Naděje na možný zlom v jednáních 6. konference stran Rámcové úmluvy OSN vzala za své, napsala včera BBC. Francouzská ministryně životního prostředí Dominique Voynetová prohlásila, že Evropská unie nebude vyjednávat o americkém návrhu na využití propadů a obvinila USA z hledání cestiček, jak obejít závazky plynoucí z Kjótského protokolu. "Spojené státy se snažily zničit naši práci za poslední tři roky," řekla Voynetová včera na brífingu Evropské unie, které nyní Francie předsedá.

Necelé tři dny zbývají do pátku - tedy posledního dne, kdy by se konference v Haagu mohla ještě dobrat k úspěchu, tedy k uzavření dohody o konkrétních realizacích závazků z Kjóta. Americká delegace včera přišla s návrhy, kterými chce vyjednávání s Evropskou unií posunout z mrtvého bodu, na němž mezitím uvízlo.

Francouzský prezident Jacques Chirac včera v Haagu, kde začala ministerská část 6. Konference stran Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách, vystoupil s projevem, který byl kriticky zaměřen proti klimatické politice Spojených států. Chirac Američanům vyčinil za to, že na celosvětovém objemu emisí skleníkových plynů se podílejí celou čtvrtinou. "Každý Američan vyprodukuje třikrát víc skleníkových plynů než Francouz," upřesnil Chirac a dodal: "Je proto především na Američanech, aby se naplnily naše naděje na účinné omezení emisí skleníkových plynů v globálním měřítku." Prezident také vyzval Spojené státy, aby se spojily s ostatními rozvinutými zeměmi "v boji proti klimatické změně, nové hranici našeho rozvoje".

Přestože zejména v otázce obchodování s emisemi a využití tzv. propadů rozpory mezi Spojenými státy a Evropskou unií v Haagu stále přetrvávají, zůstává náměstek britského ministra životního prostředí Michael Meacher, jak sám říká, "mírně optimistický", a stále věří, že v Haagu vznikne konkrétní mezinárodní dohoda o boji proti klimatickým změnám. Meacher zároveň včera připomněl, že druhý týden v Haagu přinese velmi důležité záležitosti právě proto, že se USA a EU dosud nebyly schopny dohodnout, jak nejlépe realizovat to, na čem se dohodly v roce 1997 v Kjótu.

V sobotu 18. listopadu postavilo téměř šest tisíc aktivistů mezinárodních ekologických organizací (především Friends of the Earth či Greenpeace) půlkilometrovou zeď kolem haagského Kongresového centra, kde právě probíhá 6. zasedání stran Rámcové konvence OSN o klimatických změnách (UNFCCC). Následující fotografie přibližují celou sobotní akci, která trvala zhruba dvě hodiny.

Haagská jednání o způsobech, jak čelit globálnímu oteplování zeměkoule, se zítřejším příjezdem ministrů vlád zemí OSN ještě zesílí. Minulý týden utráceli delegáti hodně námahy na překonání rozdílů mezi Spojenými státy a Evropskou unií, aby došlo k realizaci protokolu z Kjóta. Tam průmyslové země souhlasily s redukcí skleníkových plynů o 5 procent do roku 2012. V Haagu se ovšem vytvořila silná evropská opozice proti americkým návrhům dosáhnout svého závazku z Kjóta obchodováním s emisními úvěry a využitím propadů.

Čtyři sta metrů dlouhá a 160 cm vysoká hráz, postavená z více než 50 tisíc jutových pytlů s pískem, vyrostla včera odpoledne před haagským kongresovým centrem, kde se od pondělka koná 6. konference stran Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (COP6). Hráz, která byla rozdělena na vnitřní část, před vchodem do kongresového centra, a vnější část, na okraji silnice souběžné s budovou, postavilo na pět tisíc aktivistů z celé Evropy, kteří se do Haagu sjeli na výzvu mezinárodní ekologické organizace Friends of the Earth International (Přátelé Země), kterou v České republice reprezentuje Hnutí DUHA.

