Změna klimatu nebo globální oteplování?
13.5.2013
Změna klimatu je jedním z klíčových témat ochrany životního prostředí
Změna klimatu, či dříve šířeji používaný výraz globální oteplování, je jedním ze základních témat debaty o ochraně životního prostředí. Pomůže snižování emisí skleníkových plynů zastavit nebo alespoň omezit klimatické změny? Jaký je vliv lidské aktivity na změny klimatu? Jakou cestou se má lidstvo vydat - omezovat emise skleníkových plynů nebo se naopak na změny klimatu adaptovat? Jak bude situace vypadat v České republice - dojde v důsledku globálního oteplování například regionální změně klimatu, která naopak přinese nižší teploty?
Speciální stránka serveru Ekolist.cz přináší řadu odpovědí na otázky spojené s klimatickou politikou i aktuálním stavem vědeckého poznání o globálním oteplování. Najdete zde aktuální články o klimatické politice České republiky a Evropské unie a samozřejmě články o mezinárodní dohodě na ochraně klimatu - Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC)
Vedle politických zpráv najedete na stránce i texty o posledních vědeckých poznatcích o změnách klimatu, zprávy o postupu při omezování emisí skleníkových plynů nebo dopadech změny klimatu na přírodu a živočichy.
Články serveru Ekolist.cz týkající se změny klimatu
reklama
 Týmy z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze a ALKA Wildlife zahájily společně s partnery z Německa inovativní a prakticky orientovaný projekt „BIBOB“, jehož cílem je zkoumat roli bobrů v adaptaci na klimatickou změnu. Stavbou hrází bobři dramaticky mění hydrologické a hydraulické poměry menších toků. Výzkumníci hodlají kvantifikovat jejich přínos v podobě snižování environmentálních rizik, a vypracují také praktická doporučení pro obce a úřady, jak přistupovat k bobřím hrázím.

 Stav životního prostředí v Česku se ve srovnání se zeměmi EU zlepšuje. Zatímco v letech 2023 i 2024 obsadilo Česko v tomto hodnocení 22. příčku, letos se v unijním srovnání posunulo na 19. místo. Vyplývá to ze srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví, který ČTK poskytla Česká spořitelna a projekt Evropa v datech. Nejlepší stav životního prostředí stejně jako v předchozích ročnících vykazuje Švédsko. Trojicí s nejhorším životním prostředím v EU zůstává Irsko, Kypr a Řecko. 
 Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a dopady klimatických změn jsou zde zřejmé. Rok 2024 byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii záznamů, s rekordními teplotami ve středních, východních a jihovýchodních oblastech. Často se vyskytovaly silné bouřky a rozsáhlé záplavy, které si vyžádaly nejméně 335 obětí a postihly odhadem 413 000 lidí. V průběhu roku se projevil nápadný kontrast mezi klimatickými podmínkami na východě a západě, kdy na východě panovalo extrémně suché a často rekordně teplé počasí a na západě teplé, ale vlhké podmínky.

