Válka na Ukrajině

Zpustošené lesy, zatopená města i mrtví delfíni. Devastace životního prostředí při ruské invazi na Ukrajině je podle odborníků obrovskou tragédií, která ovlivní další generace. Napsala to dnes agentura AFP a odvolává se například na Douga Weira z britské nevládní organizace Conflict and Environment Observatory (CEOBS), která se věnuje dopadům vojenských konfliktů na přírodu.

Zástupci ukrajinských samospráv a organizací se na jižní Moravě inspirují možnostmi, jak v souladu s legislativou Evropské unie nakládat s odpady. Skupina 16 zájemců v kraji navštívila třeba brněnskou spalovnu nebo Hodonín, který se potýkal s likvidací odpadů po předloňském tornádu. Odpad je na Ukrajině problémem, chybí i návyky obyvatel, uvedl na webu kraje starosta ukrajinského města Rokytne Hryhorij Tarhonskyj. Ukrajina podala přihlášku do Evropské unie krátce po zahájení ruské invaze loni v únoru. Evropská komise ve středu doporučila se zemí zahájit přístupová jednání.

Celková škoda na životním prostředí Ukrajiny způsobená ruskou agresí činí k dnešku 55,6 miliardy eur (asi 1,37 bilionu Kč). S odvoláním na výpočty ministerstva ochrany životního prostředí to řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Vrty pro pitnou vodu vybuduje na východě Ukrajiny Arcidiecézní charita Olomouc, která na tento projekt získala od Olomouckého kraje mimořádnou dotaci 200 000 korun. Nové vrty nahradí původní zásobárny pitné vody, které zničili ruští okupanti, sdělil hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).

Ukrajinská kapacita pro vývoz obilí od července v důsledku ruských útoků klesla zhruba o třetinu. Uvedla to britská vláda ve své tiskové zprávě. Ruské útoky na přístavní zařízení, sklady a další infrastrukturu podle ní zničily tolik obilí, kolik by po jeden rok uživilo více než milion lidí.

Mluvčí amerického ministerstva obrany Sabrina Singhová na čtvrteční tiskové konferenci odmítla prohlášení Kremlu o škodlivosti munice s ochuzeným uranem. Kontroverzní tankovou munici s tímto materiálem se Spojené státy rozhodly poskytnout ukrajinské armádě společně s tanky Abrams k obraně proti pokračující ruské invazi. Rusko krok odsoudilo jako "zločin". Mezinárodní organizace v případě ochuzeného uranu hovoří o "chemické toxicitě".

„Proč jsme to nevěděli dřív? ptají se obyvatelé Ukrajiny, když pochopí, jak nebezpečný azbest je,“ pokračuje Denys Pavlovskij. Ukrajina totiž výrobky z azbestu používala ještě dlouho poté, co se prokázalo, že azbest způsobuje rakovinu a další nemoci. Zákaz výroby azbestu a prodeje nových výrobků se podařilo prosadit teprve loni. O tom, proč to tak dlouho trvalo a proč je to důležité zrovna během války, jsme si povídali s odborníkem UNDP na azbest Denysem Pavlovským.

Okupace východní Ukrajiny ruskými vojsky v roce 2014 a následné boje v letech 2014-2017 způsobily výpadky elektřiny. V jejich důsledku došlo k zatopení šachet místních uhelných dolů. To vedle pokračující neregulované a nelegální těžby uhlí představuje významnou hrozbu pro životní prostředí Donbasu.

Ukrajina chce proti Rusku vznést obvinění z naprosté devastace životního prostředí - ekocidy, uvedl list The New York Times (NYT). Bezmála 18 měsíců trvající ruská invaze si podle ukrajinských úřadů vyžádala krutou daň mimo jiné na mořských ekosystémech. Při shromažďování důkazů o dopadu války na životní prostředí proto dokumentují i uhynulé kytovce včetně delfínů a sviňuch, které voda vyplaví na černomořské pobřeží.

Letní vítr roznášel pach spáleného obilí po jihoukrajinské stepi, pryč od zbytků tří ruských řízených střel, které zasáhly nenápadné kovové hangáry. Bosí a do půli těla svlečení muži s patami zčernalými od popela metli nespálené obilí na hromady a čekali na nakladač, jehož řidič obratně objížděl pokroucené kusy kovu i raket navzdory rozbitému čelnímu sklu. Doufali, že se jim podaří předběhnout příští déšť a zachránit zbytky úrody. Podobnou situaci letos zažívají desítky ukrajinských zemědělců, napsala agentura AP.

