Evropská unie se včera nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví v Radě EU. Některé ekologické organizace ale dohodu kritizují.

Výběr hlavních bodů předběžné dohody EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami, na které se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu:

Nová dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici, které oslovila ČTK. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.

Ozonová díra v posledních třech letech trvá nad Antarktidou déle, než tomu bylo v předchozím období. Uvedla to unijní služba Copernicus, která tento fenomén každoročně pozoruje. Trvání ozonové díry se od roku 2020 prodloužilo téměř o měsíc. Proč se tak děje, vědci zkoumají, mezi možnými vysvětleními jsou změny klimatu. Stav ozonové vrstvy se ale v posledních desetiletích díky regulacím výrazně zlepšil.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, vítá dohodu států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Poukazuje přitom například na to, že již od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Systém obchodování s emisními povolenkami bude daleko víc vyvážený, což je důležitá dobrá zpráva pro domácnosti i firmy. Výsledek dohody naopak kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí. Ministerstvo životního prostředí naproti tomu uvedlo, že pro nejzranitelnější domácnosti je vyjednáno přes 50 miliard korun.

Z Vandenbergovy základny v Kalifornii v pátek odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se satelitem, který v následujících letech prozkoumá a zaznamená stav pozemských oceánů a povrchové vody. Informovala o tom agentura AP, podle níž je satelit potřeba kvůli mapování dopadů klimatických změn, které někde vedou ke stále horším suchům a jinde zase k záplavám.

Britská vláda si dnes vytyčila nové zákonné ekologické cíle pro příští desetiletí. Týkají se ochrany biodiverzity, odpadu i kvality ovzduší. Podle ministerstva životního prostředí body vycházejí z tříletého výzkumu a vláda v lednu příštího roku oznámí konkrétní kroky, jak je naplní.

Evropská komise (EK) schválila České republice program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy Kč). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.

Členové hnutí Univerzity pro klima (UZK), které v listopadu organizovalo studentskou stávku za klima, ve čtvrtek jednali se zástupci ministerstev životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a školství o svých požadavcích v řešení klimatické krize. Jednání iniciovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Vysokoškolský spolek chce mimo jiné odklon od uhlí a okamžité odstoupení od Energetické charty. Další jednání budou v lednu 2023.

V Tokiu budou muset mít všechny nové domy postavené velkými stavebními společnostmi po dubnu 2025 nainstalované solární panely. Mají se tak snížit uhlíkové emise v domácnostech. Podle agentury Reuters to vyplývá z nového nařízení, které ve čtvrtek schválilo zastupitelstvo japonského hlavního města.

Šlapanice na Brněnsku mají novou adaptační strategii na klimatickou změnu. Dokument měli původně schvalovat ve středu zastupitelé, ale Jihomoravský kraj si ještě vyžádal posouzení dopadů na životní prostředí SEA. Strategie identifikuje dopady klimatické změny, nastavuje strategické cíle a navrhuje i konkrétní projekty, řekla ČTK starostka Michaela Trněná (Čisté Šlapanice). Za největší riziko považuje bleskové povodně, které mohou přijít při intenzivních přívalových deštích, když se rozvodní jindy malý tok Říčky.

Listopadové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 53 procent obvyklého stavu. Pod průměrem byly patnáctý měsíc po sobě, v říjnu byly na 56 procentech. Na blogu brněnských hydrometeorologů o tom informovali Barbora Špinarová a Jáchym Brzezina.

Brno v příštím roce opět vyčlení pro obyvatele 20 milionů korun na vybudování zelených střech a zachytávání dešťové vody. ČTK to řekl řekl primátorčin náměstek Jaroslav Suchý (KDU-ČSL). Žádosti bude možné podávat od 1. února do 31. října. Oba dotační programy město vyhlásilo poprvé v roce 2019.

Evropa má za sebou pátý nejteplejší listopad v historii, který byl o necelých 1,4 °C teplejší než průměrná teplota. "Kromě toho byly teploty v mnoha oceánských oblastech mírné, zejména v severních evropských mořích a severním Atlantiku. Mezi další mořské oblasti, které zaznamenaly nadprůměrnou teplotu vzduchu při povrchu, patří západní Středomoří a většina oceánů sousedících s Antarktidou. C3S pozorně sleduje, jak se tyto trendy nadprůměrných teplot vyvíjejí," říká Samantha Burgess, zástupkyně ředitele Copernicus Climate Change Service.

Nejméně v šesti spolkových zemích provedla německá policie v součinnosti se státním zastupitelstvím prohlídky v bytech a dalších prostorách patřících lidem z protestní skupiny Letzte Generation (Poslední generace). Její členové v poslední době upozorňovali na podle nich nedostatečný boj proti změně klimatu. Sahali přitom k radikálním protestním akcím včetně blokování letišť nebo potřísněním obrazů slavných malířů v evropských galeriích.

Skupina velkých světových ekonomik G7 založila klimatický klub a od nadcházejícího roku do tohoto mezinárodního fóra zve i další státy s ambiciózními ekologickými programy. Po virtuálním summitu G7 to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Skupina o vytvoření klimatického klubu jednala již v červnu na summitu v bavorském alpském zámku Elmau.

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na dnešek dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v EU.