"Ropa je energií života. Je to krev naší Země," uvedl ve svém projevu Berito Cobaria - domorodý příslušník kolumbijského indiánského kmene Uwa. V pátek 17. listopadu se před budovou Soudního dvoru v Haagu sešlo 50 českých ekologických aktivistů, zejména z organizací Nesehnutí a Hnutí DUHA, aby podpořili demonstraci, která byla jednou z doprovodných akcí 6. konference stran Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách.

Víra jaderného průmyslu v novou hlavní roli v boji proti dopadům klimatických změn se otřásá v základech. Delegace Spojených států, asi největšího zastánce energie z jádra, na 6. konferenci stran Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách v Haagu už ve středu připustila, že je ochotna o celá záležitosti otevřeně jednat. Pozici jaderné lobby nyní ještě víc nalomily výroky současného viceprezidenta USA Ala Gorea. Gore, který ještě stále má šanci stěhovat se do Bílého domu, řekl, že jádro by nemělo být použito ke snižování emisí skleníkových plynů. "Nesouhlasím s těmi, kteří místo "jaderný" říkají "čistící" nebo "oživitelný"," napsal Gore v dopisu Harveymu Wassermanovi z Jaderného informačního střediska (Nuclear Information and Resources Center) v Ohiu.

Ekologové z Hnutí DUHA se obávají, že závazky z Kjótského protokolu, na jejichž prováděcích pravidlech by se měli dohodnout účastníci klimatické konference v Haagu, zůstanou nenaplněny. Důvodem jsou záměry některých států prosazovat velmi levná opatření, kterými by se vyhnuly skutečné redukci koncentrací skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Lidé z Hnutí DUHA se zároveň domnívají, že nadcházející jednání jsou také pod vlivem lobbistických skupin, které zde prosazují vlastní zájmy. Nejvíce je z tohoto hlediska podle aktivistů vidět jaderná lobby, která prosadila, aby se jaderná energie jako prostředek postupu proti změnám klimatu dostala na pořad jednání. Největšími zastánci jádra budou v Haagu pravděpodobně Francie, Kanada či Japonsko, proti nim by měli vystoupit zejména země sdružené v Asociaci malých ostrovních států (AOSIS).

Mezinárodní ekologická organizace Friends of the Earth (Přátelé Země), jejíž českou pobočkou je Hnutí DUHA, chce v sobotu 18. listopadu postavit v Haagu hráz z pytlů písků. Kilometrová zeď, na jejíž stavbě by se měli podílet lidé z celé Evropy, by měla "obklíčit" celé dějiště konference. Přátelé Země tak chtějí nejvyšším světovým představitelům ukázat, co se stane, jestliže nebudou brát vážně nebezpečí klimatických změn a zejména stoupající hladiny moře. V Haagu dnes totiž začala jednání 6. konference stran Rámcové konvence OSN o změnách klimatu (COP6 UNFCCC).

V nizozemském Haagu dnes začala intenzívní jednání o realizaci Kjótského protokolu, který mimo jiné zavazuje průmyslově vyspělé země snížit emise skleníkových plynů o 5,5 procenta během příštího desetiletí. Protokol však dosud neratifikovala ani jediná z těchto zemí. "Jestliže neuděláme výrazný pokrok, sníží se podstatně schopnost národů celého světa dosáhnout svých emisních cílů," prohlásil v rozhovoru pro agenturu AP Frank Loy, šéf delegace USA v Haagu. Stávající americký prezident Bill Clinton před dvěma dny vyzdvihl význam haagského setkání. Kromě toho to byl on, kdo přesvědčoval americké kongresmany, aby přijali zákonné opatření na regulaci oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, a tří dalších znečišťujících látek, které ve velké míře produkují tamní elektrárny, napsala včera AP. Takové opatření, které zahrnuje i definici kontrolních mechanismů vypouštěných emisí, mají už američtí zákonodárci od počátku roku takřka "na stole". Dosud se mu však, jak dále informuje AP, nijak vážně nevěnovali.

