Los Emil, který v létě putoval po několika zemích a teď se pohybuje na Šumavě u hranic Česka a Německa, přišel v pondělí dopoledne na zahradu ve vesnici u Nýrska na Klatovsku, kde pojídal jablka. Žena ze sousedního pozemku to oznámila na policejní linku 158. ČTK to sdělila policejní mluvčí Pavla Burešová. Pohyb zvířete nebyl od 1. října monitorován, protože se mu vybila baterie v GPS lokátoru.

Na pastvině divokých koní v národním parku Podyjí u Havraníků někdo poničil ohradník, koně mohli utéct. Správa parku v této souvislosti žádá návštěvníky, aby v terénu respektovali hranice pastviny, uvedla na svém webu. Jde o třetí pastvinu, kterou pro zvířata ochranáři v Podyjí připravili, šest hřebců tam pomáhá s péčí o krajinu a obnovou cenných biotopů. Dvě lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat už v roce 2018.

Pohyb losa Emila, jenž v létě putoval po několika zemích a nyní je na Šumavě na hranici Česka a Německa, už není monitorovaný. Vybila se baterie, kterou měl ve svém GPS lokátoru. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Na dálnici D3 v Jihočeském kraji je v současnosti pět ekoduktů, tedy podchodů pro zvířata migrující krajinou. Parametry odpovídají tomu, aby jimi prošla i vysoká zvěř jako jelen nebo los. ČTK to řekl mluvčí jihočeského Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Adam Koloušek. Po se Česku nyní pohybuje los Emil, který začal migrovat před několika týdny v Polsku.

Los Emil, jenž v létě putoval po několika zemích, se nyní pohybuje na hranici Česka a Německa. Prochází ze Šumavy do Bavorského lesa a směřuje dále na severozápad. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Pohyb losa, jehož putování začalo v Polsku, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i šumavský národní park.

Los Emil se nyní pohybuje kolem Stožce na Prachaticku. Od pondělí, kdy se z Rakouska dostal do Česka, se posunul o pět desítek kilometrů dál směrem na západ. Pohyb losa, jenž putuje z Polska od června, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i šumavský národní park, řekl ČTK jeho mluvčí Jan Dvořák.

Největší populace losa evropského u lipenské přehrady se asi stáhla k Přední a Zadní Zvonkové. V minulosti přitom bývala i u Přední Výtoně. Lesník Karel Strych se s losem ve volné přírodě setkal mnohokrát. Nejčastěji právě v okolí Přední Výtoně, kde se Strych pohybuje nejvíce. Ale za posledních sedm let jej zde neviděl, řekl ČTK. Podle něj se tak losi zřejmě přesunuli do klidnější oblasti u Zvonkové. Ve stejných místech by se mohl pohybovat los Emil, který se k Šumavě dostal z Rakouska.

Los Emil, kterého včera rakouské úřady převezly k Šumavě, by mohl posílit genetiku losí populace u Lipna. V okolí lipenské přehrady se vyskytuje jediná významnější populace losa evropského v České republice. Na pravém břehu přehrady žije dlouhodobě maximálně 15 losů evropských, řekl ČTK mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Los Emil pravděpodobně pochází z Polska a v posledních měsících se dostal za velkého zájmu veřejnosti přes Česko a Slovensko do Rakouska.

Populární los Emil, který se v posledních týdnech po putování Českem pohyboval po severním Rakousku, byl dnes ráno uspán, protože se nebezpečně přiblížil dálnici u hornorakouské obce Sattledt. Informoval o tom server regionálního deníku Oberösterreichische Nachrichten. Podle rakouských médií bylo poté zvíře naloženo na přívěs a transportováno do okresu Rohrbach na pomezí hranic Rakouska, Německa a České republiky. Byl tak vypuštěn do volné přírody poblíž českého Národního parku Šumava, kde už je losí populace.

Los Emil, který se několik týdnů pohybuje v severním Rakousku, podle očekávání překonal hranici mezi Dolními a Horními Rakousy. Dnes byl u městysu Kronstorf jižně od Lince a vedení obce na facebooku informovalo, že ho doprovází policejní hlídka.