 Česko se v důsledku klimatické změny způsobené lidskou činností potýká s častějšími a intenzivnějšími extrémními projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky, ledovka nebo sucho. Některé regiony, například jižní Morava, jsou na nízký počet srážek a teplejší počasí zvyklé více než například Vysočina, kde lidé vnímají dopady vyšších teplot a suššího období intenzivněji až v poslední době. Vyplývá to z vyjádření odborníků Ondráše Přibyly z iniciativy Fakta o klimatu a Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe). 
 V souvislosti se změnami klimatu jsou lesní ekosystémy vystaveny novým podmínkám, které na ně mají různé dopady. Až doposud chyběl expertní systém, který by dokázal sledovat tyto dynamické změny vývoje lesů v dostatečném časovém a prostorovém rozlišení, a umožnil tak rychle přijímat opatření k minimalizaci škod pomocí adekvátního lesnického managementu. 
Nová studie pod vedením vědců z utrechtské univerzity odhalila významné změny v globálním koloběhu kyslíku ve sladkých vodách. Výzkum, který byl minulý týden zveřejněn v časopise Science Advances, odhaluje, že způsob produkce a využívání kyslíku ve vnitrozemských vodách se od roku 1900 dramaticky změnil. A na vině je lidská činnost. 
 Nástup fenologických fází rostlin a ptačích populací je na jaře v důsledku klimatické změny stále časnější a trend v posledních letech ještě zesiluje, řekla v rozhovoru s ČTK Petra Dížková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Již osmým rokem tyto fáze monitoruje a od konce února do začátku května až čtyřikrát týdně objíždí čtyři lokality na jižní Moravě, aby zaznamenávala, kdy začínají stromy rašit a olisťovat se, kdy kvetou které byliny a kdy si ptáci staví v připravených budkách hnízda a snášejí do nich vejce. 
8.4.2025 11:51 | BRUSEL
( ČTK)
 Letošní březen byl vůbec nejteplejším březnem v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování. 
7.4.2025 02:35 | PRAHA
( ČTK)
 Investice do městské zeleně a hospodaření s dešťovou vodou se dlouhodobě vyplácí nejen ekologicky, ale i ekonomicky, shodli se experti z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Například hlavní město si pro zpětné vyhodnocení dopadů těchto projektů nechává vypracovat Metodiku pro hodnocení ekosystémových služeb, která by byla schopna vyčíslit dílčí přínosy a užitky, které jednotlivá opatření poskytují, řekla ČTK Tereza Líbová z Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy. 
 Oteplování a sucho způsobují rapidní úbytek stromového patra v jižní oblasti boreálních lesů (tajgy). Druhy mírného pásma zároveň nejsou schopny dostatečně rychle migrovat na sever a obsadit uvolněný prostor. Výsledkem je degradace a zánik těchto ekosystémů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že pozitivní vliv na zasažené oblasti mohou mít překvapivě tropické cyklóny.

 Meruňky může letos jihomoravským sadařům znovu poškodit mráz, už podesáté za posledních 12 let. Jedním z hlavních důvodů je uspíšení kvetení a delší čas, kdy jsou stromy s květy či malými plody vystavené riziku jarních mrazů. Příčinou je klimatická změna a oteplování. Letos se první květy v experimentálním sadu v Lednici objevily už 24. března, přičemž v neděli ráno a také v dalších dnech se předpokládá, že se vyskytne ranní mráz.

 V roce 2024 vydal Český hydrometeorologický ústav 369 výstrah, což je nejvyšší počet v historii výstražné služby ČHMÚ. Z velké části se na tom podepsala zářijová povodňová situace, ale také velmi aktivní bouřková sezóna. Z celkových 369 bylo 192 výstrah předpovědních a 177 varovalo před bezprostředním výskytem nebezpečného jevu. 
 Jednou z prvních domestikovaných plodin pro výživu člověka je bér italský. V Číně se pěstoval již před 8 tisíci lety. Dnes se spolu s dalšími, v Evropě méně známými obilninami, dostává do popředí zájmu. Vyniká vlastnostmi, které se v kontextu klimatických změn stávají významnými. Bér je totiž plodina suchovzdorná, a tedy perspektivní pro oživení jejího využití pro výživu v regionech trápících sucho. S globálním oteplováním se dá pěstovat už i v České republice. Dvě odolné a výnosné odrůdy vyšlechtili odborníci na pracovišti Genové banky v CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.) v Praze-Ruzyni.

20.3.2025 16:53 | PRAHA
( ČTK)
 Boj se změnou klimatu a emisemi se zjednodušuje na snižování emisí oxidu uhličitého, řekl dnes Vladimír Kočí z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze na setkání o environmentální udržitelnosti (ESG). Je podle něj nutné řešit širší spektrum skleníkových plynů. Pokud by lidstvo vyřešilo emise oxidu uhličitého, stále by tu existoval problém. Zároveň je podle Kočího potřeba se soustředit nejen na energetiku, ale i na hospodaření v krajině. 
 Klimatická politika rakouské metropole se ukázala být nejen ambiciózní, ale především účinnou. Mezi lety 2005 a 2023 se podařilo snížit spotřebu energie na obyvatele o 33,7 %, což je více než dvojnásobek celorakouského průměru. Díky tomu město už nyní splnilo svůj cíl stanovený na rok 2030.