Mezinárodní ekologické organizace v dopise, adresovaném představitelům Evropské komise (EK) žádají záruky, že Evropská unie (EU) se na světové konferenci o klimatu nepřikloní k názoru, že cestou k řešení problémů klimatických změn by mohla být jaderná energie. Konference OSN o klimatických změnách začíná v nizozemském Haagu právě dnes.

Spojené státy jsou připraveny spolupracovat s jinými národy a ekonomickou cestou chtějí poskytovat pomoc při řešení znečištění atmosféry. V sobotu, dva dny před zahájením haagské konference o změnách klimatu, to prohlásil stávající americký prezident Bill Clinton. Podle něj nemůžeme čekat růžovou budoucnost, jestliže se nezačneme skutečně zabývat klimatickými změnami. Ty by podle něj mohly mít vážné důsledky pro životní prostředí a ekonomiku. "Vědecký konsensus je jasný. Země se ohřívá a je tu pádný důkaz, že jednou z příčin je lidská aktivita," řekl v sobotu Clinton ve vysílání přes internet.

Doslova diplomatickou bitvou budou celosvětová jednání o klimatických změnách, která začnou v pondělí 13. listopad u v nizozemském Haagu. Od pondělka 13. listopadu až do pátku 24. listopadu budou v Haagu jednat ministři a diplomaté ze 160 zemí, které se dosud připojili k Rámcové konvenci OSN o klimatických změnách (UNFCCC). Výsledek haagských jednání, jež jsou již šestá na této úrovni (COP6), bude klíčový pro další postup mezinárodního společenství v opatřeních proti globálnímu oteplování. "Haagská konference je pro dohody o klimatu rozhodováním buď a nebo," varuje výkonný tajemník UNFCCC Michael Zamit Cutajar.

Evropská federace zaměstnavatelů varovala v pondělí vlády evropských zemí před podepsáním mezinárodní dohody o klimatu, aniž by její jednotlivé části byly co nejdetailněji vymezeny.

Za rukavici hozenou českému premiérovi Miloši Zemanovi (ČSSD) považuje včerejší projev britského ministerského předsedy Tonyho Blaira Hnutí DUHA. Tony Blair ve svém projevu k členům sdružení ekologických organizací Green Alliance a zástupcům Konfederace britského průmyslu (CBI) včera vyzval k uskutečňování razantní politiky energetických úspor a snižování emisí skleníkových plynů.

Britský premiér Tony Blair včera ve svém projevu k aktivistům sdružení ekologických organizací Green Alliance a zástupcům Konfederace britského průmyslu (CBI) vyzval ke společnému tlaku na prosazování politiky životního prostředí ve všech resortech. Blair prohlásil ekologickou politiku za jednu z hlavních priorit politiky labouristické vlády. "Budeme-li zelenější, budem zároveň bohatší," prohlásil britský premiér.

Výstavba nové plynové kotelny s využitím geotermální energie byla dnes zahájena v Děčíně. Podle mluvčího města Richarda Musila se v rámci České republiky jedná o zatím ojedinělý projekt, když zhruba jedna třetina vyrobeného tepla bude pocházet z geotermálních zdrojů.

Mezinárodní organizace Friends of the Earth (Přátelé Země) žádá Světovou banku (SB) o uvalení moratoria na těžební projekty v rozvojových zemích. Svůj požadavek dnes přednesli na tiskové konferenci spojené s malým happeningem na terase u Nuselského mostu. Přibližně dvě desítky aktivistů, jednou tak velký počet novinářů, makety barelů s toxickým odpadem a asi osm policejních aut, to byl kolorit akce, která se nesla v duchu: už žádní mrtví kvůli těžbě!

Od 30. října začne druhý program České televize vysílat nový populárně-vědecký seriál nazvaný Energie pro 21. století. Jak již název napovídá, hlavním tématem seriálu je stále více aktuální otázka získávání energie a její využití s ohledem na životní prostředí. S blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie nabývá pro nás tato otázka stále větší důležitosti, neboť tato oblast zrovna nepatří k těm, kde by nad nesplněnými kritérii byli evropští komisaři ochotni přimhouřit oko.

