Změna klimatu nebo globální oteplování?
13.5.2013
Změna klimatu je jedním z klíčových témat ochrany životního prostředí
Změna klimatu, či dříve šířeji používaný výraz globální oteplování, je jedním ze základních témat debaty o ochraně životního prostředí. Pomůže snižování emisí skleníkových plynů zastavit nebo alespoň omezit klimatické změny? Jaký je vliv lidské aktivity na změny klimatu? Jakou cestou se má lidstvo vydat - omezovat emise skleníkových plynů nebo se naopak na změny klimatu adaptovat? Jak bude situace vypadat v České republice - dojde v důsledku globálního oteplování například regionální změně klimatu, která naopak přinese nižší teploty?
Speciální stránka serveru Ekolist.cz přináší řadu odpovědí na otázky spojené s klimatickou politikou i aktuálním stavem vědeckého poznání o globálním oteplování. Najdete zde aktuální články o klimatické politice České republiky a Evropské unie a samozřejmě články o mezinárodní dohodě na ochraně klimatu - Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC)
Vedle politických zpráv najedete na stránce i texty o posledních vědeckých poznatcích o změnách klimatu, zprávy o postupu při omezování emisí skleníkových plynů nebo dopadech změny klimatu na přírodu a živočichy.
Články serveru Ekolist.cz týkající se změny klimatu
reklama
Celosvětový nárůst počtu lesních požárů v posledním desetiletí je často připisován teplejším a sušším podmínkám způsobeným změnou klimatu. Podle studie Kalifornské univerzity v Riverside za větší a častější lesní požáry může oxid uhličitý. A to tím, že podporuje růst rostlin.
I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
Verdikt Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který dal za pravdu švýcarským seniorkám v jejich klimatické žalobě je přelomový, řekla Eva Balounová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost v rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR. Zároveň je podle ní pozitivní, že soud potvrdil dopad změny klimatu do lidských práv a také konkrétně řekl, co má stát dělat. Jak to ovlivní další soudní spory týkající se ochrany klimatu, se podle ní ale nedá snadno říct.
Švýcarsko přispěje 135 miliony franků (téměř 3,5 miliardy korun) do mezinárodního Zeleného klimatického fondu, jehož cílem je financování klimatických opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích. Švýcarská vláda tak učinila den po bezprecedentním rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, že Bern nečiní dost pro ochranu klimatu, čímž porušuje lidská práva svých vlastních občanů. Rozhodnutí soudu ostře kritizují švýcarská média.
Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě.
9.4.2024 17:59 | ŠTRASBURK
( ČTK)
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes dal za pravdu skupině starších švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému boji proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl, včetně té proti více než 30 zemím včetně Česka kvůli neplnění klimatických závazků.
9.4.2024 10:26 | BONN
( ČTK)
Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.
Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).
Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit. Rusko totiž nedodávalo do Evropy pouze plyn, u kterého je závislost EU nejviditelnější, ale také uhlí a ropu. Evropa tím byla postavena před morální dilema – odebírat ruské komodity a nepřímo tak podporovat ruské tažení na Ukrajině nebo čelit vážné hrozbě v podobě omezování dodávek plynu a elektřiny spojeného s propadem tuzemské ekonomiky? Evropská unie se nakonec rozhodla pro maximální omezení dovozu energetických komodit z Ruska a současně urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, čímž měla posílit nezávislost unie v oblasti energetiky. Určitou měrou k tomu přispívá i Česká republika, ve které se po řadě let začaly opět stavět obnovitelné zdroje a plánovat velké fotovoltaické parky.
Trend zvyšující se četnosti vln veder je celkem zřejmý. Každým rokem je pravděpodobnost silnějších vln veder vyšší. Avšak nedá se říct, že například příští rok jich bude více než minulý, řekl ČTK Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vlny veder jsou období, při kterých se několik dní v kuse drží denní teploty nad normálním průměrem. Většinou se vyskytují v létě. To, jak je nyní, jsou podle Lhotky spíše teplotní anomálie.
Kde se v Česku objevilo popírání klimatické vědy? Po skromných začátcích v 90. letech souviselo především s ideologickým importem volno-tržních ideologií z USA, později do hry ale začaly vstupovat i zájmy domácího fosilního průmyslu. V posledních letech poté vidíme výrazný otisk Ruska, které se cítí být klimatickou politikou fatálně ohrožené.