Obnova země zničené válkou dává Ukrajině možnost proměnit katastrofu v příležitost. Následky ruské agrese lze využít k tomu, aby země přešla k nezávislosti na fosilních zdrojích a využívala inovativní ekologické technologie, řekl dnes novinářům Petr Kazda, ředitel Nadace Partnerství. Nadace připravila spolu s Jihomoravským krajem pro zástupce ukrajinských samospráv, neziskového sektoru či univerzit stáž, na níž mohli najít inspiraci. Zúčastnilo se jí 15 lidí, kteří si s představiteli obcí a neziskových organizací vyměňovali své zkušenosti, a navštívili firmy, které mohou moderní technologie na Ukrajinu dodávat.

Pracovníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) provedli během minulého týdne dodatečné inspekce a prohlídky v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně. Nezaznamenali žádnou přítomnost těžké vojenské techniky, výbušnin ani min. Nicméně stále čekají na povolení ke kontrole střechy reaktorových budov, uvedl včera generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi.

Ze záběrů válkou zničených měst a vesnic na Ukrajině se člověku dělá úzko. Některým lidem se z fotek a videí dělá úzko ze specifického důvodu. Tuší totiž, že rozstřílené střechy domů mohou být za pár desítek let příčinou nemocí a předčasné smrti lidí, kteří se sem vrátí žít nebo kteří pomáhali s odstraňováním trosek. Možným zabijákem budou okem neviditelná azbestová vlákna.

Recyklace betonu není nemožná. Ale nedá se říct, že by mechanické drcení panelů a konstrukčních odpadů z demolic produkovalo materiál s nějakou přidanou hodnotou. Výsledkem mělnění je nekvalitní štěrk, který obsahuje mnoho nečistot. Není to špatný materiál pro vysypávání základů anebo podklad pro pokládku silnic, ale rozhodně už nemá význam jako primární stavivo pro budovy.

Ruskem vyvolaná válka na Ukrajině zvýraznila některé vleklé problémy životního prostředí, s nimiž se obyvatelé Ukrajiny potýkali. Kvůli válce je nyní patrné, jak špatnou kvalitu ovzduší Ukrajina v době míru měla. Během války je totiž na Ukrajině paradoxně čistší ovzduší než před ní. Vyplývá to z nové studie organizace World from Space a Arniky, která vyhodnocovala změny ve znečištění ovzduší na základě satelitních dat.

Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Kyjevě setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Učinila tak v rámci mezinárodní pracovní skupiny, která má posoudit dopady ruské invaze na životní prostředí Ukrajiny. Informovala o tom agentura DPA.

Je noc 3. března 2022. V areálu Záporožské jaderné elektrárny se schyluje k něčemu, z čeho se snadno může vyklubat katastrofa. Dva ruské tanky a deset obrněných vozidel pomalu přijíždí k bráně do areálu. V největší jaderné elektrárně Evropy se schyluje k boji.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na svém facebookovém kanálu informoval, že podle ukrajinské rozvědky zvažuje Rusko teroristický útok na Záporožskou jadernou elektrárnu, v jehož důsledkem by byl únik radiace. "Mají pro to vše připraveno," říká ukrajinský prezident. "Nikde by nemělo dojít k teroristickým útokům na jaderné elektrárny. Tentokrát by to nemělo být jako s přehradou Kachovka - svět byl varován, takže svět může a musí jednat," říká Volodymyr Zelenskyj. Podle včerejšího prohlášení generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Mariana Grossiho si agentura je vědoma zpráv o minách. Podle něho by hlavní bezpečnostní funkce elektrárny neměly být ovlivněny.

Zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny je nejhorší ekologickou katastrofou za dobu ruské invaze na Ukrajinu a následné záplavy nenávratně zničily některé ekosystémy, uvedl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec. Ministr také varoval, že utržené miny mohou doputovat i k černomořským břehům dalších států. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak zároveň uvedl, že do Dněpru se dostalo zhruba 150 tun olejů a ropy.

Napadení Ukrajiny ruskou armádou působí značné environmentální škody nejen na pevnině. Válka se odehrává i na moři. Podívejme se, jak jsou válkou ovlivněny mořské a pobřežní ekosystémy Černého moře.