18.3.2025 12:17 | PRAHA
( ČTK)
 Odbory a zaměstnavatelé společně vyzývají Evropskou komisi (EK) k revizi unijních klimatických cílů a k ochraně konkurenceschopnosti průmyslu. Ve společném dopisu předsedkyni EK Ursule von der Leyenové kritizovaly Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) evropskou Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), která podle nich nebere v potaz ekonomickou realitu ani geopolitický vývoj. 
 Německý soud se začal opět zabývat žalobou, kterou na německou energetickou společnost RWE podal peruánský zemědělec a horský průvodce Saúl Luciano Lliuya. Muž žádá, aby se firma finančně podílela na vybudování ochranných opatření proti možné povodňové vlně vyvolané táním ledovců v Andách. RWE má totiž podle 44letého Peruánce podíl na globálním oteplování, protože vypouští skleníkové plyny. 
 Klimatická změna významně zvyšuje pravděpodobnost a intenzitu extrémních požárů, jakými byly nedávné požáry v oblasti Los Angeles. Riziko rozsáhlých požárů v měsících s nedostatkem srážek je větší, pokud mu předchází období naopak na srážky vydatné, ve kterém se rozrůstá vegetace.

 Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny a komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům. V článku v časopise npj Climate Action to uvedla čtveřice evropských vědců. Jedním ze spoluautorů je bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. 
 Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás v Amazonském pralese, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice. Po ní se mají lidé dostat do města Belém, kde se v listopadu koná klimatická konference COP30. Někteří místní a ochránci přírody varují před dalekosáhlými důsledky pro životní prostředí, napsal web stanice BBC. Podle ní kvůli konferenci dorazí do Belému na 50 000 lidí. 
 Lesnictví v Česku čelí zásadním výzvám. Klimatická změna, kůrovcová kalamita, přemnožená spárkatá zvěř i dlouhodobá orientace na smrkové monokultury ukázaly, že dosavadní přístup k hospodaření v lesích není odolný a s postupnou změnu klimatu bude čím dál více labilnější, pokud se lesy, lesnictví a navazující dřevařský průmysl výrazně nepromění. Odborníci, jako je Aleš Erber, proto volají po změně paradigmatu – od monokultur ke druhově i věkově pestřejším lesům, které budou lépe plnit své funkce a tím lépe odolávat environmentálním hrozbám přes zajištění bezpečné dřevní produkce pro domácí dřevozpracující odvětví až po schopnost zvyšovat výrobkům z jehličnatého a hlavně listnatého dříví přidanou hodnotu. Aleš Erber o tématu hovořil v rámci své přednášky u příležitosti představení knihy Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb.

 Jaké jsou poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení, ukazuje přehledně inovovaný web Klimatická změna ( www.klimatickazmena.cz). Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře. Jelikož vývoj jeho množství nelze přesně predikovat, nabízí web vizualizaci jak středního odhadu očekávané změny, tak i její méně pravděpodobné varianty.

 Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný. Habry v Lanžhotě na Břeclavsku předloni a pak i loni rašily rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1951. Letos se proti loňsku o tři dny opozdily, vyrašily 10. března, ale proti předloňsku jsou o týden napřed. V posledních 20 letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o 14 dnů. Nicméně v posledních třech letech činí tento posun téměř měsíc, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, která se zabývá fenologií.

