Válka na Ukrajině

Kvůli rozmisťování protivzdušné obrany přichází Moskva o své lesy a parky, upozorňuje ruský investigativní portál The Insider. Ten prozkoumal tři lokality v hlavním městě, které byly upraveny pro potřeby ruského ministerstva obrany. Na dvou z nich podle něj už prostředky protivzdušné obrany stojí.

Nejen lidské životy. Po nich je třeba zachraňovat i nenahraditelné kulturní klenoty, které národ devastovaný válkou utvářel po staletí. Nezisková organizace Ukrajinská skupina pro ochranu přírody si teď jednu takovou úspěšnou záchrannou akci připsala. Z depozitů Chersonské státní univerzity evakuovali cenné sbírky herbářů.

Ukrajinci navzdory rok trvající válce nezapomínají ani na ochranu životního prostředí, důležitou roli v tom hraje i jejich silný vztah k vlastní zemi nebo orientace na zemědělství. ČTK to dnes řekla Marcela Černochová z české neziskové organizace Arnika, která se angažuje i na Ukrajině. Češi ukrajinským kolegům předávají například znalosti o likvidaci ekologických škod po působení cizí armády nebo monitorují stav ovzduší.

Ruská invaze způsobila na ukrajinském životním prostředí škody v hodnotě 46 miliard dolarů (přes bilion korun), odhaduje ukrajinské ministerstvo životního prostředí. Vyplacení této částky v plné výši chce Kyjev podle listu Ukrajinska pravda na Moskvě vymáhat.

Osud ukrajinské Drevljanská přírodní rezervace je v mnoha ohledech pozoruhodný. Například za jejím vznikem stojí jedna z největších jaderných katastrof minulého století. Aktuálně se rezervace vypořádává s ekologickými dopady ruské vojenské agrese vůči Ukrajině.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, toxikolog Ivan Holoubek, ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek, ředitel Ústavu pro životní prostředí Tomáš Cajthaml a prezident EUROPARC Federation Michal Hošek se 29. června setkali na semináři Válka proti Ukrajině – válka proti životnímu prostředí, který se věnoval dopadům války na Ukrajině na přírodu a životní prostředí. Smyslem nebylo prezentovat konkrétní data a výzkumy, na to je ještě příliš brzy. Odborníci na různá spektra ochrany přírody nabídli své expertní odhady škod, které se pojí s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině.

Válka je zcela nepřirozeným a život ničícím jevem, v němž je destrukce přírody neboli ekocida (z řeckého οικος - dům a lat. Caedo - zabíjet) nanejvýš patrné.

Chybějící pšenice z Ruska a Ukrajiny je zatím posledním příkladem toho, jak se do cen potravin promítá politická situace. V posledních dvou letech ale s politickými rozhodnutími zápasili i pěstitelé jablek, chovatelé prasat nebo drůbeže.

Válka vždy znamená lidské utrpení, krev, slzy a bolest ze ztráty. Obětí války však nejsou jen lidé, ale také životní prostředí. Příroda, všechny živé bytosti a jejich životní prostředí jsou "tichými oběťmi" války.

Je dřevo a dřevní produkty z lesů Ruska a Běloruska udržitelné a ekologické? Podle akceptovaných standardů momentálně nikoliv. Rada pro lesní hospodaření (FSC), mezinárodní nezisková organizace podporující zodpovědné a udržitelné nakládání s lesy, totiž v důsledku války na Ukrajině pozastavila platnost certifikací agresorským zemím.

Válka o Ukrajinu neskončila a zatím to na smír jen kousek od našich hranic nevypadá. Dílem proto, že se na Rusko uvalené sankce míjí svým účinkem. Evropa je totiž na importu fosilních paliv ekonomicky závislá. A ráda by se z této závislosti vymanila cestou obnovitelných zdrojů. Nad nimiž ovšem drží kontrolu další autoritářský režim.

Plánovaný převoz skupiny zubrů na Ukrajinu musela zrušit ochranářská společnost Česká krajina kvůli současné válce na ukrajinském území. Dva samci a čtyři samice měli v dubnu odjet do Přírodní rezervace Beremyčke, která se nachází severně od Kyjeva.

Ruská armáda minulý pátek ostřelovala ukrajinskou jadernou elektrárnu Energodar. Jaderné elektrárny jsou ale zahrnuty pod Ženevskou konvenci a kvůli silám, které obsahují, by se na ně nemělo útočit. Dopady na lidské životy i životní prostředí by mohly být katastrofální. Jaké další cíle jsou konvencí před boji chráněny a jak se vůbec k dohodě dospělo?