Fosilní průmysl v USA měl svůj vlastní klimatický výzkum již v 70. letech, který ho varoval před riziky klimatické změny. Dokonce poměrně dlouho fungoval jako produktivní partner s akademickými i státními institucemi. Nicméně nejpozději počátkem 90. let — spolu s tím, jak začalo vyjednávání o omezení spalování fosilních paliv — začal organizovat kampaně na popírání klimatické vědy. Využil přitom řadu nástrojů, vyvinuté tabákovým průmyslem pro zakrývání zdravotního dopadů kouření. Toto je druhý díl seriálu o vzniku a pozadí popírání klimatické vědy, které vychází z nedávno publikovaného briefing paperu Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Počasí je chaotický systém a jeho předpovídání na několik týdnů dopředu představuje velkou výzvu. Přesnost dlouhodobých předpovědí zůstává obecně nízká. Vědci z Mnichovské univerzity zjistili, že dlouhodobá předpověď počasí v severní Evropě je nyní snazší. Díky slabému polárnímu víru.
Britská energetická skupina Shell se rozhodla zmírnit svůj klimatický cíl. Na svém webu uvedla, že snížila klíčový cíl pro uhlíkovou náročnost svých produktů. Krok zdůvodnila očekáváním silné poptávky po plynu a nejistotou v oblasti energetické transformace. Potvrdila ale plán snížit emise na nulovou úroveň do roku 2050. Vzápětí ji za to kritizovaly ekologické organizace.
Celosvětové emise metanu, který je významným skleníkovým plynem, z produkce fosilních paliv se loni mírně zvýšily. Ukazují to údaje, které zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Velké části těchto emisí přitom bylo možné předejít, dodala agentura, která očekává v příštích letech pokles množství vypouštěného metanu kvůli klimatickým závazkům.
Problematika klimatické změny je v mnoha zemích silně společensky polarizované téma. Nebylo tomu ovšem tak vždy a nestalo se tak samo od sebe. Minimálně část role má vznik organizovaného hnutí popírající poznatky klimatické vědy. Následující série tří článků, která vychází z nedávno publikovaného briefing paperu Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a který se zaměřuje na to, jak informační zkreslení a manipulace slouží jako politické nástroje na ochranu ekonomických, politických, ale i ideologických zájmů.
Evropa není připravena na rychle rostoucí klimatická rizika, kterým čelí. Ve své hodnotící zprávě to uvádí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), podle které mnohé z těchto hrozeb, například požáry či sucho, dosáhly kritické úrovně a bez naléhavých a rozhodných opatření by se mohly stát katastrofálními.
Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.
Už brzy totiž bude na vaše emise tohoto neskutečně potentního skleníkového plynu pořádně vidět. Už jen tak neutajíte, že ho do atmosféry vypouštíte. Jak to?
Redukovat stav skotu kvůli snižování emisí skleníkových plynů a konkrétně metanu je nesmyslné. Způsobem, jak řešit produkované množství metanu u hospodářských zvířat, je strava. Pokud je krmení kvalitní, tak metanu produkují mnohem méně, řekl ČTK Miloslav Šimek z Ústavu půdní biologie Akademie věd ČR. Na výživově chudém krmení musí mikroflóra, která tráví potravu, mnohem víc pracovat, tudíž metanu vzniká víc. Podle Šimka je změna potravy u dobytka poměrně jednoduché a efektivní řešení. Problematické emise v zemědělství vznikají spíše u průmyslových hnojiv. Skot naopak naše půda potřebuje, uvedl.
Čeští vědci hledají cestu, jak by zemědělci mohli ukládat do půdy výrazně více uhlíku než nyní. Výzkumy ukázaly, že při rozkladu organických zbytků se neobohacuje uhlíkem tak, jak si zemědělci dlouhodobě mysleli. Zároveň vědci předpokládají, že by zemědělci mohli na ukládání uhlíku vydělávat, protože Evropská unie se chystá vyplácet peníze těm, kteří se budou podílet na snižování uhlíkové stopy, řekl ČTK bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslav Trnka.
1.3.2024 01:17 | VĚTRNÝ JENÍKOV
( ČTK)
Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba. Díky tomu, že významná redukce se v Česku uskutečnila již v 90. letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, produkuje zemědělství jen sedm procent českých emisí, zatímco evropský průměr je deset procent a celosvětový dokonce 25 procent. Na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho to řekli bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
27.2.2024 10:33 | PRAHA
( ČTK)
Kompenzace za emise oxidu uhličitého je pro producenty skleníkových plynů jedním z nástrojů, jak se přiblížit uhlíkové neutralitě. Nákupem takzvaných uhlíkových offsetů nebo-li kreditů například v podobě lesní plochy mohou společnosti vyvažovat své emise. Mnohdy jsou ale tato opatření nedostatečně účinná. Přesto je společnosti zneužívají k lepšímu veřejnému mínění a své ekologičtější prezentaci. Pro to, aby byla kompenzace smysluplná, je třeba legislativní regulace, shodují se odborníci, které oslovila ČTK.