Horní Rakousy se připravují na příchod losa Emila, který je už jen několik kilometrů od jejich hranic. Místní úřady plánují zvíře uspat a přesunout na hranice s Českem, informují rakouská média a agentura APA. Na Šumavě se Emil bude moci připojit k tam žijící losí populaci.

Los Emil, který se letos pohyboval po České republice i Slovensku, pokračuje podle agentury APA ve svém putování po Rakousku, kde zřejmě znovu překročil Dunaj a teď se nachází jižně od něj v okrese Amstetten, který leží zhruba v polovině cesty mezi Vídní a Salcburkem.

Ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál se stal jako první Čech v historii členem výboru mezinárodní plemenné knihy zubrů. Společnost spravuje od roku 2015 milovickou rezervaci velkých kopytníků s největším chovem zubrů v Česku.

Los Emil, který z české strany přešel do Rakouska, se dnes pohyboval u dolnorakouského města Melk. Zatímco o víkendu zvíře způsobilo chaos v asi 25 kilometrů vzdáleném St. Pöltenu, návštěva Melku se obešla bez komplikací, informovala rakouská média.

Los Emil, který se v uplynulých měsících pohyboval po České republice i Slovensku, sobotní večerní procházkou po kolejích v rakouském St. Pöltenu přerušil na několik hodin vlakový provoz. Dnes o tom informovala agentura APA. Rakouská policie musela kvůli sudokopytníkovi na konci srpna také uzavřít jeden z nájezdů na dálnici A22.

Cesta mladého losího samce, který za více než tři měsíce doputoval z Polska přes Beskydy, Bílé Karpaty až do okolí Vídně, vzbuzuje nebývalý zájem veřejnosti i médií. Zvíře na své pouti krajinou čelí nejen překážkám v podobě silnic, dálnic a zástavby, ale i stresu z přítomnosti lidí. Není to první případ, kdy se ve střední Evropě objevují migrující losi; jednotliví losi migrující z Polska jsou na území ČR zaznamenáváni již víc než půlstoletí. I letos v létě je pozorování více – například z oblasti Rychlebských hor. Jejich cesta za vhodným prostředím napříč Českou republikou je však čím dál komplikovanější.

Los Emil, který se v uplynulých měsících pohyboval po České republice a zavítal i na Slovensko, je nyní v okolí Vídně. Do rakouské metropole ale nezamířil a putuje na západ, informovala agentura APA, která připomíná, že předtím bylo zvíře v alpské zemi spatřeno v Dolních Rakousích.

Los Emil, který se v uplynulých měsících pohyboval po České republice a zavítal i na Slovensko, patrně doputoval do Rakouska. Rakouská policie potvrdila, že zvíře dnes bylo spatřeno mimo jiné v průmyslové zóně v dolnorakouském Mistelbachu, informovala agentura APA.

Los evropský, který se v uplynulých měsících pohyboval po České republice, doputoval na Slovensko. V pondělí byl ve Skalici, uvedlo toto město, které leží u hranic s Českem.

Kolem čtyř desítek oznámení o výskytu mladého samce losa evropského v Česku dostala dosud od lidí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Lidé mohou data o pozorování losa zadat přes webovou aplikaci. Poslední oznámení je ze středy, kdy byl los u Nivnice na Uherskohradišťsku, řekla ČTK mluvčí AOPK Karolína Šůlová. Ochránci přírody informace o pohybu zvířete vítají. Zároveň však vyzývají veřejnost, aby losa nepronásledovala a nepřibližovala se k němu.

Policisté doprovodili k lesu losa, který dnes ráno procházel rušnou křižovatku v Želechovicích nad Dřevnicí na Zlínsku. Informace o výskytu zvířete předali starostovi a příslušným úřadům, uvedla policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Los evropský je na Zlínsku k vidění na neobvyklých místech už více než týden.

Klíšťat v Česku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. Vědecký výzkum však zjistil, že jejich počty dokáží velmi účinně snižovat velcí kopytníci.