Občanům Karvinska postiženým počátkem srpna ničivým krupobitím pomohl stát již více než pěti miliony korun. Podle Zdeňka Moldrzyka, zástupce přednosty Okresního úřadu v Karviné, poškození občané nemají automaticky právo na dávku sociální péče. Pověření úředníci však posoudí majetkové poměry žadatele a poté rozhodnou o případném vyplacení finanční pomoci.

Oblast kolem severního pólu je možná již 50 milonů let pokryta silným ledovým příkrovem. Oceánograf Dr. James J. McCarthy však tento měsíc spatřil na vlastní oči přímo na severním pólu asi míli (cca 1,6 km) širokou trhlinu v ledu.

Na téměř dvě stě milionů jsou zatím vyčísleny škody způsobené nedělním krupobitím na Karvinsku. Podle šéfa havarijní komise a přednosty karvinského okresního úřadu Karola Siwka je to odhad velmi hrubý a nepřesný.

Mezivládní rozhovory o klimatických změnách, které proběhnou v Bonnu od 12. do 16. června, mají za úkol připravit cestu k politické dohodě na konferenci v Haagu. "Současné rozhovory v Bonnu, stejně jako další zářijové kolo v Lyonu se musí stát etapou na cestě k celkové dohodě v listopadu," řekl Michael Zammit Cutajar, výkonný tajemník Rámcové konvence OSN o klimatických změnách (UNFCCC).

Britské domácnosti zbytečně plýtvají elektřinou. Efektivní politika zaměřená na snížení spotřeby energie by mohla snížit emise oxidu uhličitého o 3,7 miliónu tun v roce 2010 a o 6,5 miliónu tun v roce 2020. 80 % těchto úspor by bylo možno dosáhnout efektivnějším využíváním elektřiny, 15 % přechodem z elektřiny na plyn a 5 procent lepším využíváním plynu. K těmto závěrům dospěl ve své nejnovější studii "Lower Carbon Futures: For European Households" Ústav pro změny životního prostředí, který je multidisciplinárním výzkumným centrem Univerzity v britském Oxfordu. Podle studie spotřebovávají elektrické spotřebiče a osvětlení v domácnostech celých 24 % elektrické energie ve Spojeném království, což je dvakrát více než před třiceti lety, a tento podíl stále vzrůstá. Řešením je podle oxfordského Ústavu pro změny životního prostředí vývoj efektivnějších spotřebičů. Evropská unie by podle tohoto ústavu měla přijmout přísnější normy pro spotřebiče pro domácnost. V krátkdobé perspektivě je nutné zvýšit podíl využívání plynu na úkor elektřiny a podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Letošní první čtvrtletí v USA bylo nejteplejší za posledních 106 let, sdělila včera americká vládní agentura NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). Nejnovější data také potvrzují, že období červen 1999 až březen 2000 bylo nejteplejší takové období v historii měření. Na tiskové konferenci při příležitosti Týdne Země v New Orleans to oznámil ředitel NOAA D. James Baker.

Jaderná energie není efektivní cestou k omezení emisí skleníkových plynů při výrobě elektřiny, tvrdí Světový fond pro přírodu (WWF) ve zprávě, která byla včera zveřejněna v japonském hlavním městě Tokiu. Zpráva, kterou pro WWF zpracoval Světový informační servis o energii (WISE) se sídlem v Paříži, zkoumá jaderné programy v různých zemích světa a porovnává různé varianty technických řešení vedoucí ke snížení emisí oxidu uhličitého (CO2).

Největší kru, která kdy byla na Zemi objevena, odhalily satelitní snímky družice NOAA-12. Američtí vědci nyní zkoumají směr, kterým se tento obr pravděpodobně vydá.

Norský ministerský předseda Kjell Magne Bondevik podal dnes dopoledne demisi své vlády do rukou norského krále Haralda. Vláda se rozhodla odstoupit poté, co norský parlament (zvaný Storting) v poměru hlasů 81 ku 71 povolil výstavbu dalších elektráren na zemní plyn.