 Německo v loňském roce dosáhlo svého klimatického cíle. Dnes to oznámil Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA), podle kterého země loni vypustila do ovzduší 649 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), tedy meziročně o 3,4 procenta méně. Podle klimatického zákona činilo povolené množství emisí 693,4 milionu tun. Přidat musí Německo podle UBA u emisí z dopravy a budov. 
14.3.2025 00:56 | PRAHA
( ČTK)
 Zachytávání a využití oxidu uhličitého (CO2) má potenciál přispět k dekarbonizaci průmyslu, avšak současná legislativa nedává firmám dostatečný prostor k jeho efektivnímu využití. Na konferenci Oxid uhličitý jako surovina - reálná cesta či pouhá vize se na tom shodli zástupci chemického, cementářského a energetického průmyslu. Podle nich je avšak nutné vytvořit jasnější pravidla, která budou firmy motivovat k inovacím a investicím. 
 Stížností spolku Klimatická žaloba se bude zabývat plénum Ústavního soudu, tedy sbor všech 15 soudců a soudkyň, namísto tříčlenného senátu, který ji původně dostal podle rozvrhu práce. Výsledkem tak bude nález vyšší váhy. Soudkyní zpravodajkou zůstává Veronika Křesťanová, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. 
 Od 12. března bude mít Hnutí DUHA novou ředitelku. Dosavadní ředitelka Anna Kárníková po šesti letech opouští svůj post. Jak se pod jejím vedením proměnila jedna z nejvlivnějších českých ekologických nevládek? 
 Nejčastější dřevinou, která přirozeně obsazuje místa vzniklá po narušení smrkových porostů na většině stanovišť střední Evropy, je bříza bělokorá. Spontánně vzniklé porosty se vyznačují značnou variabilitou své porostní struktury, a tedy i produkce. Variabilita je dána jejich původem, stanovištěm, stavem porostu a průběhem počasí především během prvních fází obnovy. Struktura těchto porostů je jedním ze základních východisek jejich hospodářského využití a z toho plynoucí pěstební péče. 
 Vývoj klimatu provázející častější výkyvy v rozložení srážek i zvyšování průměrných teplot vzduchu vede k oslabování odolnosti lesních dřevin a zhoršování zdravotního stavu lesních porostů až jejich rozpadu. Ve střední Evropě je tento vliv nejvíce patrný na vývoji kalamitní situace smrku ztepilého. Pokles vitality je však patrný i u řady dalších hospodářsky významných dřevin, jako jsou borovice lesní a duby (zejména dub zimní). 
 Vegetace zatím na vyšší teploty, které v Česku panují v posledních dnech, nereaguje. Důvodem jsou stálé výrazné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, uvedli experti, které oslovila ČTK. V dalším týdnu se navíc očekává ochlazení. Loňský rok byl výjimečný tím, že už únor byl dlouhodobě velice teplotně nadprůměrný, a příroda tak byla posunutá o pár týdnů napřed. Vykvetlé ovocné stromy poté poškodily pozdější jarní mrazy, což způsobilo škody na úrodě. 
 Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) vnímá téměř 60 procent Čechů jako ohrožení, naopak za příležitost ji považuje 27 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum. Podle výzkumné pracovnice Europeum Rebeky Hengalové se stal Green Deal značkou pro veškerou klimatickou politiku, na kterou je poměrně jednoduché nabalit spoustu různých negativních aspektů. 
28.2.2025 11:16 | LONDÝN
( ČTK)
 Britská energetická společnost BP definitivně opouští strategii snižování produkce uhlovodíků a na těžbu ropy a plynu se teď naopak zaměří více. Investice do těžby zvýší na deset miliard dolarů (240 miliard Kč) ročně. Firma to uvedla ve své aktualizované dlouhodobé strategii, která znamená zásadní změnu vůči dosavadním plánům.

27.2.2025 10:27 | LONDÝN
( ČTK)
 Měření oxidu uhličitého ve vzduchu zjistilo, že půda a rostliny dosáhly svého vrcholu v ukládání uhlíku v roce 2008. Od té doby klesá jejich absorpční schopnost, napsal server The Guardian s odkazem na skotskou studii. Kvůli klimatické změně je tohoto bezbarvého plynu ve vzduchu stále více. 
26.2.2025 01:45 | VĚTRNÝ JENÍKOV
( ČTK)
 Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, uvedl bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj je potřeba, aby politici současně říkali, že když nebudeme omezovat emise, že se bude zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz. Ať už jde o intenzivní záplavy, silné bouře, častější horka a stále častější epizody sucha. 
 Služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory EU, spustila aplikaci Methane Hotspot Explorer. Tento nový nástroj CAMS umožňuje sledovat a vizualizovat polohu metanových (CH4) plumů téměř v reálném čase a identifikovat jejich potenciální hlavní zdroje.

 Japonsko oznámilo nové cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Uvedla to dnes agentura AFP. Podle ní chce Japonsko snížit do roku 2035 emise o 60 procent ve srovnání s rokem 2013. Předchozí cíl počítal s poklesem o 43 procent do roku 2030. Uhlíkové neutrality chce Japonsko, které je pátým největším světovým znečišťovatelem, dosáhnout v roce 2050. 
 V brazilském městě Belém se v období listopadové klimatické konference COP30 ceny ubytování vyšplhaly až na stonásobek obvyklých cen. Uvádí to agentura AP, která ceny ověřila na ubytovacích platformách. Ceny pokojů v období konference se tak mohou vyšplhat v přepočtu i na stovky tisíc korun. 
 Tento týden se spouští online kurz KlimaReady. Cílem tohoto kurzu, zaměřeného na firmy, je srozumitelně skrze natočené video lekce představit recepty, jak firmy mohou přijímat praktická opatření, která jim pomohou adaptovat se na změnu klimatu. Kurz je možné zdarma absolvovat na stránce www.klimaready.cz a účastníci po složení závěrečného testu obdrží certifikát. Kurz je také doplněn prakticky pojatým průvodcem.