V posledním měsíci byl na Ostravsku a nyní na Zlínsku opakovaně pozorován los evropský. S největší pravděpodobností přišel na naše území z Polska. Naposledy byl viděn před několika dny na předměstí Zlína u průmyslové zóny poté, co přeplaval rybník u Lukova a procházel Kostelcem u Zlína. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvítá informace o jeho pohybu, zadávat je možno prostřednictvím webového formuláře.

U Zlína se objevil los evropský. Zvíře se včera pohybovalo na kraji města v průmyslové zóně v části Příluky a Lužkovice. Fotografii a video zvířete lidé zveřejnili na facebooku. Dříve losa viděli také při plavání v Lukově u Zlína. Strážníci ho odchytávat nebudou, obezřetní by měli být řidiči.

Okrajem Ostravy se ve čtvrtek potuloval los evropský. Strážníci ho natočili, jak se brodí řekou Opavou na hranici městského obvodu Martinov. Video zveřejnili na facebooku.

Atraktivní souboje hřebců divokých koní o klisny mohou v současné době vidět návštěvníci milovické rezervace velkých kopytníků. Po dokončení rezervace v roce 2021 je její plocha pro dva harémy dostatečně rozlehlá a také množství klisen je větší, než by zvládl v rámci jednoho stáda udržet pohromadě jeden hřebec.

V národním parku Podyjí se po pěti letech narodila hříbata divokých koní. Jsou tři, ochránci přírody očekávají ale ještě další přírůstky. Správa národního parku o tom informovala na svém webu. Dvě lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.

V přírodní rezervaci v severním Španělsku dnes ráno ochranáři vypustili šest zubrů přivezených z České republiky. Stádo ohroženého druhu kopytníků poskytla rezervaci San Cebrián de Mudá ochranářská společnost Česká krajina. Tři zubří samice pocházejí z rezervace v Milovicích, jedna ze Zooparku Chomutov a dvě z jižních Čech. Samce španělská rezervace má, samice z Česka pomůžou rozvoji tamního chovu.

Šest zubrů evropských vypravila dnes odpoledne ochranářská společnost Česká krajina na sever Španělska. Jde o historicky největší vývoz těchto vzácných kopytníků z České republiky. Novým domovem se pro tyto největší savce Evropy stane rezervace San Cebrián de Mudá v provincii Palencia.

V národním parku Podyjí se divocí koně zabydlují na nové pastvině u Havraníků, kterou pro ně ochranáři připravili. Šest hřebců tam pomůže s péčí o krajinu a obnovou cenných biotopů. Správa národního parku o tom informovala na svém webu. Dvě lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.

V Krnově-Chomýži vznikla vyhlídka, která umožňuje pozorovat sedmičlenné stádo praturů a divokých koní. S ohledem na šíření slintavky a kulhavky by ale lidé nyní ke stádu chodit neměli. ČTK to řekla mluvčí města Dita Círová. Pastevní areál v Chomýži vznikl v roce 2022 na území bývalé vojenské střelnice. Zvířata pomáhají udržovat ekosystém chráněných luk.

V milovické rezervaci velkých kopytníků vypustili tento týden zubří samici ze Zooparku Chomutov. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.

Počty zubrů v České republice se v loňském roce zvýšily o 3 procenta a tuzemská populace dosáhla 164 jedinců. To je nejvíce v moderní historii. Vyplynulo to ze sčítání za rok 2024 pro Mezinárodní plemennou knihu, kterou v tuzemsku zajišťuje ochranářská společnost Česká krajina spolu s Biologickým centrem Akademie věd České republiky.

Mladá samice pratura dnes dopoledne odjela z milovické rezervace velkých kopytníků. Zamířila do Bošáce na západním Slovensku, kde založí nový chov na slovenské straně Bílých Karpat. Základ stáda vytvoří s pratuřím býkem, který do Bošáce přijel již na podzim z Modré u Velehradu.

V národním parku Podyjí nedaleko Havraníků přibyla v pořadí třetí pastvina pro divoké koně, ti v ní ale zatím nejsou. Ochranáři nejprve vyzkoušejí funkčnost ohradníků a dalších věcí, teprve pak tam koně pustí. Elektrický ohradník už ochránci přírody zprovoznili. Upozorňují proto návštěvníky, aby oplocení respektovali a nedotýkali se jej. ČTK to řekl koordinátor pastvy ze Správy národního parku Podyjí Robert Stejskal. Dvě lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.