22.2.2024 01:02 | PRAHA
( ČTK)
Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Na odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Spolu s dalšími experty se shodl na tom, že dekarbonizace je nevratný proces, který nezastaví ani případné politické změny.
9.2.2024 01:52 | KENNEDYHO VESMÍRNÉ STŘEDISKO
( ČTK)
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal na oběžnou dráhu nový satelit, který má detailně zkoumat oceány a zemskou atmosféru. Satelit jménem Pace za 948 milionů dolarů (zhruba 22 miliard korun) vynesla raketa Falcon společnosti SpaceX. Z Floridy odstartovala jižně přes Atlantický oceán, informovala agentura AP.
Posledních 12 měsíců v řadě bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí, oznámila meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Letošní leden byl navíc s průměrnou teplotou 13,14 stupně nejteplejším v dějinách měření, a zapsal se tak do stále delší řady rekordně teplých měsíců.
Česko musí při omezování emisí skleníkových plynů přidat a rychleji se zbavovat své závislosti na fosilních palivech. Zejména pak posílením obnovitelných zdrojů energie. V reakci na doporučení Evropské komise (EK) ke snižování emisí to uvedly tuzemské ekologické organizace. Podle komise by si EU měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Podle ekologických aktivistů je to pro ČR příležitost k rychlejšímu zajištění energetické bezpečnosti.
6.2.2024 19:48 | ŠTRASBURK
( ČTK)
Evropská unie by si měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Vyplývá to z doporučení, která dnes zveřejnila Evropská komise. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství, všimla si bruselská média.
6.2.2024 19:47 | ŠTRASBURK
( ČTK)
Čeští europoslanci se neshodnou v hodnocení doporučení, aby si EU stanovila cíl snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040, které dnes předložila Evropská komise. Cíl označil za ambiciózní a splnitelný europoslanec Stanislav Polčák (STAN) a obdobně se vyjádřili i další členové frakce Evropské lidové strany (EPP). Další europoslanci, například Alexander Vondra (ODS) či Ondřej Knotek (ANO) doporučení kritizovali.
Předpovídat chování ekosystémů mohou vědcům pomoct ekosystémové stanice, které sledují toky skleníkových plynů mezi krajinou a atmosférou. Díky těmto stanicím lze sledovat, kolik oxidu uhličitého příjímají lesy a rostliny, řekl pro ČTK Marian Pavelka z CzechGlobe Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj to může mít význam v otázce klimatických změn.
31.1.2024 01:34 | PRAHA
( ČTK)
Zemědělci by v současné době měli začít přizpůsobovat půdu na změny klimatu a budoucí boj se suchem. Řekli to odborníci na konferenci Živá krajina. Pomoct by podle nich mohlo tzv. regenerativní zemědělství, jehož principem je návrat k přírodním přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Poukázali na to, že meteorologové v posledních 50 letech zaznamenali výrazný meziroční růst teplot, nicméně srážek je v Česku stále stejně.
Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů studie vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, kteří vytvořili mapy současných i budoucích příčin narušení lesa. Díky mapám bude možné lépe předpovídat změny v lesích po celém světě.
22.1.2024 10:41 | Houston (USA)
( ČTK)
Americký ropný gigant ExxonMobil žaluje americké a nizozemské akcionáře, kteří aktivistickým způsobem usilují o ochranu klimatu. Cílem žaloby je zabránit, aby se o návrhu těchto akcionářů hlasovalo na květnové valné hromadě. Informují o tom zahraniční média.
Neustále se zvyšující teploty ve městě pociťujeme v létě všichni. Na některé skupiny obyvatelstva dopadají vlny veder více a mění jejich životy někdy v hotový boj. Jedním z nejúčinnějších adaptačních opatření v boji proti nesnesitelnému horku je městská zeleň. Jak moc důležitou roli v ochlazování města hrají stromy, keře a zelené plochy si uvědomují i krajinář Vilém Jurek a designérka Veronika Rút Fullerová. Prostřednictvím svojí iniciativy BRNO BUDE VEDRO se snaží upozornit na špatné nakládání s veřejnou zelení v Brně.