 Se Spojenými státy je nutné dál jednat o změnách klimatu, i když odstoupily od pařížské dohody. V rozhovoru, který zveřejnila agentura AFP, to řekl brazilský diplomat André Corrêa do Lago. Ten má letos předsedat klimatické konferenci OSN COP30, která se uskuteční v Brazílii. Státy zároveň vyzval, aby předložily své plány na redukci emisí do roku 2035. 
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory EU, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných. Většina uváděných zjištění vychází ze souboru dat reanalýzy ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

 Klimatický fond Earth Fund zakladatele americké společnosti Amazon Jeffa Bezose ukončil podporu iniciativy Science Based Targets (SBTi), která stanovuje globální standardy pro klimatické cíle firem, jako jsou Apple nebo H&M. Upozornil na to server listu Financial Times (FT). Podle informovaných zdrojů FT může krok souviset s Bezosovou strategií vyhnout se konfliktům s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ke snaze zmírnit změny klimatu staví kriticky. 
 Stále extrémnější výkyvy počasí a nejteplejší roky v historii měření vyžadují zavedení klimatických opatření, které pomohou zmírňovat nepříznivé dopady na veřejné zdraví i státní rozpočet. Jak vyčísluje odborná mezinárodní studie, na níž se podílelo Centrum pro dopravu a energetiku, rychlé snižování emisí skleníkových plynů by už do roku 2030 České republice přinesly až 439 miliard korun, což odpovídá 6,8 % našeho ročního HDP. Přestože náklady na zavedení klimatických opatření do praxe budou krátkodobě vysoké, zdrženlivost či úplná nečinnost nás bude stát ještě daleko více. Oproti tomu každá koruna, kterou ČR investuje do energetické efektivity a úspor, se podle studie vrátí 3,6krát.

 Třinecké železárny, jediný výrobce oceli v Česku, stojí před svou největší investicí v moderní historii. Kvůli splnění cílů Green Deal musí změnit stávající technologii výroby oceli. Výsledkem bude snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % oproti roku 1990. Jde o největší investici v ocelářství v Česku od 80. let minulého století.

30.1.2025 01:40 | PRAHA
( ČTK)
 Pomoci chránit a rozvíjet českou krajinu tak, aby byla odolnější vůči klimatickým změnám a lépe plnila ekologické i hospodářské funkce má nový strategický dokument Politika krajiny. Připravuje ho ministerstvo životního prostředí. Dokument propojí stávající strategie a zaměří se na ochranu půdy, vody a biodiverzity. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 
 Švýcarská vláda schválila nové klimatické cíle, emise skleníkových plynů mají být do roku 2035 alespoň o 65 procent nižší ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Doposud se alpská země zavazovala k 50procentnímu snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030. 
 Projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu, se mohou hlásit do sedmého ročníku soutěže Adapterra Awards. Pořadatelé soutěže letos budou klást důraz i na opatření, která zlepšují stav krajiny a chrání životy i majetek před povodněmi. V tiskové zprávě o tom dnes za pořadatelskou Nadaci Partnerství informoval David Kopecký. Loni v soutěži uspěl například projekt obnovy mokřadů v Krkonoších. 
29.1.2025 01:18 | ŽENEVA
( ČTK)
 Spojené státy se vyvážou z Pařížské dohody o klimatu k 27. lednu 2026. Podle agentury Reuters to oznámila OSN poté, co Washington o odchodu formálně informoval jejího generálního tajemníka Antónia Guterrese. O odstoupení USA od klimatické dohody rozhodl nový americký prezident Donald Trump před týdnem v pondělí, a to jen několik hodin po složení prezidentské přísahy. 
 Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století.

 Tajfuny, vedra, záplavy a další extrémní jevy v loňském roce narušily školní docházku skoro 250 milionů dětí na celém světě, tedy každého sedmého žáka, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF) podle agentury AFP o přehlížených dopadech klimatické krize. 
27.1.2025 15:53 | PRAHA
( ČTK)
 Odstoupení Spojených států od pařížské klimatické dohody je pro Evropskou unii negativní zprávou, neznamená to ale zastavení všech akcí na snižování emisí skleníkových plynů v USA. Na konferenci České priority v evropské politice v Praze to dnes řekl Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Také podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy neznamená Trumpovo rozhodnutí zastavení veškerých opatření na ochranu klimatu v USA. 
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
|
|