K recyklaci se dá využít téměř všechno. Dokazuje to sešit vyrobený z trusu divokých koní z milovické rezervace velkých kopytníků. Nápad na jeho výrobu se zrodil na výjezdu Asociace společenské odpovědnosti do přírodní rezervace v Milovicích, kterou ve spolupráci s vědci založila ochranářská společnost Česká krajina.

Prvním mládětem letošního roku v milovické rezervaci velkých kopytníků je tele zpětně šlechtěného pratura. Na svět přišlo před několika dny. Až nyní se podařilo potvrdit, že jde o býčka.

Obora Židlov v bývalém prostoru Ralsko na Českolipsku slaví čtvrt století, se svými 3800 hektary je po jihomoravské oboře Soutok druhou největší v Česku. Vznikla v místech, kde po desetiletí působila armáda, naposledy sovětská. Obora je známá chovem zubra evropského, na místě někdejší tankové střelnice se dnes ale pasou také mufloni, jeleni a daňci, uvedl na dotaz ČTK Petr Toman, mluvčí Vojenských lesů a statků ČR (VLS), které oblast spravují.

Když koncem ledna roku 2015 přijelo do bývalého vojenského prostoru Milovice první stádo divokých koní, byl to nejenom začátek záchrany přírody v této biologicky cenné lokalitě, ale i důležité systémové změny v české ochraně přírody.

Stádo velkých kopytníků, které se pase v areálu bývalé vojenské střelnice v krnovské části Chomýž, rozšíří další dva pratuři. Dva mladí býci dnes odjeli do Krnova na Bruntálsku z rezervace velkých kopytníků v Milovicích. Celkem tak už v Krnově bude skupina čítat čtyři pratury a tři divoké koně. ČTK to řekl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál, která do Krnova všechna zvířata zapůjčila. Zvířata mají spásat tamní louky, a ochránit tak vzácnou luční vegetaci

V Národním parku Podyjí po několika letech čekají přírůstky u divokých koní, kteří zatím ve dvou lokalitách pomáhají se spásáním. Očekává se narození zřejmě sedmi hříbat, řekl ČTK koordinátor pastvy ze Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal. Zatím poslední mláďata divokých koní se v Podyjí narodila v roce 2020. Dvě lokality v národním parku začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.

K péči o rezervaci velkých kopytníků, její údržbě a pravidelným kontrolám, začal v rezervaci velkých kopytníků sloužit elektromobil určený pro práci v těžkém terénu. V blízké budoucnosti by chtěla ochranářská společnost zcela přejít na bezemisní, bateriovou techniku.

Rezervace velkých kopytníků v Milovicích na Nymbursku vyšle dva zubry do ukrajinského Národního přírodního parku Zálesí. Pomůžou obnovit jejich populaci, která se kvůli válce snížila téměř o polovinu. Ředitelé parků ve čtvrtek podepsali smlouvu o spolupráci, informoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci spravuje.

Plzeňský kraj vytvořil ekoznačku "Zdravá krajina partner projektu". Budou ji užívat firmy, které zaplatí environmentální opatření v krajině a pomohou tak zlepšovat její stav. Vyberou si projekt nebo opatření, které pak kraj díky jejich penězům udělá.

V Národním parku Podyjí nedaleko Havraníků přibude další pastvina pro divoké koně, půjde tentokrát převážně o lesní terén. Bude také podstatně rozlehlejší než předchozí dvě. ČTK to řekl koordinátor pastvy ze Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal. Dvě lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.

Technologická společnost Colossal Biosciences, která sídlí v Dallasu v americkém státě Texas, věří, že už v roce 2028 by se mohli na Zemi vrátit tvorové vyhynulí v dávných - i ne tak dávných - dobách, jako například mamuti srstnatí, dronte mauricijský či vakovlk tasmánský. A to vše díky financím od hollywoodských hvězd, jako je Paris Hiltonová či Chris Hemsworth, napsal zpravodajský server Independent.