19.1.2024 01:56 | BRUSEL
( ČTK)
Evropská komise se chystá doporučit, aby si Evropská unie stanovila za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dobře informované zdroje.
12.1.2024 00:52 | PRAHA
( ČTK)
Zemědělství a lesnictví nejsou příčinou změny klimatu, agrární sektor vytvoří čtvrtinu světových emisí, lesy naopak slouží k ukládání uhlíku, ve výsledku je tedy zemědělství a lesnictví v konečné bilanci emisí mírně pozitivní. Na konferenci v Senátu to řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Zemědělství je podle něj zároveň nejvíce ohrožené změnou klimatu a jeho celosvětová budoucnost záleží na tom, jak se s tím dokáže vyrovnat.
Rok 2023 překonal dosavadní teplotní rekordy a je nejteplejším rokem, který kdy byl na Zemi naměřen. Ve srovnání s průměrem let 1850–1900 byla v roce 2023 teplota o +1,46 °C vyšší, přibližujeme se tak hranici 1,5 °C, kterou Pařížská dohoda definuje jako kritickou (data pochází z měření Copernicus za leden–listopad 2023). Rekord podle předběžných dat ČHMÚ padl i v Česku, průměrná roční teplota 9,7 °C byla o 1,4 °C stupně vyšší, než je průměr let 1991–2020. Od roku 1960 – tedy za dobu života současných seniorů – vzrostla průměrná teplota v Česku o 2,2 °C. Hlavní příčinou růstu průměrných globálních teplot a dosahování nových teplotních rekordů je spalování fosilních paliv, respektive růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Informuje o tom projekt Fakta o klimatu.
7.1.2024 00:50 | BRNO
( ČTK)
Jihomoravský kraj ve spolupráci s Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace JINAG připravuje klimatický akční plán, jenž má stanovit hlavní opatření pro adaptaci kraje na změnu klimatu. Na základě dokumentu chce také vytvořit projekt, díky kterému může získat peníze z evropského programu LIFE. Na opatření by mohl dostat deset až 30 milionů eur (v přepočtu asi 245 milionů až 740 milionů korun), řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Jižní Morava patří podle klimatologů dlouhodobě mezi regiony nejpostiženější růstem průměrné teploty nebo půdním suchem.
To, co kdysi bylo science fiction, se dnes stává realitou – maso ze zkumavky. Na to, abychom ho v obchodech našli se stejnou cenovkou jako maso z konvenčních chovů, si ještě musíme chvíli počkat. Už teď se ale mluví o kultivovaném masu jako o ekologičtějším řešení. Pro spotřebitele, kteří nechtějí měnit své stravovací návyky, by to tak byla skvělá možnost, jak snížit své emise bez větších změn. Jak nám může takové maso pomoci v boji s klimatickou změnou? A bude skutečně takovou inovací?
Česko momentálně neplánuje samostatně přispívat do Fondu pro úhradu ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejvíce zranitelných zemích zřízeného na prosincovém klimatickém summitu COP28. Nastavení dalších finančních rámců se bude řešit příští rok na summitu COP29. V rozhovoru s ČTK to sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). K představení plánu, jak by Česko do fondu mělo přispívat, vyzvala po summitu řada ekologických spolků.
Tržní podíl naftových motorizací u nově registrovaných osobních vozidel v období leden-listopad 2023 v zemích Evropské unie klesl na 13,7 %, celkem bylo v uvedeném období registrováno více než 1,3 mil. naftových vozidel, meziročně o 5,5 % méně. Situace v jednotlivých zemích je pochopitelně různá. Obliba naftových motorizací v kombinaci se stále ještě širokou nabídkou těchto vozidel tak Českou republiku dostala s 20,7 % na pomyslnou první příčku mezi zeměmi Evropské unie, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropského sdružení výrobců automobilů. O tématu informuje Centrum dopravního výzkumu.
Zástupci ekologických spolků vnímají pozitivně dohodu o omezování globální spotřeby fosilních paliv, na které se shodli účastníci konference COP28 v Dubaji. Obzvlášť ocenili, že se světoví lídři věnovali také tématu financování obnovy prostředí a zřízení Fondu pro úhradu ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejvíce zranitelných zemích. Česká republika by tak měla přijít s plánem, jak do fondu chce přispívat. Reálným dopadem dohody by mohlo být například další rušení projektů nových uhelných elektráren v Indii nebo Číně. Vyplývá to z vyjádření zástupců ekologických skupin, které má ČTK k dispozici.