Klimatická krize zvyšuje rizika pro zemědělkyně v Africe, které obvykle pracují po celou dobu těhotenství. Rostoucí teploty mohou způsobovat komplikace u nenarozených dětí pracovnic, které patří k lidem už tak nejvíce zasaženým globálním oteplováním. S odvoláním na novou studii to uvedl list The Guardian.

Jihokorejské společnosti Hyundai Motor a LG Energy Solution (LGES), dceřiná firma LG Chem, zvažují výstavbu dvou společných závodů na výrobu baterií do elektromobilů ve Spojených státech. S odvoláním na jihokorejská média o tom na konci listopadu informovala agentura Reuters. Společnost LGES se k věci odmítla vyjádřit. Automobilka Hyundai na dotaz o komentář nereagovala. Výši investice média nezmiňují.

Mnichov zakázal všechna shromáždění klimatických aktivistů, jejichž cílem bude blokovat některé z hlavních silnic a dalších komunikací. Informovala o tom agentura DPA, podle níž bude zákaz platit nejméně do 8. ledna příštího roku. Bavorská metropole tak reaguje na sérii protestů, při nichž se aktivisté opakovaně lepí na důležité silnice ve městě.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje zjednodušení povolování výstavby větrných elektráren. V územích bez zvláštní ochrany krajiny by měl být proces jednodušší. Na konferenci Svazu měst a obcí to řekl ministr životního prostředí a práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) fungovalo v Česku na konci prvního čtvrtletí 120 větrných elektráren s instalačním výkonem 342,5 MWe (elektrický megawatt).

Zhruba 200 ekologických aktivistů proniklo v sobotu večer do cementárny firmy Lafarge v obci Bouc-Bel-Air na jihu Francie. Poškodili tam kabeláž, výrobky a rozbili skla v kancelářích. Továrna podle nich produkuje škodlivé emise. Cementárna musela kvůli způsobeným škodám pozastavit provoz, uvedla stanice BFM TV.

Přijetím takzvaného Kjótského protokolu o snížení emisí plynů způsobujících tzv. skleníkový efekt skončila před 25 lety, 11. prosince 1997, konference OSN o změnách podnebí. Tento dokument určil závazné limity pro snižování emisí, ovšem neratifikovaly ho USA a k závazku snižování emisí se nepřipojily ani Čína nebo Indie. Podle dokumentu, který vstoupil v platnost v roce 2005, poté, co jej rok předtím ratifikovalo Rusko, měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.

Španělsko, Portugalsko a Francie se dohodly na stavbě produktovodu pro přepravu takzvaného zeleného vodíku z Barcelony do Marseille. Uvedli to na dnešní společné tiskové konferenci premiéři Španělska a Portugalska Pedro Sánchez a António Costa a francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Sáncheze nová infrastruktura posílí energetickou nezávislosti unijních zemí. Nová infrastruktura má podle plánů začít fungovat nejpozději do konce tohoto desetiletí.

Klimatičtí aktivisté dnes asi hodinu komplikovali dopravu přes tunel pod Mont Blankem, když si na italské i francouzské straně u vjezdu do tunelu sedli na silnici. Informovala o tom agentura ANSA.

Automobilka Toyota uvede do roku 2026 v Evropě pět nových modelů s čistě elektrickým pohonem. Druhý největší výrobce aut na světě za německým Volkswagenem o svých plánech informoval v tiskové zprávě. Toyota svůj první čistě elektrický automobil, a to sportovně-užitkový vůz (SUV) bZ4X, uvedla na trh na začátku letošního roku. Rodina elektrických vozů bZ (beyond Zero) by se tedy měla rozrůst na šest modelů.

Jaké možnosti nám nabízí mezinárodní klimatické právo? Jaké jsou jeho silné a slabé stránky? O tom hovořila Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR, kde vede Centrum pro klimatické právo a udržitelnost. O výhodách a nevýhodách mezinárodního klimatického práva přednášela minulý týden při slavnostním večeru u příležitosti udělení Ceny za komunikaci změny klimatu, kterou získala Marie Šabacká.

Lidí, kteří se zajímají o problematiku změny klimatu, ubylo. Zájem o tuto oblast v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) deklarovalo 39 procent lidí, což je proti rokům 2021 a 2020 o téměř 15 procentních bodů méně. Většina lidí, konkrétně 86 procent, je ale stejně jako v předchozích dvou letech přesvědčena o tom, že se v posledních 100 letech klima mění. Podle tří pětin z nich k tomu velmi nebo zásadně přispívá lidská činnost, plyne z výsledků průzkumu, které CVVM poskytlo ČTK.

Kvůli protestu klimatických aktivistů byla dnes krátce uzavřena jedna rozjezdová dráha na letišti v Mnichově. Provoz letiště to ovlivnilo jen málo, protože druhá letová dráha fungovala, jen některé lety měly menší zpoždění. Informovala o tom agentura DPA.

Kůrovec napadá ve Finsku kvůli oteplování klimatu smrkové lesy, jež se nacházejí čím dál více na severu. Tím ohrožuje severské jehličnaté lesy, takzvanou tajgu, které jsou pro planetu podobně cenné jako amazonský prales, píše agentura AFP.