Kachovská přehrada na řece Dněpr byla navržena tak, aby odolala téměř jakémukoliv myslitelnému útoku zvenčí. Měsíce před protržením byla přehrada viditelně poznamenána boji a minulý měsíc satelitní snímky ukázaly, že přes některá vrata nekontrolovatelně protéká voda. To vyvolalo domněnky, že přehrada mohla padnout za oběť nahromaděným škodám. List The New York Times (NYT) však prověřil několik důkazů, které podporují jiné vysvětlení, podle kterého zřícení přehrady nehodou nebylo.

Po zničení Kachovské přehrady na řece Dněpr v jižní části Ukrajiny nemají stovky tisíc lidí snadný přístup k pitné vodě, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O pitnou vodu přišla většina lidí i ve zhruba sedmitisícové Hrušivce, obci ležící přímo na pravém břehu zničené přehrady. Její obyvatelé novinářům agentury popsali, s čím se potýkají.

Ukrajina by mohla kvůli záplavám způsobeným zničením Kachovské přehrady na jihu země přijít o několik milionů tun úrody. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinského ministerstva zemědělství.

Po zničení hráze Kachovské přehrady na řece Dněpr přestává vtékat voda do Severokrymského kanálu, který je klíčový pro zásobování vodou Krymského poloostrova anektovaného Ruskem. Dnes o tom informuje britská vojenská rozvědka nebo ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na uživatele sociálních sítí.

Organizace Svoboda zvířat vyhlásila sbírku na pomoc zvířatům od ukrajinské Kachovské přehrady, po jejímž protržení v úterý nad ránem hrozí ekologická katastrofa a kontaminace Černého moře. Výtěžek podpoří ukrajinské organizace, které domácí a hospodářská zvířata ze zaplavených oblastí evakuují do bezpečí. Zájemci mohou přispět prostřednictvím serveru Darujme.cz, informovala PR manažerka organizace Barbora Pangrácová.

V úterý 6. června došlo k protržení vodní nádrže Kachovka. Ukrajinská skupina pro ochranu přírody zpracovala analýzu environmentální dopadů. Zde je její stručný výtah.

Zničení Kachovské přehrady ovlivní tamní mikroklima i životní prostředí, ropné látky se budou z přírody odbourávat týdny až měsíce. ČTK to řekl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského (VUV). Zemědělskou půdu v oblasti přehrady by měla záplava ovlivnit jen krátkodobě. Problém ale budou mít zemědělci především se závlahami, uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Pro doplnění zásob vody chladicí nádrže Záporožské jaderné elektrárny jsou i alternativní zdroje, říká Petro Kotin, generální ředitel ukrajinské státní společnosti Energoatom, která provozuje všechny čtyři ukrajinské jaderné elektrárny. Respektive tři, protože o března loňského roku je Záporožská jaderná elektrárna pod kontrolou ruské armády.

Pokles hladiny zničené ukrajinské Kachovské přehrady na úroveň, která už neumožňuje čerpat vodu pro Záporožskou jadernou elektrárnu, by zřejmě v příštích týdnech nebo měsících elektrárnu neměl ohrozit. Vyplývá to z večerního vyjádření předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové pro ČTK. Připomněla, že reaktory jsou odstavené a chlazení je zajištěné ze speciální nádrže. Zátěžové testy elektrárny navíc v minulosti ukázaly, že by bylo možné ji chladit i bez vody v Kachovské přehradě, dodala.

Hladina vody ve zničené Kachovské přehradě klesla na 12,5 metru, přičemž minimum potřebné pro odběr vody do zásobovacích kanálů je 12,7 metru. Podle agentury Unian to včera řekl šéf společnosti Ukrhidroenerho Ihor Syrota. Týká se to podle něj mimo jiné dodávek pro Záporožskou jadernou elektrárnu, která využívá vodu z kachovského rezervoáru k chlazení reaktorů. Voda nadále přes zničenou hráz vodního díla odtéká.

V ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně probíhají práce na zajištění zásob maximálního množství chladicí vody pro případ, že by přišla o vodu z nedaleké nádrže Kachovka. Ta byla v úterý zničena a z nádrže nekontrolovaně uniká voda. Hladina vody v nádrži tak neustále klesá. Od určitého okamžiku nebude možné vodu z nádrže využít pro potřeby chlazení jaderné elektrárny. O situaci včera informoval generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi.