13.12.2023 20:57 | DUBAJ
( ČTK)
Představitelé téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji shodli na nové dohodě, která vyzývá k postupnému omezování fosilních paliv s cílem odvrátit klimatické změny. Jde o historický krok, protože je to poprvé, kdy text výslovně zmiňuje ropu, zemní plyn a uhlí, které jsou považovány za hlavní příčiny změn klimatu. Podle kritiků ale v dokumentu chybí výzva k úplnému ukončení využívání těchto paliv, což chtěla více než stovka států, včetně Evropské unie a USA, nebo zmínka o metanu, který patří k nejnebezpečnějším skleníkovým plynům.
13.12.2023 16:40 | PRAHA
( ČTK)
Dohoda téměř 200 zemí z klimatické konference COP28 v Dubaji je krokem k modernizaci díky obnovitelným zdrojům, jaderné energetice, ukládání a využívání uhlíku a podpoře vodíku. Na sociální síti X to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jde o první dohodu, ve které se státy rozhodly postupně odejít od fosilních paliv, zdůraznil. Bývalý ministr Richard Brabec (ANO) varoval před přílišným optimismem, mimo jiné s ohledem omezené naplňování klimatických cílů dohodnutých na COP21 v Paříži v roce 2015.
13.12.2023 16:31 | DUBAJ
( ČTK)
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala dnešní dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji a označila ji za dobrou zprávu pro celý svět. Podle ní by mohla urychlit přechod k čistší a zdravější ekonomice a mohla by udržet svět na cestě k dosažení klimatických cílů dohodnutých na COP21 v Paříži v roce 2015. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že dohoda z Dubaje je "důležitá zastávka na cestě" k přechodu na nefosilní energie a vyzdvihl uznání role jaderné energie.
13.12.2023 10:08 | DUBAJ
( ČTK)
Zástupci téměř 200 zemí světa se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji dohodli na potřebě postupného omezování globální spotřeby fosilních paliv s cílem odvrátit ničivé klimatické změny. Na začátku dnešního plenárního jednání to oznámil předseda konference Sultán Džábir. Podle agentur Reuters a AP se jedná o historický krok. Předchozí konference mluvily o snižování emisí skleníkových plynů, fosilní paliva ale výslovně nezmiňovaly. Kritici nicméně poukazují na to, že text má jisté mezery.
13.12.2023 10:07 | DUBAJ
( ČTK)
Generální tajemník OSN António Guterres dnes uvítal dohodu klimatické konference COP28 na odklonu od fosilních paliv. COP28 podle něj dospěla k rozhodujícímu momentu v boji proti klimatické změně. Věk fosilních paliv musí skončit, zdůraznil.
Od prvního dne letošního roku spustily Vojenské lesy a statky ČR (VLS) společně s partnery pětiletý mezinárodní projekt s názvem LIFE Adapt Brdy, zaměřený na adaptaci lesních ekosystémů na změnu klimatu. Jde o první tuzemský projekt z programu LIFE realizovaný na lesních pozemcích. Jeho cílem je plošné zavedení přírodě blízkého způsobu hospodaření, včetně využití principů výběrného hospodářského způsobu ve vhodných lokalitách. Díky tomu se zahájí přeměna převážně stejnověkých monokulturních porostů na druhově, věkově i prostorově strukturované lesy, které budou méně ohrožené výkyvy klimatu.
12.12.2023 10:18 | DUBAJ
( ČTK)
Mezinárodní společenství se v pondělí posunulo blíže k uzavření zmírněné dohody a klimatických cílech ze summitu COP28, píše agentura AP. Podle kritiků, mezi něž patří i Evropská unie, však současný návrh není dostačující, je totiž málo razantní v otázce potřeby snížit spotřebu fosilních paliv, píše agentura AFP.
11.12.2023 16:20 | DUBAJ
( ČTK)
Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval vyjednavače na klimatické konferenci COP28 v Dubaji, aby prokázali dobrou vůli a co největší míru přizpůsobivosti a shodli se na postupném ukončení využívání fosilních paliv. Tato otázka je ústředním tématem konference OSN, zúčastněné státy by měly přijmout závěrečné usnesení v úterý. Podle pozorovatelů se však zatím daří najít společnou řeč jen v dílčích případech.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
|
|