Zničení Kachovské přehrady je nejrozsáhlejším zásahem do přírodních ekosystémů na Ukrajině od začátku ruské invaze do země. Ve své zprávě, na niž upozornil list Ukrajinska pravda, to napsali ekologové z nevládní organizace Ukrajinská skupina na ochranu přírody (UNCG). Z katastrofy obvinili ruské invazní síly. Většina živých organismů z rezervoáru uhyne, předpověděli. Ukrajinská prokuratura podle stanice CNN vyšetřuje zničení nádrže jako možnou "ekocidu".

Ruskou invazí ničená Ukrajina se dříve nebo později bude muset vypořádat se znečištěním, které válka způsobila. Česká společnost Dekonta, která se mimo jiné věnuje průzkumu a sanaci kontaminovaných míst, má zkušenosti se sanacemi po skončení války v Jugoslávii. Její majitel Pavel Mothejl se byl na Ukrajině již dvakrát podívat. Jaký je jeho pohled na situaci na Ukrajině?

Vláda dnes schválila pomoc Ukrajině po zničení Kachovské přehrady. Ministerstvo obrany poskytne cisterny pro rozvoz pitné vody, záchranné kruhy či čerpadla na špinavou vodu, řekl po zasedání kabinetu ve Vimperku premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo zahraničních věcí v úterý oznámilo, že ministr Jan Lipavský (Piráti) schválil na pomoc Ukrajině deset milionů korun.

Ukrajina by se měla pokusit získat přístup do areálu Kachovské vodní elektrárny a alespoň dočasně zastavit vypouštění tamní přehrady, uvedl v rozhovoru se stanicí Rádio Svobodná Evropa ředitel ukrajinského Institutu pro vodohospodářství a meliorace Mychajlo Jacjuk. Zničení Kachovské přehrady podle něj bude mít dopady jak na obyvatele zaplavených oblastí, tak i na ukrajinskou ekonomiku, která je ze dvou třetin vázána na kaskádu šesti přehrad na Dněpru, mezi něž patří i Kachovská přehrada. Obyvatele poloostrova Krym okupovaného Ruskem podle něj ale problémy s vodou v tomto roce nečekají, poněvadž Rusko se na podobný scénář připravovalo a napustilo přehrady na poloostrově.

Po zničení Kachovské přehrady je v ohrožení úroda ve třech ukrajinských oblastech, které používaly vodu z nádrže k zavlažování. Podle webu BBC News to uvedl šéf parlamentního výboru pro zemědělskou politiku Oleksandr Hajdu. Jde podle něj o úrodu v Chersonské, Záporožské a Dněpropetrovská oblasti, které často postihují sucha. Ekologická katastrofa podle ukrajinských představitelů hrozí v jižní deltě Dněpru.

Kachovskou přehradu zřejmě nebude možné opravit, problémem bude podle českých odborníků i eroze půdy a podmáčení terénu. Bude mít negativní vliv na stavby a infrastrukturu, která se v oblasti záplav nachází. Ke stejným závěrům došli i ukrajinští odborníci, kteří dnes ráno informovali, že výbuch nenávratně zničil vodní elektrárnu na přehradě. Míra poškození okolní infrastruktury záleží na tom, jak vysoká záplavová vlna vznikne a jak širokou oblast zasáhne. Dopady záplav mohou vědci odhadovat z hydrologických simulací, ale i na základě paralely s podobnými případy z minulosti. Vyplynulo to z odpovědí odborníků na dotazy ČTK.

Dnes brzy ráno zveřejnil twitterový účet OSINTTechnical video protržené přehrady Nová Kachovka na Ukrajině. 18 km krychlových se nyní žene korytem řeky Dněpr. Jen pro představu, objemem největší česká přehrada má 0,7 km3.

Je obtížné představit si rozměr škod na životním prostředí, které se vznikají na Ukrajině za probíhající války s Ruskem. Občas je potřeba dodat kontext, který umožní českému čtenáři lepší představu. Proto jsme vyzpovídali Marcelu Černochovou z české organizace Arnika, která už od roku 2017 na Ukrajině vede projekt Clear Air for Ukraine (Čisté ovzduší pro Ukrajinu). Na otázky spolu s ní odpovídal ukrajinský kolega ze stejnojmenného programu Oleksiy Angurets.

Hladina vody v Kachovské přehradě na jihu Ukrajiny od února neustále stoupá a podle ukrajinské společnosti Ukrhidroenerho stojí ruské aktivity na přehradě za zaplavením několika osad v ukrajinské Záporožské oblasti. Informovaly o tom agentura Reuters a AP, které upozornily na zatopení domů v osadě Lysohirka rozprostírající se na ostrově na řece Dněpr. Přehradu od začátku ruské invaze na Ukrajinu okupují Rusové. Ukrajinské úřady mezitím informovaly o poškození Karlivské přehrady v Doněcké oblasti po ruském ostřelování.

Ruská agrese na Ukrajině je obrovským porušením mezinárodního práva. A škody na životním prostředí jsou jedním druhem škod, ke kterým kvůli ruské agresi dochází. Právnička Hana Müllerová na semináři Společnosti pro trvale udržitelný život hovořila o možnostech mezinárodního práva postihnout válečné zločiny proti životnímu prostředí.

V nekončících obrazech totální válečné destrukce a zmařených lidských životů je těžké si to jen představit. Koncem března vydaná studie, vypracovaná ukrajinskou nevládní organizací Zelený svět - Přátelé Země za účasti českých expertů, dává těmto neurčitým představám konkrétnější rámec. Pochmurný. Svým obsahem je vztažená k prvním devíti měsícům invaze, a pokouší se na osmdesáti stránkách alespoň v hrubých obrysech postihnout hlavní oblasti napáchaných škod.

Není nic jako ekologicky šetrně vedená válka. Během války je priorita ochrany životního prostředí druhá až třetí, ale od konce, řekl při své přednášce na téma dopady války na Ukrajině na životní prostředí Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí. Přednáška byla součástí semináře, který pořádala Společnost pro trvale udržitelný život.

Válečná destrukce je jen první kapitolou v tlusté knize o dopadech války na Ukrajině na životní prostředí. Jedna z dalších kapitol bude popisovat škody na životním prostředí, které budou spojené s obnovou zničených měst a obcí. Protože co bylo poničeno, bude třeba jednou obnovit. Nejde to udělat bez tlaku na zdroje a životní prostředí. Další kapitolou bude, kam uložit ty nepředstavitelné objemy stavebních a nebezpečných odpadů.

Slovensko podle očekávání zrušilo jednostranné omezení dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny. V zemi včera vstoupila v platnost vyhláška ministerstva hospodářství, kterou země sladila své obchodní restrikce s unijním nařízením. Krok už ve středu schválila slovenská vláda, podobně postupovalo i Polsko. Nově tak na Slovensko není povoleno dovážet už jen pšenici, kukuřici, řepku a slunečnicová semena. Výjimku mají dodávky na základě smluv, které byly uzavřeny do 2. května.

Polsko zrušilo jednostranné omezení dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny. Země tak reagovala na krok Evropské komise (EK), která omezila import do pěti zemí unijního bloku včetně Polska. Komise dříve po dohodě s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem zavedla opatření, která pozastavují dovoz ukrajinských plodin do těchto zemí.

Ukrajina v současné době vyváží asi o 30 procent méně obilí a dalších potravin než před ruskou vojenskou invazí z konce loňského února. Ukazují to statistiky ukrajinského ministerstva zemědělství. Částečně je na vině slabší produkce místních zemědělců, protože na části území, kde se dříve pěstovalo, se nyní bojuje.

Dezinformace týkající se obilí z Ukrajiny se staly jedním z hlavních propagandistických témat namířených proti Ukrajině. řekl ČTK mluvčí skupiny Čeští elfové Vít Kučík, skupina se zabývá monitoringem dezinformací na českém internetu. Ukrajinské obilí je často spojováno například s využíváním nepovolených pesticidů a dalších látek. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) však doposud v obilí původem z Ukrajiny ani dalších zemí nenašla žádné problematické vzorky.

Ukrajina musí pěstovat kvalitní obilí a nemůže si dovolit produkovat nekvalitní potraviny, protože vyváží i na náročné trhy, jako je USA, kam míří zboží za tři miliardy korun. Přeprava přes Evropskou unii do přístavů je velmi drahá a vývozu by pomohlo, kdyby EU podpořila dopravu. Na sněmovním zemědělském výboru to včera řekl předseda prezidia Ukrajinsko-české obchodní komory (Ukrcham) Petr Krogman.